Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo v prvním čtvrtletí roku 2021 schodku 136,3 miliardy korun. Dluh vládních institucí tak meziročně vzrostl na 44,1 procenta HDP. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí za letošní první čtvrtletí [136,3 mld. Kč] dosáhlo 9,9 procenta výkonu české ekonomiky. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 32,4 procenta na 44,1 procenta HDP. Klesající nominální HDP přispěl k nárůstu zadlužení o 0,7 p. b. Jde o jeden z nejrychleji rostoucích deficitů v Evropské unii.
„Deficit a dluh je i nadále ovlivněn zvýšenými výdaji souvisejícími s nepříznivým vývojem epidemické situace. Hodnota dluhu narostla nejen emisí cenných papírů, ale nově i růstem objemu přijatých úvěrů,“ říká ředitelka odboru vládních a finančních účtů Českého statistického úřadu Helena Houžvičková.
Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 40,1 procenta HDP, zatímco výdaje 49,9 procenta HDP. V prvním čtvrtletí roku 2021 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 81 miliard korun. Na tomto výsledku se podepsalo zejména hospodaření ústředních vládních institucí. Saldo jejich hospodaření se zhoršilo o 88,9 miliardy korun, když skončilo v deficitu ve výši 154 miliard korun.
ČSÚ: Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2019 až 2021
| Období | 1.Q 2019 | 2.Q 2019 | 3.Q 2019 | 4.Q 2019 | 1.Q 2020 | 2.Q 2020 | 3.Q 2020 | 4.Q 2020 | 1.Q 2021 |
| mld. Kč | -1,7 | 27,3 | 16,4 | -24,1 | -55,3 | -102,1 | -49,0 | -141,6 | -136,3 |
| % HDP | -0,1 | 1,9 | 1,1 | -1,6 | -4,0 | -7,6 | -3,4 | -9,3 | -9,9 |
[Pozn.: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.]
Místní vládní instituce naopak hospodařily s přebytkem 13,6 miliardy korun. To je meziroční nárůst o 2,1 miliardy korun. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zlepšilo o 5,7 miliardy korun a skončilo přebytkem 4,1 miliardy korun.
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Příjmy a výdaje sektoru vládních institucí
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 0,8 procenta. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů ze sociálních příspěvků na 239,4 miliardy korun [+8,5 %]. Dále pak nárůst běžných transferů na 14,4 miliardy korun [+12,4 %].
Naopak nejvíce klesly příjmy z daně z příjmů [-8,4 % na 99,8 mld. Kč], daně z výroby a dovozu [-2,4 % na 143,0 mld. Kč]. Kapitálové transfery klesly na 6,8 miliardy korun [-28,0 %] a příjmy z důchodů z vlastnictví [-35,4 % na 2,8 mld. Kč].
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 14,1 procenta. Nejvíce rostly výdaje na sociální dávky [+11,8 % na 268,7 mld. Kč]. Dále stouply dotace [+80,2 % na 62,0 mld. Kč] a kapitálové transfery [+493,6 % na 22,3 mld. Kč]. Na výdajích se podílely i náhrady zaměstnancům [+5,2 % na 154,6 mld. Kč] a ostatní transfery [+16,1 % na 40,1 mld. Kč].
Dluh vládních institucí vzrostl za rok o více než 10 %
Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 630,3 miliardy korun na 2 519,1 miliardy. Mezičtvrtletně došlo k nárůstu míry zadlužení o 6,3 p. b. Nominální dluh stoupl mezičtvrtletně o 366,1 miliardy korun.
V prvním čtvrtletí 2021 byl nárůst dluhu [366,1 mld. Kč] výrazně vyšší než deficit hospodaření [136,3 mld. Kč].
„Vládní instituce si vypůjčily o 229,8 mld. korun více, než byla jejich potřeba financování. To se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů,“ uvedl ČSÚ.
Dluh sektoru vládních institucí v mld. Kč a vůči HDP v % [červeně]
[Zdroj: ČSÚ]
I přesto z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán nejen u emitovaných cenných papírů [+497,3 mld. Kč], ale i objemu přijatých úvěrů [+ 134,6 mld. Kč]. Objem vkladů klesl o 1,7 miliardy korun.
Podíl emitovaných cenných papírů klesl meziročně o 2,9 p. b. na 87,7 %. Remitované cenné papíry však i nadále zůstávají hlavní komponentou dluhu. Hodnota emitovaných cenných papírů a přijatých úvěrů stoupla též mezičtvrtletně.
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 128,9 mld. Kč, který odpovídal 8,8 procenta HDP. Mezičtvrtletně se zhoršilo saldo hospodaření o 9,8 miliardy korun.
—
Na závěr uveďme, že Ministerstvo financí ČR [MF ČR] bude letos potřebovat na financování státního dluhu 740,7 miliardy korun. To je o 12,3 miliardy Kč více, než úřad původně plánoval v dubnové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021.
–DNA–
