Nedostatek kvalifikovaných pracovníků nutí stále více firem nabízet náborové příspěvky. Nejčastěji je využívají zaměstnavatelé z výroby, strojírenství a IT. Běžné jsou také ve financích, farmacii a u státních zaměstnanců.
Náborové příspěvky se častěji objevují u specializovaných nebo výrazně nedostatkových pozic. Jako jsou například programátoři v IT nebo svářeči, elektromontéři a lakýrníci ve výrobě. Nejnižší náborové příspěvky se pohybují v jednotkách tisíc korun, u kvalifikovanějších pozic dosahují vyšších desítek nebo až stovek tisíc korun.
„Podle informací od našich klientů mělo zavedení náborového příspěvku úspěch. Lidé se začali více zajímat jak o pracovní nabídky, tak o celou společnost. […] Kandidáti chápou, že s náborovým příspěvkem jsou spojené určité podmínky, jako například dodržení určité délky pracovního poměru,“ říká ředitel Grafton Recruitment a GI Group Martin Malo.
Nejčastěji se náborový příspěvek vyplácí po konci zkušení doby, v některých případech však až po půl roce nebo dokonce po roce. V případě větších částek může být vyplácen postupně. Bývá primárně vázán na pokračování pracovního poměru po zkušební době, někdy také na docházku a spokojenost s prací zaměstnance. Na příspěvek nemají nárok ti, kteří už ve firmě pracovali dříve.
Takzvané „náboráky“ rostou ve všech regionech
Podle společnosti Grafton Recruitment a GI Group výše náborových příspěvků meziročně vzrostla téměř ve všech regionech, často i o sto procent. Nejvyšší zaznamenaný příspěvek letos činil 250 000 korun. Zatímco v Ústeckém nebo Jihomoravském kraji se tyto příspěvky pohybují obvykle do 10 tisíc korun, v Ostravě nebo Jihlavě činí nejčastěji 30 tisíc. V Praze pak nejsou výjimkou ani příspěvky ve výši 100 tisíc.
„Příspěvek se pro kandidáty stává motivací zejména ve chvíli, kdy jeho výše odpovídá minimálně jednomu čistému měsíčnímu platu. Velmi však záleží na konkrétním odvětví. Pro pracovníky ve výrobě je obvykle motivující částka od 20 000 korun, v IT je to pak od 30 000 výše,“ doplňuje Malo.
Podle něj zavedení příspěvku lze doporučit jak firmám, které dlouhodobě nemohou najít potřebné pracovníky, tak společnostem, které bojují se špatnou pověstí na pracovním trhu. S pomocí příspěvku se jim může podařit přitáhnout lidi a přesvědčit je, že to u nich není zas tak špatné, jak se obecně míní.
„Uchazeči o práci zatím většinou příspěvek berou jako vítaný benefit. Zatím jsme nezaznamenali, že by si o něj přímo říkali. Jde tedy spíš o nástroj, který pomáhá získat pozornost kandidáta, sám o sobě ale nepřesvědčí k přestupu nebo k vybrání právě nabídky firmy, která náborový příspěvek má,“ dodává.
Vyplacený náborový příspěvek je pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Na straně zaměstnance jde o zdanitelný příjem, který samozřejmě podléhá odvodům zdravotního a sociálního pojištění. Smlouva o poskytnutí příspěvku zpravidla obsahuje ujednání o vrácení náborového příspěvku nebo jeho části při porušení podmínek na jeho poskytnutí.
Náborové příspěvky využívá i stát
Náborové příspěvky nejsou doménou jen soukromých firem. Využívá je například Policie ČR a Armáda ČR. To v případě specializovaných odborností. Armáda takzvané nábory vyplácí postupně. 20 procent po 6 měsících, 30 procent po 12 měsících a 50 procent po 24 měsících. U odborného středního vzdělání začíná náborový příspěvek od 30 tisíc korun. U magisterského vysokoškolského je od 70 tisíc korun výše. Náborový příspěvek armáda nepřizná ale tomu, kdo absolvoval vojenské nebo policejní vzdělání.
–DNA–
