Bank Rossij kvůli rychle rostoucí inflaci opět zvýšila [11.6.] hlavní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,5 procenta. Rusko se zároveň zbavuje dolarů v národních rezervách a někteří jeho vládní zástupci tipují cenu ropy až na 200 USD za barel.
Banka přistoupila ke zdražení nákladů na úvěry kvůli zrychlující inflaci letos již potřetí. Meziroční spotřebitelská inflace, kterou banka pozorně sleduje, překonala její očekávání a v květnu stoupla na šest procent. Což bylo nejvíce od října 2016. Tehdy hlavní úroková sazba činila deset procent. Cílem ruské centrální banky je udržet inflaci kolem čtyř procent.
Pro zajímavost doplňme, že podobně rychle jako vzrostla v květnu inflace v Rusku, rostla i ve Spojených státech. Tam v květnu její meziroční tempo zrychlilo na rovných pět procent. Tak vysoko byla inflace v USA naposledy před pádem banky Lehman Brothers v roce 2008.
Rusko se potýká s rychle rostoucí inflací od počátku letošního roku. Zatímco aktuální zvýšení sazeb tamní centrální bankou žádné překvapení nebylo, její zákrok z 23. dubna, kdy sazby zvýšila o půl procentního bodu na pět procent, analytici nečekali.
„Domníváme se, že pětiprocentní úroková sazba by mohla vydržet až do konce letošního roku,“ chlácholila tehdy rozpaky guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová.
O čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta zvýšila centrální banka základní sazbu z rekordního minima přitom již v březnu. Analytici Capital Economics nově očekávají, že do konce letošního roku by hlavní úroková sazba v Rusku mohla stoupnout na 6 až 6,25 procenta. Banka loni snížila náklady na úvěry na rekordní minimum 4,25 procenta kvůli pandemii covidu-19 a propadu cen ropy, hlavní vývozní položky Ruska.
Rusko se zbavuje amerických dolarů
Začátkem června [3.6.] na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru [SPIEF] překvapil ruský ministr financí Anton Siluanov. Ten uvedl, že Rusko zcela odstraní dolarová aktiva ze státního Fondu národního blahobytu [FNB]. A naopak v něm posílí podíl eura, čínského jüanu a zlata. Po změnách má podíl eura ve fondu činit 40 procent, podíl jüanu 30 procent a zlata 20 procent. Zbytek bude tvořit japonský jen a britská libra, každá z obou měn po pěti procentech.
„Podobně jako centrální banka jsme se rozhodli omezit investice fondu do dolarových aktiv,“ upřesnil Siluanov s tím, že s plněním plánu se začne nejpozději do 3. července.
Fond národního blahobytu spravuje příjmy Ruské federace z prodeje ropy. Vznikl jako rezervní fond na podporu důchodovému systému a k 1. květnu v něm bylo 185,9 miliardy dolarů [cca 3,9 bil. Kč]. Je součástí ruských zlatých a devizových rezerv, jejichž hodnota k 27. květnu činila 600,9 miliardy dolarů.
Novak: Ropa může zdražit až na 200 USD za barel
Na petrohradském fóru dále překvapil místopředseda ruské vlády a ministr energetiky Alexandr Novak. Podle něj se může cena ropy vyšplhat až na 200 dolarů za barel. To však jen v případě, že Mezinárodní agentura pro energii [IEA] prosadí svůj záměr, aby svět přestal investovat do nových projektů těžby ropy a zemního plynu.
Novak se odvolala na středeční zprávu IEA, ve které agentura předpovídá na letošní rok téměř desetiprocentní růst investic do energetiky. V květnu IEA vyzvala, aby investoři už nefinancovali nové projekty na dobývání ropy, zemního plynu i uhlí. Pokud tedy myslí vážně svůj závazek dosáhnout do poloviny století uhlíkové neutrality. Výzva se však nesetkala s širokým přijetím, a to ani od vyspělých zemí, které cestu k uhlíkové neutralitě vytyčily.
Ruský ministr podle agentury Reuters poznamenal, že fosilní paliva se budou ve světě používat i v příštích desetiletích. Tedy bez ohledu na současné snahy co nejvíce podporovat obnovitelné zdroje energie.
Cena ropy na světových trzích se od loňského podzimu vytrvale zvyšuje a severomořský typ Brent se z ceny kolem 38 dolarů vyšplhal na současných více než 70 dolarů za barel. Rusko je členem uskupení OPEC+, které zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu [OPEC] a její spojence.
HDP Ruska kleslo v prvním kvartále o procento
Hrubý domácí produkt [HDP] Ruska se v letošním prvním čtvrtletí podle květnového odhadu ruského statistického úřadu meziročně snížil o jedno procento. V předchozím kvartálu pak o 1,8 procenta. Ruská ekonomika loni vlivem pandemie klesla o tři procenta.
[Aktualizace: Statistický úřad Rosstat ve své konečné zprávě následně revidoval původní odhad o tři desetiny procentního bodu vzhůru. To je na 0,7 procenta poklesu HDP.]
Nejvíce v prvním čtvrtletí poklesl sektor dopravy, a to o 34 procent. Nedařilo se též odvětví těžby, službám a maloobchodu. Nejvýraznější zlepšení zaznamenaly dodávky vody a likvidace odpadu, které meziročně vzrostly o 11,9 procenta. Centrální banka předpovídá, že do konce roku stoupne o tři až čtyři procenta a dosáhne úrovně před pandemií.
„Ruská ekonomika a zaměstnanost se blíží úrovni před pandemií covidu-19,“ řekl na již zmíněném fóru ruský prezident Vladimir Putin.
Potvrdil, že za prodej ropy a plynu bude země požadovat euro či národní měny, nikoli dolar, který podle Putina Spojené státy používají jako prostředek ekonomické a politické války.
Nord Stream 2 je připraven dodávat do Evropy
Putin dále uvedl, že první linka plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa po dně Baltského moře, na jehož stavbu USA uvalily sankce, je téměř dokončena.
„S radostí oznamuji, že dnes před dvěma a půl hodinami bylo úspěšně dokončeno pokládání potrubí první linky plynovodu Nord Stream 2,“ konstatoval.
Podmořský úsek zbývá ještě napojit na část plynovodu na německém území. Nicméně ruská plynárenská společnost Gazprom je po schválení německé strany připravena začít s dodávkami suroviny, dodal. Druhá linka plynovodu by měla být dokončena do dvou měsíců.
Ukrajina podle Putina platí za zemní plyn od západních spojenců příliš vysokou cenu. Dodal, že Moskva chce s Kyjevem normalizovat hospodářské vztahy. A Ukrajinu zkritizoval za vysoké poplatky za tranzit ruského plynu. Ve Spojených státech se zemní plyn podle něj těží „barbarským“ způsobem a je dražší.
–ČTK/RED–
