Před covidem pracovalo v kultuře 209 tisíc lidí. Kolik teď se neví

V posledním předcovidovém roce pracovalo v ČR v kultuře 209 tisíc osob, z toho 80 tisíc podnikatelů. Kultura se podílela na celkové zaměstnanosti téměř čtyřmi procenty. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ].

V roce před covidem [2019] se v Česku věnovalo kulturním a tvůrčím povoláním 129 tisíc osob. V kulturních organizacích pak pracovalo dalších přibližně 80 tisíc osob, které vykonávaly jiné než kulturní či tvůrčí povolání. Z celkového počtu 209 tisíc osob jich bylo 103 tisíc zaměstnáno na plný pracovní úvazek. 25 tisíc pak na úvazek částečný či formou dohody. Zbylých 80 tisíc osob tvořili podnikatelé v kultuře a téměř tisíc osob pracovalo jako pomáhající rodinní příslušníci.

„Oblast kultury se v roce 2019 podílela na celkové zaměstnanosti přibližně čtyřmi procenty. Průměrná mzda v kultuře dosáhla v posledním předcovidovém roce 32,8 tisíce korun. Ve srovnání s průměrnou mzdou v celé ekonomice, která činila 34,1 tisíce korun, byla o 3,7 % nižší,“ říká Milan Dedera z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Do oblasti kultury spadají tradiční umělecká povolání, například hudebníci. Dále pak tvůrčí povolání jako designéři a architekti. Do statistik se započítávají také pracovníci v kulturních organizacích, kteří se věnují jiné než kulturní a tvůrčí činnosti, třeba účetní v divadle.

Jak si stála ekonomika české kultury

Celková výše finančních zdrojů vstupujících do oblasti kultury dosáhla v roce 2019 více než 274,7 miliardy korun. V porovnání s rokem předcházejícím to bylo o 1,9 miliardy korun [+0,7 %] více.

Jak je zřejmé z níže uvedené tabulky v šestileté časové řadě je patrná tendence mírného růstu podílu domácností a podniků [soukromých zdrojů] na financování kultury a současně stagnace podílu veřejných rozpočtů.

Podíl jednotlivých zdrojů na financování kultury v časové řadě [v %]

[Zdroj: ČSÚ]

Zatímco v kulturním dědictví, uměleckém vzdělávání nebo činnostech správního charakteru jsou rozhodující veřejné rozpočty [s více než 60% podílem]. Tržně orientované oblasti jako například architektura a reklama jsou téměř výhradně financované z podnikových zdrojů. Na financování oblastí jako jsou audiovizuální média, tisk, ale i výtvarné umění se kromě podnikových zdrojů podílejí také přímé platby domácností. Což jsou například poplatky ze vstupného, koncesionářské poplatky, nákupy knih, časopisů nebo obrazů.

Soukromé zdroje v jednotlivých oblastech směřovaly hlavně do reklamy [79,8 mld. Kč], architektury [30,7 mld. Kč], médií [25,4 mld. Kč] a tisku [20 mld. Kč].

Rozdělení veřejných peněz v kultuře

Z veřejných rozpočtů v roce 2019 šlo na kulturu téměř 43,1 miliardy korun, tj. o 1,6 miliardy korun [+3,9 %] více než v roce předcházejícím. Tato částka představuje konsolidované provozní a investiční výdaje organizačních složek státu, územních samosprávných celků a státních mimorozpočtových fondů [fondu kultury a fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie] na bázi pokladního plnění.

Z celkových výdajů na kulturu z veřejných rozpočtů bylo 35,5 miliardy korun určeno na provozní účely a 7,6 miliardy korun na investice. Veřejné výdaje na provoz tak v porovnání s předešlým rokem vzrostly o 6,5 procenta, zatímco výdaje na investice o 7 procenta poklesly. Z pohledu úrovně veřejných zdrojů bylo nejvíce – jak provozních, tak investičních prostředků – vydáno na kulturu z obecních a městských rozpočtů [69,6 %]. A to hlavně do oblasti kulturního dědictví, interpretačního umění a uměleckého vzdělávání.

Celková finanční částka věnovaná kultuře v roce 2019 představovala téměř dvě procenta výdajů veřejných rozpočtů [v roce 2018 šlo o 2,1 %].

Výdaje domácností na kulturu

Výdaje domácností na kulturu se v roce 2019 v porovnání s rokem 2018 zvýšily o více než 10 procent a dosáhly téměř 57,4 miliardy korun. Jejich váha v celkových finančních zdrojích kultury je dlouhodobě stabilní. Výdaje domácností směřovaly do sféry médií a tisku [televize, rozhlas, kino, knihy a tisk atd.] a to ve výši 40,5 miliardy korun. Což představuje z celkových výdajů domácností na kulturu více než dvoutřetinový podíl. Méně prostředků domácnosti vydaly v oblasti kulturního dědictví, živé umělecké tvorby [interpretační a výtvarné umění] a uměleckého vzdělávání [15 mld. Kč].

„Výdaje domácností na kulturu mají nejčastěji podobu vstupného, nákupu občerstvení a upomínkových předmětů, řemeslných výrobků a koncesionářských poplatků. Dále mají podobu poplatků za služby, úhrad školného za umělecké vzdělání nebo úhrad nákupů zboží kulturní povahy [knihy, časopisy, obrazy, starožitnosti atd.],“ upřesňuje ČSÚ.

Podíl výdajů domácností na kulturu na celkových spotřebních výdajích domácností dosáhl ve sledovaném roce 2019 zhruba 2,2 procenta.

Průměrná mzda v kultuře

Průměrná hrubá měsíční mzda v kultuře v roce 2019 dosáhla 32 835 korun. V porovnání s předcházejícím rokem se zvýšila o více než 10,8 procenta [reálně jo 7,8 %]. Avšak ve srovnání s průměrnou mzdou v celé ekonomice [34 111 Kč] byla o 1 276 Kč [-3,7 %] nižší.

Celkově platí, že více než 80 procent zaměstnanců v sektoru kultury pracovalo v odvětvích s nižší než celostátní průměrnou mzdou. Podle ČSÚ se navíc rozevírají pomyslné nůžky znázorněné úrovní mezd v kultuře a v ekonomice jako celku. V pětiletém období mezi roky 2014 a 2019 rostla nominální průměrná mzda v kultuře pomaleji než celostátní průměrná mzda. Ročně rostla v průměru o 5,1 procenta v porovnání s 5,8 procenta.

„V tomto pětiletém období byla dynamika průměrné mzdy rychlejší než tempo růstu produktivity práce propočtené z hrubé přidané hodnoty (HPH) vytvořené v kultuře. V porovnání s minulým rokem se však v roce 2019 dynamika průměrné mzdy v kultuře za růstem HPH opozdila,“ konstatuje úřad.

Celkový rozsah pracovního zapojení v kulturních aktivitách v porovnání s rokem 2018 klesl přibližně o 5,5 tisíce zaměstnaných osob. V roce 2019 dosahoval výše 208,9 tis. osob. Jak si stojí současný stav po více než roce pandemie, kdy je kultura stále v omezení, se neví.

–RED–