Evropská centrální banka [ECB] představila nový přístup k měnové politice. V tom základním ale ECB nic nemění. Základní úrokovou sazbu ponechá na nule, aby se inflace v eurozóně zvýšila na dvě procenta a setrvala tam i ve střednědobém horizontu.
Hlavní refinanční sazba setrvala na 0,0 procenta a depozitní sazba na -0,5 procenta. ECB to uvedla po dnešním zasedání Rady guvernérů. Hlavní úroková sazba má zůstat na rekordním minimu nula procent. Beze změny zůstaly také programy nákupů aktiv. Nouzový pandemický program označovaný PEPP má v současnosti k dispozici 1,85 bilionu eur [47,5 bil. Kč] a v platnosti má být nejméně do března 2022.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová k inflaci, která v eurozóně v červnu klesla na 1,9 procenta z květnových dvou procent, řekla: „Naše měnově-politická opatření, včetně naší upravené strategie, pomohou ekonomice přejít k solidnímu oživení. Nakonec přivedou inflaci k našemu dvouprocentnímu cíli.“
Dodala, že shoda na novém přístupu k úrokovým sazbám nebyla v Radě guvernérů jednomyslná. Přesto mělo rozhodnutí za sebou „drtivou většinu“.
„Jednoduchý vzkaz #ECB trhu: Teď ´zhasneme´a necháme inflaci růst nad dvě procenta. V Německu i nad tři procenta, a zároveň netušíme, kdy rozsvítíme. Bublinu v cenách aktiv zatím nehodláme propíchnout,“ okomentovala krok ECB hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
ECB: Inflace na dvou procentech, ne pod dvě procenta
ECB v přezkumu své měnové strategie zveřejněném tento měsíc zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na dvě procenta. Cíl je symetrický. Což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od cíle jsou stejně nežádoucí. Dosud měla banka inflační cíl stanoven těsně pod dvěma procenty. Což bylo podle některých analytiků zavádějící.
Nyní uvedla, že nezvýší úroky dříve, dokud neuvidí, že inflace dosáhla jejího dvouprocentního cíle s dostatečným předstihem před koncem projekčního horizontu a setrvá tam. Dříve ECB uváděla, že ponechá úroky na současné úrovni. A to dokud nebude spokojena s tím, že se inflační očekávání přibližují k jejímu cíli, a krátce předtím ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého programu kvantitativního uvolňování.
„Pro akciové trhy to představuje dobré znamení, protože firmy budou mít snazší a levnější přístup k cizím nejen úvěrovým zdrojům. Bude to podporovat jejich podnikání. Horší dopad má tato změna na evropskou společnou měnu. Ta může vlivem nízkých sazeb oslabovat,“ uvedl hlavní analytik společnosti XTB Jaroslav Brychta.
Odhad inflace v eurozóně je 1,9 procenta
ECB podle vlastních odhadů očekává, že inflace nedosáhne dvouprocentního limitu nejméně v příštích dvou letech. Letos podle odhadů banky inflace vystoupí na 1,9 procenta, příští rok nicméně očekává její pokles na 1,5 procenta a v následujícím roce na 1,4 procenta. Finanční trhy nepočítají se zvýšením úrokových sazeb nejméně tři roky, uvedla agentura Reuters.
–ČTK/DNA–
