Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v červenci zrychlil na 3,1 procenta z červnových 2,1 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů o inflaci v Německu dle metodiky výpočtu EU, které zveřejnil spolkový statistický úřad.
Podle domácí metodiky výpočtu inflace v červenci vystoupila na 3,8 procenta z červnové hodnoty 2,3 procenta. Hranici tří procent tak inflace v Německu překonala poprvé za 13 let. Německo je největší ekonomikou, kde se platí jednotnou evropskou měnou euro. K výraznějšímu zvyšování mezd v reakci na údaje o inflaci vyzval odborový svaz Verdi.
„Právě kvůli rostoucím cenám potřebujeme silné zvyšování mezd pro zaměstnance,“ řekla místopředsedkyně svazu Andrea Kocsisová.
Statistický úřad poznamenal, že za zrychlením meziročního růstu cen z velké části stojí dočasné snížení daně z přidané hodnoty [DPH] loni v červenci, k němuž Německo přikročilo ve snaze o zmírnění hospodářských dopadů koronavirové krize. Na začátku letošního roku se sazby DPH u téměř veškerého zboží a služeb vrátily na svou původní úroveň.
„Z dnešní perspektivy se neočekává trvalejší vzestup inflace,“ uvedlo německé ministerstvo hospodářství s odkazem na vliv dočasného snížení DPH.
Ekonom Carsten Brzeski z ING nicméně varoval, že další tlak na růst spotřebitelských cen by mohly vyvolávat výpadky v dodavatelském řetězci a vyšší ceny komodit.
„Nevylučuji, že inflace bude na konci letošního roku přesahovat čtyři procenta a ovlivní mzdová jednání v příštím roce,“ dodal.
Inflace v Německu je výrazně nad cílem ECB
Inflace v Německu výrazně překonala cílovou úroveň Evropské centrální banky [ECB]. Jejím cílem je udržení meziročního růstu cen v eurozóně těsně pod dvěma procenty. ECB se snaží podporovat inflaci a hospodářský růst v eurozóně mimořádně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.
Šéf německé centrální banky Jens Weidmann ale již vyjádřil znepokojení z vyhlídek na to, že úrokové sazby v eurozóně se budou na mimořádně nízké úrovni držet příliš dlouho. Jeho poradci předpokládají, že inflace v Německu se letos dostane do blízkosti pěti procent.
Banka na červencovém zasedání ponechala hlavní úrokovou sazbu na rekordním minimu nula procent. A beze změny zůstaly i programy nákupů aktiv. ECB uvedla, že úrokové sazby v eurozóně zůstanou na rekordně nízké úrovni ještě delší dobu.
V přezkumu své měnové strategie zveřejněném tento měsíc ECB zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na dvě procenta. Cíl je symetrický. Což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od cíle jsou stejně nežádoucí. Dosud měla banka inflační cíl stanoven těsně pod dvěma procenty. Což bylo podle některých analytiků zavádějící.
Nyní uvedla, že nezvýší úroky dříve, dokud neuvidí, že inflace dosáhla jejího dvouprocentního cíle s dostatečným předstihem před koncem projekčního horizontu a setrvá v něm. Dříve ECB uváděla, že ponechá úroky na současné úrovni, dokud nebude spokojena s tím, že se inflační očekávání přibližují k jejímu cíli, a krátce předtím ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého programu kvantitativního uvolňování.
Inflace v eurozóně v červnu dosáhla 1,9 procenta
Evropský statistický úřad Eurostat zveřejní rychlý odhad červencového vývoje inflace v celé eurozóně v pátek. V červnu růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalil na 1,9 procenta z květnových dvou procent. Snížil se tak poprvé po devíti měsících. V celé Evropské unii pak míra inflace klesla na 2,2 z květnové hodnoty 2,3 procenta.
Inflace v červnu mírně zpomalila na 2,8 %. Klesly ceny potravin
Nejvyšší míru inflace letos v červnu mělo Maďarsko [5,3 %], Polsko [4,1 %] a Estonsko [3,7 %]. Ve srovnání s květnem se ceny snížily ve 12 členských státech, ve čtyřech zůstaly beze změny, v 11 stouply. Nejnižší inflaci vykázalo v květnu Portugalsko, a to minus 0,6 procenta. Což znamená deflaci, a tedy pokles cenové hladiny. Následovala Malta s inflací 0,2 procenta a Řecko s 0,6 procenta.
Nejvíce v červnu rostly ceny energií, které se zvýšily o 1,16procentního bodu. Stouply také ceny služeb, jídla, alkoholu a tabáku.
–ČTK/RED–
