„Uvolnění fiskální politiky a dynamika růstu dluhu jsou v České republice i v mezinárodním kontextu vysoce nadprůměrné,“ konstatuje ve svém aktuálním čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada [NRR]. Podle ní musí přijít konsolidace veřejných financí dříve, než plánuje ministerstvo financí.
Ve svém stanovisku se NRR odvolává na Mezinárodní měnový fond [MMF]. Ten predikuje, že pouze šest zemí EU letos prohloubí svůj deficit ve srovnání s rokem předchozím.
„Jednou z těchto zemí je i ČR, přičemž rozsah zhoršení salda [1,8 p.b.] bude druhý nejvyšší po Estonsku. Pro rok 2022 je již pro všechny země EU kromě ČR a Estonska oproti roku 2020 očekáván nižší deficit veřejných financí,“ uvádí NRR.
Dodává pak, že v roce 2023 představuje výhled salda českých veřejných financí ve výši -5,6 procenta HDP druhý nejvyšší deficit v rámci EU27. To je po Rumunsku s hodnotou -6,2 procenta HDP. Toto pořadí si pak podle NRR Česko udrží také v letech 2024 až 2026.
55% zadlužení HDP Česka již brzy
Důsledek vysokých deficitů v letech 2021 a 2022 a nedostatečně ambiciózní konsolidace v dalších letech bude dle NRR dynamický nárůst podílu dluhu veřejných institucí na HDP.
„Výpočty NRR ukazují, že dosažení dluhové brzdy, která je stanovena na úrovni 55 procent HDP, je pravděpodobné již v roce 2024,“ konstatuje rada.
Deficit státního rozpočtu dosáhl na konci května 255 miliard
Důsledek toho by pak podle ní byla aplikace opatření specifikovaných v Zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Což by značně omezilo stabilizační funkce veřejných financí a komplikovalo činnost organizací sektoru veřejných institucí. Nelze podceňovat ani možnou negativní reakci finančních trhů. Zde NRR připomíná, že už nyní některé ratingové agentury upozorňují Česko na absenci dostatečně ambiciózní konsolidační strategie.
„Pokud má být zabráněno dosažení hranice dluhové brzdy, bude muset být konsolidační úsilí podstatně vyšší,“ uvádí stanovisko.
Konsolidace veřejných financí MF ČR není dostatečná
V případě konsolidačního úsilí Ministerstva financí [MF ČR] se rada odvolává na samotné ministerstvo. To předpokládá, že letos skončí veřejné rozpočty v deficitu 8,8 procenta HDP. To je o 2,6 procenta HDP více než v krizovém roce 2020. Deficit státního rozpočtu pro rok 2022 pak ministerstvo navrhuje ve výši 390 miliard korun a pro následující dva roky počítá s deficity 370 a 343 miliard korun.
Takové tempo je podle NRR – vzhledem k očekávanému ekonomickému oživení a vysoké dynamice růstu dluhové kvóty – nedostatečné.
„Je pouze v minimálním rozsahu vyžadovaném aktuálním zněním Zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ uvádí NRR.
Situaci podle ní komplikuje i to, že jsou přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující strukturální nerovnováhu. Jako příklad uvádí plánované zvýšení přídavků na děti. Což bude mít dopad do státního rozpočtu 4,5 miliardy korun. Pak je to navýšení daňového zvýhodnění na druhé a třetí dítě u daně z příjmů fyzických osob s výpadkem na straně veřejných příjmů v rozsahu 2,1 miliardy korun. Nutné je podle NRR zmínit i plán na vyšší než zákonnou valorizaci důchodů. To s negativním dopadem na strukturální saldo ve výši 0,2 % HDP.
NRR tyto kroky ve svém stanovisku za současné situaci veřejných rozpočtů označuje za nezodpovědné. Zejména pak tehdy, nejsou-li spojeny s adekvátními úpravami na příjmové, případně výdajové straně rozpočtu.
Zvýšení daňové zátěže jako „pozitivní posun“
Podle rady lze alespoň částečně označit za pozitivní posun to, že možnost rychlejší konsolidace fiskální politiky již zmiňují i oficiální vládní dokumenty. Zde uvádí Konvergenční program. V něm se v alternativním scénáři připouští potřeba zvýšení daňové zátěže v rozsahu 50 miliard korun.
„Na rozdíl od původního závazku o pouze dočasném snížení daně z příjmů fyzických osob se zde ale navrhuje zvyšování daní ze spotřeby, zdaňování globálních společností a revize daňových výdajů,“ reaguje rada.
Také ale zdůrazňuje, že fiskální potenciál zdaňování globálních společností a redukce daňových výdajů je omezený. A proto lze tedy předpokládat vyšší důraz na spotřební daně. Jejich zvyšování má však zpravidla regresivní dopady a dle NRR může vést k růstu cen. Což podle ní následně přes vyvolané valorizace sociálních transferů [hlavně dávek důchodového pojištění] znovu zvyšuje tlak na mandatorní výdaje státu.
Možnosti revize daňových výdajů ze strany státu
NRR se vyjádřila i k MF ČR avizovaným změnám v nastavení daní, zejména pak zrušení mnohých z daňových výjimek. Zde potvrzuje, že rozsah daňových výdajů ve veřejných rozpočtech je sice na první pohled značný, ale také říká, že se vesměs jedná o prvky plnící důležité sociální a stimulační funkce. Podle ní je navíc prostor pro omezování daňových výdajů státu, který by neměl dopady na většinu populace.
Banky radí vypnout Antivirus a začít s konsolidací fiskální politiky
NRR se proto nadále domnívá, že musí být zpracována důvěryhodná konsolidační strategie. To je taková strategie konsolidace veřejných financí, která zabrání kolizi s dluhovou brzdou.
„S úpravami daňových a výdajových politik je nutné začít již při přípravě rozpočtu na rok 2022. Jejich odsouvání by vedlo k potřebě vyšší konsolidace v letech následujících. Což by mohlo významně negativně ovlivnit tempo hospodářského růstu,“ uvádí NRR.
–DNA–
