Srážky z prázdninové brigády určí studentům druh pracovního poměru a výše jejich měsíčního výdělku. Případné odvody na zdravotní a sociální pojištění za ně vyřizuje jejich zaměstnavatel.
Povinné srážky z prázdninové brigády v ČR určuje druh uzavřeného pracovního poměru. Nejčastěji studenti pracují na dohodu o provedení práce [DPP]. U ní je horní hranice výdělku, kdy nevzniká studentovi povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění, 10 000 Kč.
Výrobní firmy poptávají brigádníky. Ti ale chtějí do kanceláří
Pokud student v měsíci překročí tuto částku, pak ho musí zaměstnavatel přihlásit k jeho zdravotní pojišťovně a odvést za něj pojistné pro tento měsíc. Stejně tak ho registruje k místně příslušné správě sociálního zabezpečení a odvede za něj i pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti.
„Povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení plní za studenta vždy jeho zaměstnavatel,“ upozorňuje Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ] ve své zprávě.
Stejně tak platí odvodová povinnost z příjmů u zdravotního pojištění. A to i v případě, že si student svou „prázdninovou brigádu“ ponechá i po skončení období prázdnin.
Jak je to u DPČ
Druhý typ studentského pracovního poměru u nás bývá dohoda o pracovní činnosti [DPČ]. U ní se pak srážky z prázdninové brigády odvádějí při smluvně sjednaném výdělku ve výši alespoň 3 500 korun za měsíc.
„Pokud takto příjem sjednán nebude a výdělek v některém měsíci dosáhne 3 500 Kč, zaměstnavatel v tomto měsíci odvede pojistné na sociální pojištění,“ doplňuje ČSSZ.
Zdravotní pojištění si musí hlídat i studenti. Hlavně ti pracující
V podstatě stejně postupuje zaměstnavatel i v případě, že se studentem uzavře klasickou pracovní smlouvu. Což však nebývá u prázdninových brigád příliš obvyklé.
Srážky z prázdninové brigády u DPP a DPČ
Studenti s výdělkem do deseti tisíc korun u DPP a 3 500 u DPČ nejsou vlastně nemocensky a důchodově pojištění, protože splňují podmínky soustavné přípravy na budoucí povolání. Nemohou proto čerpat ani výhody, které běžným zaměstnancům z takového pojištění náleží. V podstatě jde hlavně o nemocenské dávky v prvních 14 dnech nemoci.
V praxi se může stát, že student pracuje pouze část prázdnin, například jeden měsíc v červenci. Zároveň ale v tomto měsíci překročí hranici pro odvod na sociální ani zdravotní pojištění. V takové situaci pak nehradí pojistné na zdravotní pojištění stát a odvede ho zaměstnavatel, který ho i k pojišťovně pro tento měsíc přihlásí.
Pokud již student v dalším měsíci nebude pracovat nebo nedosáhne stanovených částek výdělku, stává se opět nezaopatřeným dítětem a zdravotní pojištění opět hradí stát. Sociální pojistné pak neodvádí ani student ani zaměstnavatel. Student ale nesmí čerpat podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci.
Student nesmí zapomenout své zdravotní pojišťovně nejpozději do 10. dne následujícího měsíce ohlásit, že již není zaměstnanec, ale nezaopatřené dítě. V září se pak situace odvíjí od toho, jestli student pokračuje v denním studiu nebo se stává zaměstnancem, OSVČ, OBZP [osoba bez zdanitelného příjmu] či se přihlásí na úřad práce.
Studentské podnikání o prázdninách
Není výjimka, že studenti začnou o letních prázdninách podnikat a stávají se osoba samostatně výdělečně činná [OSVČ]. I tady mají studenti určité výhody. Jejich podnikání při denním studiu, kdy jsou nezaopatřeným dítětem, se považuje jako vedlejší samostatná činnost. V první roce živnosti tak nemusí platit minimální zálohy na důchodové pojištění ani příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
„Pokud v Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za tento rok souhrnný příjem nepřesáhne rozhodnou částku, nevznikne účast na důchodovém pojištění. A tudíž ani povinnost platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za tento rok,“ potvrzuje ČSSZ.
V roce 2021 činí rozhodná částka celkem 85 058 Kč s odpočtem 7 089 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém student podnikatelskou činnost nevykonával.
Studenti a letní brigáda v zahraničí
Studenti, kteří nejsou v Česku výdělečně činní a pojistné na sociální zabezpečení neplatí, nemají vůči České správě sociálního zabezpečení ani žádné povinnosti. A to ani při vycestování do zahraničí na stáž, studijní pobyt či za prací.
„Nemusí ČSSZ v těchto případech zároveň nic hlásit,“ potvrzuje správce důchodů.
Upozorňuje však, že i při studentské brigádě v unijních státech je třeba vědět, ve kterém státě se nechávají pojistit. Účast pracovníka na systému sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění se pak řídí předpisy o sociálním zabezpečení daného členského státu. Podle jeho právních předpisů se pak odvádí i pojistné, případně čerpají dávky.
–VRN–
