Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí podle dalšího zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] meziročně klesla o 2,4 procenta. Nikoli o 2,1 procenta, jak na konci dubna odhadoval statistický úřad.
Mezičtvrtletní pokles ekonomiky činil 0,3 procenta po předchozím růstu o 0,7 procenta. Podle analytiků i nadále platí, že za mezičtvrtletním poklesem ekonomiky stál v prvních třech měsících letošního roku zejména horší čistý vývoz. Ten souvisel s nižší exportní výkonností průmyslu, ale také s vyšší tvorbou zásob.
„Ty zaznamenaly na začátku roku významný vzestup, na němž se pravděpodobně podílel i nárůst nedokončené výroby, když především v automobilovém průmyslu chyběly klíčové výrobní komponenty,“ vysvětluje ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Meziroční změny hrubého domácího produktu ČR
| Po revizi ČSÚ | |
| 1. čtvrtletí 2021 | -2,4 % |
| 4. čtvrtletí 2020 | -5,3 % |
| 3. čtvrtletí 2020 | -5,4 % |
| 2. čtvrtletí 2020 | -10,9 % |
| 1. čtvrtletí 2020 | -1,5 % |
[Zdroj: ČSÚ]
Upozornil, že tento problém však s koncem prvního čtvrtletí neskončil a bude zřejmě ovlivňovat výkon ekonomiky v dalších čtvrtletích. Spotřeba domácností i přes nejpřísnější restrikce za celou dobou trvání pandemie klesla oproti čtvrtému čtvrtletí jen o 0,3 procenta. Fixní investice dokonce mezičtvrtletně vzrostly o 0,8 procenta.
Vliv měla i spotřeba domácností v prvním čtvrtletí
Na propadu HDP Česka se podepsala také nižší spotřeba domácností. ČSÚ dnes uvedl, že dle sezónně očištěných údajů celkové příjmy domácností v prvním čtvrtletí mezikvartálně poklesly o 2,9 procenta. Meziročně ovšem vzrostly o 3,5 procenta.
Reálná spotřeba na obyvatele se tak mezičtvrtletně mírně zvýšila o 0,2 procenta a míra úspor klesla o 1,3 p. b. V meziročním srovnání výdaje domácností klesly o 3,4 procenta.
„Míra úspor domácností tak v prvním čtvrtletí tohoto roku dále dosahovala nadprůměrných hodnot,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Podle ČSÚ míra úspor domácností dosáhla 23,7 procenta. Meziročně tak byla vyšší o 6,9 procentního bodu a vůbec nejvyšší od roku 2005 [25 %]. Aktuální hodnota je ale i tak dvojnásobek běžného stavu.
Český HDP letos v prvním čtvrtletí klesl. Budoucnost je nejistá
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v 1. čtvrtletí hodnoty 36 212 Kč a oproti předchozímu čtvrtletí reálně poklesl o 3,8 procenta, meziročně o 1,7 procenta. Do poklesu příjmů ze zaměstnání se promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven v důsledku pandemie koronaviru. Prostředky vyplacené zaměstnancům v rámci programu ANTIVIRUS nepředstavují dle metodiky ČSÚ mzdy.
Česká ekonomika má dobře nakročeno. Jsou tu i rizika
Podle Martina Gürtlera aktuálně zveřejněné sektorové účty ukazují, že za mezikvartálním růstem HDP Česka stály zejména soukromé investice. Ty vzrostly oproti čtvrtému čtvrtletí o 3,6 procenta, po několika předchozích poklesech.
„Opačným směrem se naopak vyvíjely vládní investice, jenž se mezičtvrtletně snížily o 8,8 procenta poté, kdy v předchozích čtvrtletích svižně rostly,“ upřesnil.
Podle analytiků druhé čtvrtletí již pravděpodobně přinese výraznější oživení ekonomiky. Zatímco v průběhu května došlo ke znovuotevření všech obchodů a některých služeb, v červnu již hospodářství fungovalo téměř bez omezení.
Lze tak očekávat zejména nárůst spotřeby domácností. Jsou tu ale i vážná rizika. Tím prvním je, že na podzim dojde opět k zavedení protiepidemických omezení.
„I loni jsme totiž během léta pozorovali dechberoucí oživení ekonomiky, zatímco podzim už byl opět ve znamení hospodářského poklesu,“ připomíná Gürtler.
Opomenout nelze podle něj ani přetrvávající problémy v automobilovém průmyslu spojené s nedostatkem vybraných výrobních komponent.
–DNA–
