Evropská komise [EK] neschválila Maďarsku dotace na oživení ekonomiky po pandemii covidu-19 ve lhůtě, jíž si sama určila. Podle pozorovatelů jde o snahu EK vynutit si na Maďarsku ústupky v oblasti národní politiky.
Maďarsko má obdržet 7,2 miliardy eur [cca 184,7 mld. Kč] z fondů EU určených k nastartování ekonomického růstu, který zbrzdila pandemie covidu-19. Finance začnou do země plynout, jakmile Evropská komise schválí maďarské plány, jak tyto prostředky využít. Cílem je především přechod k digitální a nízkouhlíkové ekonomice. V podstatě jde o stejný model podpory jako u českého plánu obnovy.
Podle agentury Reuters EK peníze používá jako páku k tomu, aby přiměla Maďarsko k dodržování zásad právního státu. V této oblasti se totiž čím dál více autoritářsky chová předseda maďarské vlády Viktor Orbán, který se tak střetává s unií.
Ten říká to a ten zas tohle
Kancelář předsedy maďarské vlády v prohlášení zveřejněném státní tiskovou agenturou MTI uvedla, že rozhovory o dotacích pro Maďarkso s EK byly těsně před dokončením. Avšak následně podle maďarské vlády EK přišla s „absurdními požadavky“. A to hned poté, kdy maďarský parlament přijal zákon zakazující ve školách probírat záležitostí považované za propagaci homosexuality.
„Ideologicky motivované politické útoky zjevně zpomalují přijetí plánu, který byl zformulován dříve v odborných konzultacích,“ uvedli zástupci kanceláře premiéra.
Dodali, že jednání s komisí pokračují. Naopak mluvčí EK řekla, že komise stále analyzuje plán, který Budapešť předložila. Upozornila, že EK může navrhnout delší zpoždění, pokud bude mít za to, že k rozhodnutí potřebuje „spíše měsíce než dny“.
Zatímco mluvčí odmítla upřesnit podrobnosti, komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni minulý týden prohlásil, že komise pracuje „na aspektech souvisejících s dodržováním zásad právního státu“.
V Maďarsku není demokracie, myslí si mnozí
Agentura Reuters uvedla, že maďarský premiér Viktor Orbán se dlouhodobě staví do pozice bojovníka za tradiční křesťanské hodnoty proti tlakům z liberálního Západu. V posledních týdnech popudil novou legislativou, která ve školách zakazuje probírat homosexualitu. Což je nejnovější ze skupiny zákonů považovaných za diskriminační a omezující lidská práva. Problematické byly i nedávné inzeráty, které nechal otisknout v unijních zemích a kritizoval v nich Evropskou komisi a její zástupce.
EK po Maďarsku naopak požaduje, aby například zlepšilo zadávání veřejných zakázek a potíralo „systémové nesrovnalosti“. Spory s Budapeští má také kvůli zacházení s migranty a homosexuály, omezování nezávislosti a svobody médií, vysokých škol a soudů.
Zástupci EK v posledních týdnech uvedli, že Orbán ve vztahu k EK již překročil „červenou linii“. Nizozemský premiér Mark Rutte dokonce uvedl, že Maďarsko do Evropské unie již nepatří. S EU může mít pouze ekonomické vztahy, kulturně je však jinde.
Plán obnovy má schváleno 12 zemí
Dodejme, že schváleno bylo již dvanáct národních plánů obnovy. Unijní ministři financí odsouhlasili mezi jinými příspěvky pro Itálii nebo Španělsko. Což jsou země, které budou největšími příjemci z fondu o celkovém objemu 750 miliard eur [cca 19,1 bil. Kč]. Vedle těchto dvou zemí dnes ministři otevřeli cestu k příspěvkům z fondu pro Slovensko, Německo, Francii, Rakousko, Portugalsko, Řecko, Belgii, Dánsko, Litvu a Lucembursko.
Český plán obnovy zatím čeká na posouzení Evropskou komisí [EK]. Jeho konečné schválení a vyplacení prvních peněz je podle ministryně financí Aleny Schillerové reálné v září. Zatímco výše uvedené státy předložily svou strategii komisi na přelomu dubna a května, Česko až začátkem června. Unijní exekutiva má na posouzení dokumentů dva měsíce, pak musejí potvrdit plán členské země, na což může dojít nejdříve po letních prázdninách.
Ze zmíněného balíku, na který si EU v červnu začala bezprecedentně půjčovat peníze vydáváním společných dluhopisů, bude Brusel na základě plánů rozdělovat 672,5 miliardy eur. Unie se dohodla celkem na 11 kritériích pro využití investic. Mimo jiné má nejméně 37 procent objemu peněz mířit na klimaticky šetrné projekty, pětina pak na digitalizaci.
Španělsko je zemí, která dostane největší podíl z nevratných grantů. Z celkového balíku přímých dotací, který obsahuje 312,5 miliardy eur, by do Madridu mělo putovat až 69,5 miliardy. V součtu s výhodně úročenými půjčkami ovšem získá nejvíce Itálie, která může očekávat 191,5 miliardy eur.
–ČTK/RED–
