Ministerstvo financí ČR [MF ČR] zveřejnilo [24.8.] svou dlouho očekávanou srpnovou makroekonomickou predikci pro letošní rok i příští období. Podle ní by HDP Česka měl letos vzrůst o 3,2 procenta, v příštím roce pak o 4,2 procenta.
Srpnová Makroekonomická predikce České republiky ministerstva financí je klíčová pro sestavování státního rozpočtu pro příští rok a střednědobý rozpočtový výhled do roku 2024. Nyní ji dostane k posouzení Výbor pro rozpočtové prognózy Národní rozpočtové rady [NRR]. Zhodnotit ji má do konce srpna. [Aktualizace: Výbor pro rozpočtové prognózy na svém jednání dne 30. srpna 2021 posoudil v souladu se zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Výbor ji vyhodnotil jako realistickou. Pro uvedené hodnocení hlasovali všichni přítomní členové Výboru.]
MF ČR v predikci uvádí, že letošní nárůst hrubého domácího produktu [HDP] ČR o 3,2 procenta by měl být tažen ve vyváženém poměru domácí poptávkou, investicemi a spotřebou domácností. Prozatím je růst HDP ČR tažen podle ekonomů zejména spotřebou domácností a vlády, to zejména na straně běžných výdajů. Avšak i ekonomové očekávají, že do konce roku by se měl vyrovnat poměr podílů výše uvedených složek na růstu HDP.
Obchodní bilance, inflace a trh práce
Predikce si všímá i vysoké dynamiky importu do Česka. Právě vyšší dovozy než vývozy [to i z důvodu narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců a zdražování na straně vstupů, pozn. red.] mají být podle MF ČR faktor, který bude ekonomický růst zpomalovat. Upřesněme, že bilance zahraničního obchodu se zbožím skončila v červnu schodkem 6,9 miliardy korun. Což byl meziročně o 40,9 miliardy korun horší výsledek. Šlo vůbec o první zápornou měsíční obchodní bilanci za posledních 12 měsíců.
Predikce ministerstva se dotýká také rostoucí inflace. Potvrzuje, že vysoké ceny energií a jiných komodit se postupně promítají do dalších cenových okruhů včetně spotřebitelských cen. Pro rok 2021 proto ministerstvo financí počítá s průměrnou mírou inflace ve výši 3,2 procenta. V příštím roce pak inflaci tipuje na 3,5 procenta. Což je, jak uvádí, nad toleranční pásmo inflačního cíle České národní banky [ČNB]. Ta ostatně již začala zvedat základní úrokové sazby a podle vyjádření svých představitelů v tom hodlá dále pokračovat.
Makroekonomická predikce MF ČR [srpen 2021]
| |
2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2021 | 2022 | |
| Aktuální predikce | Minulá predikce | ||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč | 5 790 | 5 695 | 6 048 | 6 431 | 5 932 | 6 257 |
| růst v % | 7,0 | -1,7 | 6,2 | 6,3 | 4,9 | 5,5 | |
| Reálný HDP ČR |
růst v % | 3,0 | -5,8 | 3,2 | 4,2 | 3,1 | 3,7 |
| Spotřeba domácností | růst v % | 2,7 | -6,8 | 2,3 | 5,5 | 0,1 | 5,7 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v % | 2,5 | 3,4 | 2,4 | 0,4 | 3,4 | 0,9 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v % | 5,9 | -7,2 | 6,0 | 4,9 | 3,8 | 4,5 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b. | 0,0 | -0,5 | -0,6 | 0,3 | 0,4 | -0,2 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b. | -0,3 | -0,9 | 0,7 | 0,0 | 0,9 | 0,0 |
Prům. míra inflace
|
průměr % | 2,8 | 3,2 | 3,2 | 3,5 | 2,5 | 2,3 |
| Zaměstnanost [VŠPS] | růst v % | 0,2 | -1,3 | -1,0 | 0,4 | -1,4 | 0,0 |
| Míra nezaměstnanosti [VŠPS] | průměr % | 2,0 | 2,6 | 3,0 | 2,7 | 3,6 | 3,7 |
| Objem mezd a platů [dom. Koncept] | růst v % |
7,8 | 0,2 | 2,9 | 3,9 | 0,7 | 2,3 |
| Saldo běžného účtu | % k HDP | 0,3 | 3,6 | 1,1 | 0,5 | 1,3 | 0,5 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % k HDP | 0,3 | -6,1 | -7,7 | -5,0 | -8,8 | -5,9 |
Předpoklady |
|||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 25,7 | 26,4 | 25,7 | 25,3 | 25,9 | 25,5 | |
| Dlouhod. úrok. sazby | % p.a. | 1,5 | 1,1 | 2,0 | 2,6 | 1,5 | 1,8 |
| Ropa Brent | USD/barel | 64 | 42 | 69 | 68 | 64 | 60 |
| HDP eurozóny | růst v % |
1,4 | -6,5 | 4,9 | 4,3 | 3,8 | 3,6 |
[Zdroj: MF ČR]
Pozitivně hodnotí MF ČR vývoj na trhu práce. Pochvaluje si, že navzdory ukončení většiny fiskálních stimulů v době pandemie nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti. Vysvětluje to převážením kladného efektu uvolňování protiepidemických omezení a vlivem silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu. Průměrnou míru nezaměstnanosti letos úřad odhaduje na 3,0 procenta. V roce 2022 ji pak tipuje na 2,7 procenta.
Predikce se vyjadřuje k hospodaření sektoru vládních institucí. MF ČR letos očekává deficit ve výši 7,7 procenta HDP. Strukturální schodek odhaduje na 6,1 procenta HDP. Celkové zadlužení by mělo letos podle úřadu dosáhnout 43,5 procenta HDP. A růst by mělo dále v roce 2022, kdy deficit podle MF ČR dosáhne 5,0 procenta HDP a celkové zadlužení vzroste na 46,2 procenta HDP.
HDP ČR a rizika jeho budoucího vývoje
Predikce zohledňuje i rizika budoucího vývoje. Jako hlavní negativní faktor uvádí vývoj epidemické situace a účinnost vakcín proti případným novým mutacím viru. Klíčové podle ní bude rovněž vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce v kontextu možných strukturálních změn v ekonomice. Mezi vnitřní rizika pak řadí vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pro úplnost dodejme, že většina ekonomů pak za riziko považuje i jedno z nejrychlejších temp zadlužování v EU, jímž se vyznačuje současná fiskální politika České republiky.
–DNA–
