Poslanci přihráli Pojišťovně VZP až miliardu ročně navíc

Poslanci včera [13.7.] schválili návrh cizineckého zákona, který stanovuje, že cizincům s dlouhodobým pobytem v ČR, bude zdravotní pojištění nabízet výhradně Pojišťovna VZP [PVZP]. A to navzdory odmítavému stanovisku senátu, některých ministrů a velké části odborné veřejnosti.

Cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR asi budou muset být pět let komerčně pojištěni jen u společnosti Pojišťovna VZP. Ta je jako dceřiná společnost stoprocentně vlastněna Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR [VZP ČR]. Sněmovna novelu včera [13.7.] opět prosadila navzdory kritice, že jde o nepřípustnou monopolizaci. Dosud toto pojištění poskytovalo pět komerčních pojišťoven. A sice Ergo, Maxima, Slavia, Uniqa a Pojišťovna VZP. Po pěti letech pojištění ho budou moci spolu s Pojišťovnou VZP cizincům nabízet i další zdravotní pojišťovny. Proti tomuto návrhu se postavil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO], ministryně financí Alena Schillerová [za ANO], ministr vnitra Jan Hamáček [ČSSD], ale i Hospodářská komora ČR [HK ČR], Česká asociace pojišťoven [ČAP] a výhrady měla také Česká národní banka [ČNB].

Poslanci rozhodnou o zdravotním pojištění pro cizince

Autoři návrhu na pojišťování cizinců výhradně u PVZP v prvních pěti letech jejich pobytu v ČR jsou poslanci Věra Adámková [za ANO] a Miloslav Janulík [ANO]. Oba jsou členy Správní rady VZP ČR. Jejich návrh prošel sněmovnou, které ho ale zpátky bez výhradního práva na poskytovaní zdravotního pojištění cizincům Pojišťovnou VZP vrátil Senát.

Pojišťovna VZP ležela na srdci ANO, KSČM a SPD

Pro senátní verzi nakonec hlasovalo jen 71 poslanců ze 158 přítomných. Nepodpořili ji poslanci z SPD, KSČM a většina členů klubu ANO. Předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek následně zástupcům ANO vzkázal, že ze svých ministrů udělali blbce. Sněmovní verze pak získala podporu 108 ze 160 přítomných poslanců. Nová úprava cizineckého zákona nyní míří k podpisu prezidenta republiky.

Poslanec Janulík kritizovaný návrh bránil tím, že ho posvětil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS]. Senátní verze by naopak podle něj znamenala „pootevření dveří migraci“, jakkoli to striktně odmítl ministr vnitra Jan Hamáček.

Komerční zdravotní pojištění bude moci podle Sněmovny poskytovat jen dceřiná společnost VZP ČR. Až po pěti letech by tuto možnost měly také dceřiné společnosti jakékoli zdravotní pojišťovny. Za toto komplexní zdravotní pojištění více než 60 tisíců cizinců na území ČR se ročně vyinkasuje zhruba 600 až 800 milionů korun.

Komerční zdravotní pojištění cizinců toho moc nenabídne

Novela zákona by měla následně umožnit vznik registru uzavřených pojistných smluv. Přístup do něj by měli mít zaměstnanci Ministerstva vnitra ČR [MV ČR] při řízení o žádostech o prodloužení pobytu. Dále pak Policie ČR při kontrole povinnosti pojištění u cizinců. Stejně tak ale i poskytovatelé zdravotní péče pro ověření například pojistných limitů u svých klientů. Tato kontrola by měla bránit tomu, aby cizinci nezneužívali zdravotní péči v Česku. A to ve smyslu jejího čerpání, ale bez účasti na zdravotním pojištění.

Co dál mění cizinecký zákon

Novela cizineckého zákona je nutná kvůli změnám unijního práva. Má oddělit nejbližší rodinu od lidí, kteří mají s občany států EU pouze volnější příbuzenské vazby. Česko dosud nerozlišovalo mezi rodinnými příslušníky, tedy manželi, dětmi či rodiči občana EU, a takzvanými oprávněnými osobami. Jako jsou například nesezdaní partneři či lidé závislí na péči občana EU. Obě skupiny měly stejná práva, což podle ministerstva vnitra není v jiných zemích běžné a není to ani opodstatněné. Do budoucna by tak měli pouze užší rodinní příslušníci mít nárok na pobytovou kartu k přechodnému pobytu a kartu trvalého pobytu.

Lidé z druhé skupiny budou mít podle návrhu sice pobyt v ČR snadnější než jiní cizinci, nebudou však mít automatické právo na vstup do Česka. Průkazy o pobytu ale dostanou na delší dobu a nebudou muset dokládat účel jejich pobývání v ČR. Cizinci, kteří v Česku již pobývají, si své současné postavení ponechají.

Novela podle ministerstva vnitra reaguje zejména na unijní nařízení, aby průkazy totožnosti a vydávaná povolení k pobytu pro občany unie měly silnější zabezpečení. Některé doklady proto bude potřeba vyměnit. Předloha v souladu s dohodou o odchodu Velké Británie z EU také umožňuje další pobyt v Česku Britům, kteří tu oprávněně bydleli ke konci loňska.

–ČTK/RED–