Americká ministryně financí Janet Yellenová čeká, že minimální 15% daň pro globální firmy zákonodárci schválí až na jaře příštího roku. Uvedla to včera [11.7.] po jednání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G20 v italských Benátkách.
Práce na dosažení shody s ostatními zeměmi totiž postupují pomaleji v části týkající se přerozdělení daňových práv. Snazší je dohodnout se na minimální globální dani.
„Můžeme spolupracovat tak, aby byla světová ekonomika konkurenceschopnější. Můžeme společně řešit problémy, které sami nevyřešíme,“ řekla Yellenová a jako příklad uvedla právě mezinárodní shodu na velké daňové reformě.
Nadnárodní firmy díky ní budou muset zisk danit tam, kde vznikl, nikoli prostřednictvím dceřiných firem v daňově přívětivějších zemích. Platit má i jednotná minimální 15% daň.
Dohoda podle americké ministryně ukončí soutěžení států o nejnižší daňovou sazbu pro podniky. Místo toho půjde znovu třeba o schopnost inovací.
Což potvrdil o den dříve již i německý ministr financí Olaf Scholz.
„V minulých týdnech jsme opravdu tvrdě pracovali, ale dokázali jsme to,“ řekl.
Opatření by podle něj mělo vstoupit v platnost co nejdříve. Poslední otevřené otázky se mají dle jeho slov vyjasnit nejpozději do letošního října.
„Našem cílem je, aby dohoda vstoupila v platnost v roce 2023,“ řekl
Nejen 15% daň, ale i spolupráce s USA
Celosvětové zdanění velkých nadnárodních firem alespoň 15 procenty ze zisku bývá označováno za mílový krok směrem k větší daňové spravedlnosti. Zatím jej schválilo 131 zemí. Tato minimální sazba by podle OECD mohla celosvětové daňové příjmy zvýšit o přibližně 150 miliard dolarů [3,3 bil. Kč] ročně. Podle Janet Yellenová příjmy z jednotné minimální daně poslouží pro investice do infrastruktury v daných zemích.
Jako druhý příklad mezinárodní spolupráce uvedla Yellenová boj proti koronavirové pandemii. Spojené státy se podle ní chtějí s chudšími zeměmi podělit o 580 milionů dávek vakcín. V Benátkách své kolegy vyzvala, aby Spojené státy v jejich úsilí podpořili. Vyjádřila ale i obavy z mutace delta, která by podle ní mohla ohrozit zotavování světové ekonomiky.
„Žijeme v ekonomicky propojeném světě, to, co se děje v jedné části světa, ovlivní všechny ostatní země,“ řekla.
Americká ministryně financí dále připomněla, že jinak proti zůstává stále hrstka menších zemí s nízkými daněmi, jako jsou Maďarsko, Estonsko a Irsko. Ty budou přesvědčovat, aby se k iniciativě připojily do října, kdy je summit G20. Všechny státy světa se podle Yellenové připojit nemusí.
„Pokusíme se o to, ale měla bych zdůraznit, že není nutné, aby souhlasila každá země. Tato dohoda obsahuje mechanismy, které mohou zaručit, že zbývající země nebudou s to ji oslabit… Že využívání daňových rájů tuto globální dohodu neoslabí,“ řekla.
Ve hře je stále i digitální daň
Z Benátek odjela americká ministryně financí na další jednání do Bruselu. Před setkáním s ministry financí eurozóny, kde se bude projednávat evropský projekt digitální daně, Evropskou unii vyzvala, aby plán ještě přehodnotila. Podle jejího názoru je diskriminační pro americké firmy.
Členy skupiny G20 jsou Argentina, Austrálie, USA, Kanada, Japonsko, Británie, Francie, Německo, Čína, Rusko, Indonésie, Indie, Itálie, Mexiko, JAR, Saúdská Arábie, Jižní Korea, Turecko a EU. Skupina představuje 80 procent světového hrubého domácího produktu a 75 procent globálního obchodu.
Mezinárodní měnový fond [MMF] v dubnu odhadl letošní růst světové ekonomiky na šest procent po loňském poklesu o 3,3 procenta. Varoval současně, že budoucí vývoj světové ekonomiky je velmi nejistý a bude záviset na vývoji kolem koronavirové krize.
–ČTK/RED–
