Vláda včera [23.8.] navýšila rozpočet na předsednictví Česka v EU v druhé polovině příštího roku o 200 milionů na 1,4 miliardy korun. Asi 150 milionů korun má jít na propagaci, přes 40 milionů korun na lidi.
Důvod? Zpráva o přípravách předsednictví, kterou vláda včera projednávala, konstatovala, že v některých položkách zřejmě bude původní rozpočet 1,24 miliardy korun nedostatečný. Materiál hovoří také o dodatečném navýšení personálních kapacit o zhruba 30 míst ve státní službě a na stálém zastoupení v Bruselu. Dle ministryně financí Aleny Schillerové [za ANO] by předsednictví Česka bez navýšení rozpočtu nebylo na dostatečně reprezentativní úrovni.
„Ohrozilo by to, že předsednictví by nebylo na takové úrovni, jak si představujeme, aby reprezentovalo Českou republiku,“ zdůvodnila navýšení rozpočtu.
Dodala, že se znovu probraly personální a technické kapacity. Částka podle ní byla kompromisem. O nejvíc peněz požádaly ministerstvo zahraničí a úřad vlády.
Premiér Andrej Babiš [ANO] přitom hovořil při přípravách rozpočtu na předsednictví o jeho nepřekročitelnosti, protože nechce plýtvat veřejnými penězi. Na konci června po kritice ekonomů, investorů a dalších osobností, kteří pokládali původní částku 1,24 miliardy korun za nedostatečnou, uvedl, že celkový rozpočet ještě navýší požadavky jednotlivých ministerstev.
Cca 150 milionů korun navíc na komunikaci
Zpráva o přípravách zmiňuje vysokou míru nejistot, a to jak z hlediska reálných cen plnění zakázek a výsledku partnerských řízení, tak nepředvídatelnosti co do formy budoucích jednání vzhledem k vývoji epidemie a politickému vývoji. Pro rok 2022 autoři zprávy požádali o navýšení rozpočtu na akce a komunikaci o 148,6 milionu korun. Zpráva uvádí, že vysoce pravděpodobné budou další nepředvídatelné výdaje přímo v roce 2022.
Personální navýšení bude dle zprávy představovat náklady do cca 41,5 milionu korun. Podle původního návrhu mělo přitom Česko zaměstnat kvůli předsednictví 200 lidí, z toho 58 v Bruselu. O téměř deset milionů korun má být navýšen rozpočet úřadu vlády na zajištění akcí, při nichž bude gestorem.
Na rozpočet předsednictví zároveň podle autorů návrhu nesmí dopadnout plošné škrty obsažené v návrhu státního rozpočtu na rok 2022. Ten počítá se snížením výdajů všech resortů o pět procent na provozní náklady. Což platí kupodivu, protože po aktuálních jednáních ministryně Schillerové s ostatními ministry dochází k navyšování rozpočtů pro jednotlivé resorty.
Osobnosti kritizovaly vládu, že předsednictví podceňuje
Ekonomové a další osobnosti v druhé polovině června zkritizovali rozpočet předsednictví, stejně jako malou pozornost, kterou mu premiér a ministři věnují. Pod dopis se podepsali například rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, někdejší český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář, ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer, biskup Václav Malý i hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
Premiér pak veřejně reagoval, že kabinet se na předsednictví svědomitě připravuje už od července 2018. Ve výzvě adresované kabinetu jsou podle něj mýty a polopravdy. Celkový rozpočet se dodatečně navýší o požadavky jednotlivých resortů, vysvětlil tehdy. Odmítl i to, že by mělo předsednictví trpět personální nouzí.
Celkem má stát v plánu při předsednictví zorganizovat 265 akcí v Česku. Na Pražském hradě se má sejít summit premiérů a prezidentů, ministerstvo zahraničí bude navrhovat během předsednictví organizaci summitu EU-západní Balkán na úrovni hlav států a předsedů vlád. Ke zvážení chce dát možné summity EU a USA a EU a Indie. Neformálních rad chce svolat 14. Cíl Česka by podle současné vlády mělo být oznámení termínu pro vstup Srbska do EU.
–ČTK/RED–
