Na každého Čecha připadal na konci letošního prvního pololetí hypoteticky dluh ve výši necelých 226 000 Kč. Vyplývá to z údajů Ministerstva financí ČR [MF ČR] o výši státního dluhu. Ten koncem letošního prvního pololetí činil 2,42 bil. Kč. Na konci roku dosáhl výše 2,05 bil. Kč [2 049,7 mld. Kč].
Absolutní výše státního dluhu ke konci letošního prvního pololetí dosáhla úrovně 2 416,3 miliardy korun. Oproti konci prvního čtvrtletí jde o pokles o 3,6 miliardy korun. V relativním vyjádření výše státního dluhu poklesla ke konci června o jeden procentní bod na 41,4 procenta.
Státní dluh za poslední roky [zdroj: MF ČR]
- 2016: 1 613,4 mld. Kč
- 2017: 1 624,7 mld. Kč
- 2018: 1 622,0 mld. Kč
- 2019: 1 640,2 mld. Kč
- 2020: 2 049,7 mld. Kč
- První pol. 2021: 2 416,9 mld. Kč
Po očištění stavu státního dluhu o dopady předfinancování všech jeho zbývajících letošních splátek pak podíl takto spočítaného dluhu na HDP ke konci 1. pololetí dosahuje 39,6 procenta. MF ČR předpokládá, že celkové zadlužení na konci roku nepřekročí 42,4 procenta.
Náklady na státní dluh
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především kvůli schodkům státního rozpočtu. Neobsahuje dluhy obcí, krajů, veřejných příspěvkových organizací, státních fondů a zdravotních pojišťoven. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami a půjčkami od Evropské investiční banky [EIB]. Český stát pak musí platit věřitelům úroky, přičemž tyto náklady se nazývají „obsluha státního dluhu“.
MF ČR koncem června uvedlo, že letos bude potřebovat na financování státního dluhu 740,7 miliardy korun. Což je o 12,3 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v dubnové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021.
Zvýšení nastává hlavně v důsledku zahájení výměnných operací. V jejich rámci ministerstvo odkupuje střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy splatné v roce 2022. Skutečná výše bude záviset na konečném hospodaření státního rozpočtu a realizovaných výměnných operacích či zpětných odkupech státních dluhopisů ve zbytku letošního roku.
Financování státního dluhu
MF ČR uvedlo, že již v průběhu prvního čtvrtletí předfinancovalo pokrytí všech letošních korunových splátek státního dluhu. Do konce roku 2021 pak zbývá realizovat řádné splátky korunového státního dluhu vydaného v předchozích letech v celkové jmenovité hodnotě 87,2 miliardy korun.
Ve druhém čtvrtletí MF ČR pokračovalo ve vydávání a prodeji státních dluhopisů za účelem krytí rozpočtovaného schodku státního rozpočtu. Ten ke konci června dosáhl hodnoty 265,1 miliardy korun. Po očištění o příjmy z EU a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 269,6 miliardy korun.
Deficit státního rozpočtu byl ke konci června přes 265 mld. Kč
V prvním pololetí MF ČR vydalo státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 390,8 miliardy korun při průměrném výnosu 1,3 % p. a. A průměrnou dobou do splatnosti na úrovni 8,0 roku. Což je dle MF ČR nad střednědobým cílem stanoveným pro státní dluh na úrovni 6,0 roku. Po započtení emisní činnosti k 16.7. 2021 tak MF ČR pokrylo více jak 60 procenta plánované korunové potřeby financování.
„Výraznou emisní činností si v prvním pololetí roku 2021 vytvořilo ministerstvo financí dostatečný prostor pro hladké pokrytí zbývající letošní potřeby financování, která však bude záviset na skutečném hospodaření státního rozpočtu a uskutečněných výměnných operací v průběhu druhého pololetí roku 2021,“ uvedlo MF ČR.
Úroky věřitelům vychází na cca 50 miliard ročně
Úroky z obsluhy státního dluhu [úroky věřitelům, pozn. red.] se pohybují kolem 50 miliard korun ročně. Dobrá zpráva je, že Česká republika zatím nepropadá v hodnocení od mezinárodních ratingových agentur. Naposledy své ratingové hodnocení potvrdila ke konci června agentura Fitch Ratings na úrovni AA- se stabilním výhledem. V průběhu druhého čtvrtletí potvrdily hodnocení i S&P Global Ratings a ACRA, a to na úrovni AA-, resp. AA.
Francouz Michel Fache může být klidný, své dluhy má splacené
MF ČR ve svých plánech počítá s růstem zadlužení na 54,6 procenta HDP v roce 2024 z letošních očekávaných 42,4 procenta HDP [původně 44,8 %, pozn. red.]. V případě úspor na straně příjmů a výdajů, které úřad plánuje, by mělo zadlužení stoupnout na 52,8 procenta HDP. Loni veřejný dluh činil 38,1 procenta HDP.
–DNA–
