Česká průměrná hrubá mzda v letošním prvním kvartále dosáhla částky 35 285 Kč. To je o 1 089 Kč [+3,2 %] více než ve stejném období loni. Reálně průměrná mzda meziročně vzrostla o jedno procento. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
Průměrná měsíční hrubá mzda v letošním 1. čtvrtletí na přepočet zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období loňského roku rostla o 3,2 procenta. Vlivem rychlého růstu spotřebitelských cen, které ve sledovaném období stouply o 2,2 procenta, mzda reálně rostla jen o 1,0 procenta.
„Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí 2021 po očištění od sezónních vlivů 0,6 procenta,“ upřesnil ve své statistice ČSÚ.
Objem mezd se zvýšil o 1,7 procenta, počet zaměstnanců však klesl o 1,4 procenta.
Zdravotnictví se stává finančně atraktivní obor
Podle odvětví průměrná mzda proti stejnému období roku 2020 nejvíce klesala v oblasti kultury, zábavních a rekreačních činností. V tomto segmentu mzdy klesaly v průměru o 5,1 procenta. O 2,6 procenta se snížila také průměrná mzda v ubytování, stravování a pohostinství.
Oproti tomu výrazně rostla v segmentu nemovitostí a to o 12,2 procenta. Růst mezd v meziročním srovnání zrychlil ve zdravotní a sociální péči. V průměru se mzdy těmto zaměstnancům zvýšily o 11,3 procenta.
Dále si o něco polepšili také pracovníci ve výrobě, rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a to o 4,9 procenta.
„Medián mezd [29 867 Kč] vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 2,5 %, u mužů dosáhl 32 235 Kč, u žen byl 27 237 Kč,“ uvedl ČSÚ.
Zopakoval, že osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu v rozmezí od 15 430 korun a 56 423 korun.
Růst zpomalily odměny ve zdravotnictví a sociální péči
Tempo růstu průměrné mzdy v Česku v meziročním vyjádření zpomalilo v prvním letošním čtvrtletí z 5,3 procenta na 3,2 procenta. Důvod byl dle vyjádření analytiků hlavně odeznění vlivu mimořádných odměn ve zdravotnictví a oblasti sociálních služeb. Ty jim poskytovatelé vyplatili v průběhu čtvrtého čtvrtletí a vedly k výraznému zvýšení průměrné mzdy.
„Svou roli zřejmě sehrálo i zrušení superhrubé mzdy, které se odrazilo v růstu čistých příjmů a v nižším tlaku na zvyšování mezd v soukromém sektoru,“ míní ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Proti tomu dle jeho názoru jen z části působil ohlášený růst tarifních platů od začátku roku ve veřejném sektoru. Hlavně pak ve zdravotnictví a školství.
Jen na platy státních zaměstnanců loni šlo 232,5 miliardy Kč
V reálném vyjádření se průměrná mzda zvýšila o 1,0 procenta po předchozích 2,6 procenta.
„Ve srovnání s odhady analytiků, kteří očekávali růst reálných mezd v průměru o 1,7 %, je dnešní výsledek mírně negativní překvapení,“ tvrdí ekonom KB.
Podle něj je však třeba dodat, že na odchylce prognóz od skutečného vývoje se významně podílela revize růstu průměrné nominální mzdy ve čtvrtém čtvrtletí. Zatímco původně ČSÚ uváděl růst o 6,5 procenta meziročně, nyní už hovoří pouze o 5,3 procenta. Níže byl revidován celý loňský rok, a to z původních +4,4 procenta na +3,2 procenta.
„Tolik nicméně činila i loňská inflace a v reálném vyjádření tak mzdy v roce 2020 stagnovaly,“ dodává.
Dnešní údaj dle názorů analytiků nejspíš pak potěšil Českou národní banku [ČNB], která očekávala nárůst průměrné reálné mzdy právě o jedno procento. Aktuálně zveřejněný údaj by tak mohl zmírnit nutkání urychlit zvyšování úrokových sazeb.
Průměrná mzda poroste i ve 2. čtvrtletí roku
Meziroční růst mezd podle predikce ekonomů opět zrychlí ve druhém čtvrtletí. Nejenže bude působit vliv nízké srovnávací základy loňského druhého čtvrtletí, kdy mzdy podle revidovaných údajů klesaly v nominální i reálném vyjádření, ale do hry znovu vstoupí odměny zaměstnanců ve zdravotnictví.
„Za celý letošní rok naše prognóza očekává růst průměrné mzdy v nominálním vyjádření o 4,8 %, v tom reálném pak o 2,2 %,“ tvrdí Martin Gürtler.
S tím, jak dochází k rychlému rozvolňování ekonomiky, lze však dle jeho slov předpokládat, že k oživení mzdového růstu by mohlo dojít také v soukromém sektoru. Tam byl růst mezd v průběhu pandemie nevýznamně utlumený.
–VRN–
