Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] vzrostl český hrubý domácí produkt [HDP] ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 7,8 %. Analytici hodnotí aktuální růst HDP jako výrazné negativní překvapení.
Podle ČSÚ k meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěla zejména zahraniční poptávka a výdaje na tvorbu hrubého kapitálu. Rostly rovněž výdaje na konečnou spotřebu domácností.
„Rozvolňování protiepidemických opatření umožnilo domácnostem částečně realizovat odloženou spotřebu. Zvýšily se i výdaje domácností za služby,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet
„Na druhou stranu kvůli nedostatku komponentů v řadě průmyslových odvětví rostly zásoby nedokončených výrobků, což mělo dopad na vývoz zboží,“ řekl.
Meziroční růst hrubé přidané hodnoty byl nejvíce ovlivněn vývojem v průmyslových odvětvích. Mezičtvrtletní srovnání pozitivně ovlivnila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Zaměstnanost mezičtvrtletně vzrostla o 0,8 procenta a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku vzrostla o 0,4 procenta.
Analytici hovoří o zklamání
Aktuální data jsou výrazně pod očekáváním analytiků. Ti ve většině případů čekali mezičtvrtletní růst kolem dvou procent.
„Během prvního čtvrtletí letošního roku procházela ČR lockdownem s výrazně utlumenou ekonomickou aktivitou a od dubna došlo k výraznému oživení jak u domácí, tak zahraniční poptávky. Proto byla očekávání nastavena na daleko vyšší mezičtvrtletní růst,“ uvádí analytik České spořitelny [ČS] Jiří Polanský.
Podle něj za nižší než očekávaný růst může zřejmě silný růst dovozů pro spotřební a investiční účely. Druhý faktor mohou být potíže s dodavatelskými vazbami a s tím souvisejí pokles zásob. A třetím důvodem by mohla být dle jeho názoru datová nejistota [ČSÚ, pozn. red.] a s ní související možnost budoucích revizí směrem nahoru.
I podle analytika Komerční banky [KB] Martina Gürtlera jsou aktuální data o českém HDP „poměrně výrazným negativním překvapením“. I on zmiňuje datovou nejistotu odhadu ČSÚ, proto by nemělo být překvapení, pokud v budoucnu úřad významně upraví svůj rychlý odhad směrem nahoru.
Co ovlivnilo a dále ovlivní vývoj českého HDP
Analytici současný – byť nižší než očekáváný – růst připisují shodně s ČSÚ zejména spotřebě domácností. Martin Gürtler přitom upozorňuje na záporný příspěvek čistého exportu ve druhém čtvrtletí. Na něm se podílely hlavně vyšší importy do Česka.
„Růst exportu pak brzdily omezení v podobě nedostatkových vstupů do výroby. Ty se promítají ve slabších výsledcích průmyslové výroby. Negativně se na výkonu ekonomiky zcela jistě podepsaly s tím související odstávky výroby v automobilovém průmyslu,“ upřesnil.
Právě výpadky v dodávkách materiálu a komponent v průmyslu, ale třeba i ve stavebnictví analytici považují za největší riziko do budoucna. Jako jisté ale vidí další oživení domácí poptávky. To kvůli pozitivnímu vývoji na trhu práce a rostoucím úsporám obyvatelstva. Pozitivně by se do naší ekonomiky měla promítnout i vyšší investiční aktivita.
Růst ekonomiky v EU
Dnes zveřejnil svůj rychlý odhad vývoje ekonomiky za druhé čtvrtletí i evropský Eurostat. Podle něj ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla o 1,9 procenta. V prvním kvartále přitom zaznamanela 0,1% pokles. Hrubý domácí produkt eurozóny se zvýšil o dvě procenta po poklesu o 0,3 procenta v prvním čtvrtletí. V meziročním srovnání HDP v EU vzrostl o 13,2 procenta a v eurozóně o 13,7 procenta.
Nejsilnější mezičtvrtletní růst mezi unijními zeměmi vykázalo ve druhém čtvrtletí Portugalsko [+4,9 %]. Nejnižší Litva [+0,4 %] a Česká republika [+0,6 %]. Míra nezaměstnanosti v EU v červnu podle Eurostatu klesla na 7,1 procenta. V květnu činila 7,3 procenta. V samotné eurozóně se míra nezaměstnanosti snížila o 0,3 p. b. bodu na 7,7 procenta.
–DNA–
