Míra inflace v Německu v květnu vystoupila na 2,5 procenta z dubnové hodnoty dvou procent. Německý statistický úřad tak potvrdil předběžný odhad ve své konečné zprávě. Německé ministerstvo hospodářství upozornilo, že inflace v zemi může přechodně vystoupit až ke třem procentům.
Zatímco průměrný meziroční růst cen zboží v květnu činil 3,1 procenta, v případě energií to bylo deset procent. U energií bylo výrazné zvýšení cen i vůči dubnu, kdy meziroční míra inflace dosáhla 7,9 procenta. Zdražení energií ekonomové vysvětlují nejen příliš nízkými cenami loni, ale také zavedením poplatku za vypouštění oxidu uhličitého. Od ledna je za tunu emisí CO2 stanovena cena 25 eur [636 Kč].
Vliv cen energií na inflaci je proto výrazný. Bez jejich zohlednění by růst spotřebitelských cen v květnu meziročně činil 1,8 procenta a bez započítání topných olejů a pohonných hmot pak 1,6 procenta.
V případě potravin činí meziroční růst spotřebitelských cen v Německu 1,5 procenta. Oproti dubnu byl květnový nárůst mírnější, tehdy byla meziroční inflace u potravin 1,9 procenta.
Inflace v Německu: přechodný nebo dlouhodobý trend
Inflace v Německu roste stabilně od začátku roku. V lednu se meziročně zvýšila o jedno procento, v únoru o 1,3, v březnu o 1,7 procenta, dubnu o dvě procenta a v květnu o 2,5 procenta. Statistický úřad dodal, že naposledy rostla inflace pět měsíců v řadě v roce 2011.
Květnový růst spotřebitelských cen výrazně překračuje dlouhodobý cíl Evropské centrální banky [ECB]. Což vyvolává spekulace o dalším nepříznivém vývoji. ECB za dlouhodobý inflační cíl stanovila hodnotu těsně pod dvěma procenty.
Pokračující růst spotřebitelských cen tak vyvolává dohady, zda je současný stav jen přechodnou záležitostí, nebo naopak začátkem dlouhodobého trendu. Německý ministr financí Olaf Scholz před týdnem v rozhovoru se zahraničními novináři řekl, že inflační vývoj sleduje, o dalším vývoji ale nechtěl spekulovat. Naopak ministerstvo hospodářství počítá s tím, že by inflace v druhé polovině roku mohla vystoupit až ke třem procentům, důvodem ke znepokojení to ale podle něj není.
Deutsche Bundesbank [na fotografii, pozn. red.] aktuálně zvýšila odhad letošní míry inflace na 2,6 procenta z původního 1,8 procenta. Příští rok inflace podle německé centrální banky zpomalí na 1,8 procenta, v roce 2023 pak na 1,7 procenta.
Co říká ministerstvo hospodářství
Ministerstvo hospodářství ve své měsíční zprávě vysvětluje, že jedním z inflačních důvodů ve druhé polovině roku budou následky loňského dočasného snížení sazeb daně z přidané hodnoty [DPH]. Aby Německo podpořilo ekonomiku zasaženou krizí, tak od loňského července do konce roku klesla základní sazba z 19 na 16 procent a snížená ze sedmi na pět procent. Tlak na ceny se počátkem nového roku zmírní, dodává ministerstvo hospodářství.
Úřad zároveň zdůrazňuje, že jsou pro končící druhé čtvrtletí patrné jasné známky hospodářského oživení. Ministr hospodářství Peter Altmaier letos očekává ekonomický růst v pásmu 3,5 až čtyři procenta. V prvním čtvrtletí ale ekonomika klesla proti předchozím třem měsícům o 1,8 procenta.
Bundesbank odhaduje, že letos se HDP země zvýší o 3,7 procenta. Původně banka mluvila o 3% růstu. Odhad pro příští rok zvýšila na 5,2 procenta z původních 4,5 procenta.
–ČTK/RED–
