Česko loni skončilo s deficitem státního rozpočtu ve výši 367,4 miliardy korun. S covidem ale souviselo jen 218,1 miliardy korun. Uvedl to ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ]. Upozornil také na neefektivitu hospodaření státu.
U součtu nákladů na boj s pandemií se NKÚ odvolal na pokladní plnění Ministerstva financí ČR [MF ČR]. Konstatoval, že MF ČR zařadilo do seznamu opatření proti šíření pandemie i výdaje, které s pandemií nesouvisí. Šlo i o jednorázový příspěvek důchodcům, oddlužení vybraných nemocnic nebo navýšení dotací na potravinovou soběstačnost.
Česko ve srovnání s pěti okolními státy [Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko, Maďarsko] podle NKÚ vynaložilo na přímou pomoc druhý nejnižší objem peněz, a to 5,4 procenta HDP [viz graf vpravo: Přímá a nepřímá podpora v procentech k HDP / Zdroj: MMF]. Méně vynaložilo už jen Slovensko se svými 4,4 procenta HDP. Naopak na nepřímá opatření schválila vláda podporu ve výši 15,4 procenta HDP. Zde dalo více už jen Německo [27,8 % HDP].
„Jaké budou reálné dopady nepřímé pomoci lze však v krátké době těžko vyhodnotit. Jedná se totiž převážně o garance a záruční programy ze strany státu a peníze na tuto podporu se čerpají průběžně,“ uvedl NKÚ.
Česko má nízký dluh. Absentuje ale plán na konsolidaci
Veřejný dluh v roce 2020 poprvé v historii České republiky překročil dva biliony korun, přesto se Česko dle NKÚ řadí mezi nejméně zadlužené země EU. Nižší veřejný dluh vykázaly jen tři země EU. Úřad ale uvedl, že i když se Česko drží mezi nejméně zadluženými zeměmi EU [cca 40 % vůči HDP], problém má s rychlým tempem zadlužování. NKÚ se zde odvolává na Národní rozpočtovou radu, která varuje, že již v roce 2024 může dojít k prolomení tzv. dluhové brzdy, která je stanovena na úroveň 55 procent HDP.
Zákon o dluhové brzdě je nastaven dost nešťastně, uvedla ČBA
NKÚ přitom očekává, že tempo zadlužování Česka bude druhé nejrychlejší v EU. Jen v prvním čtvrtletí roku 2021 rostl český veřejný dluh hned po Kypru nejrychleji ze všech unijních zemí. To za situace, kdy stát neumí vynakládat veřejné finance efektivně.
„NKÚ při kontrolách pravidelně naráží na neefektivní vynakládání prostředků státu. Jsem přesvědčen, že kdybychom důsledně hledali úspory, dokázali bychom do rozpočtu vrátit oněch 20 miliard ročně, nutných k tomu, abychom zastavili ještě před hranicí dluhové brzdy,“ říká prezident NKÚ Miloslav Kala.
Jako příklad uvedl v nedávném rozhovoru pro FinTag.cz přístup Česka k digitalizaci. Dle něj náklady na provoz IT systémů český stát ročně vyjdou na 25 miliard korun. Za posledních osm let se do IT systémů investovalo zhruba 130 miliard korun.
To je přes 16 miliard ročně. Stále je to ale méně, než kolik stojí udržet tyto IT systémy v chodu. Ve veřejné správě je v provozu bezmála osm tisíc informačních systémů. Což dle názoru prezidenta NKÚ svědčí o tom, že celý systém nemůže být efektivní už z principu.
Ekonomiku zachránil hlavně průmysl
Navzdory pandemii covidu-19, v níž Česko z hlediska počtu úmrtí skončilo v porovnání s jinými evropskými zeměmi na konci tabulky úspěšnosti, byl podle NKÚ 5,6% pokles ekonomiky přece jen nižší, než se očekávalo. Dopadl o 0,5 p. b. lépe než průměr EU.
„Stojí za tím především oživení průmyslu ve druhé polovině roku 2020. Zároveň je výsledek ČR o 0,5 procentního bodu lepší, než byl v roce 2020 průměr zemí EU. Horší hodnoty než ČR ale vykázalo jen devět zemí,“ uvedl NKÚ.
Jako pozitivní zprávu pak zmínil, že Česko loni dokázalo udržet nízkou míru nezaměstnanosti. To ve výši 2,6 procenta, což je nejnižší hodnota v EU. Naproti tomu inflace byla v rámci zemí EU třetí nejvyšší, konstatoval NKÚ. Dle Eurostatu dosáhl v roce 2020 tuzemský růst cen 3,3 procenta, což byla po Polsku a Maďarsku třetí nejvyšší hodnota ze všech zemí EU.
Průměrná míra inflace v zemích EU v roce 2020 [v %]
[Zdroj: Eurostat]
Tuto skutečnost způsobil hlavně růst spotřebitelských cen, který Česko zaznamenalo mnohem vyšší než v EU. Nejvýrazněji v roce 2020 vzrostly ceny potravin, nealkoholických nápojů, alkoholu, tabáku, bydlení i energií. Nicméně v závěru roku tempo růstu cen zpomalilo [v prosinci na 2,3 %]. Aktuálně ale inflace opět překvapila, když letos v červenci dosáhla 3,4 procenta.
–DNA–
