Projekt získávání lithia z Cínovce nyní postupuje do své druhé fáze. V ní se má ověřit správná technologie pro získávání a zpracování lithia z lithné slídy cinvalditu v poloprovozních podmínkách a na pilotních testovacích linkách.
Aktuální testování úpravárenské technologie pro zpracování lithia z Cínovce by mělo skončit ještě letos. Jednou z cest by mohla být unikátní úpravárenská metoda vyvinutá Vysokou školou chemicko-technologickou [VŠCHT] v Praze.
„Úpravárenská metoda, kterou jsme na naší škole vyvinuli, je bezodpadová. […] Technologii, která zatím není nikde ve světě v provozu, naši experti ověřují v červnu otevřeném technologickém centru Cirktech v čížkovické cementárně [na foto, pozn. red.],“ říká rektor VŠCHT Pavel Matějka.
„Naše škola je připravená stát se koordinující institucí pro výzkumnou platformu spojenou s výrobou a recyklací moderních lithiových a dalších baterií/akumulátorů,“ dodal.
Ale nepředbíhejme. Na Cínovci v Ústeckém kraji, kde se nachází ložisko lithné slídy cinvalditu, se nyní teprve dokončuje geologický průzkum a zpracovává studie proveditelnosti. Ta by měla být hotová příští rok v květnu.
Lithium z Cínovce míří do Gigafactory v Prunéřově
Aktuální ambicí České republiky v oblasti lithia není vytěženou rudu prodávat na světových trzích, ale vytvořit celý produkční řetězec. V Evropě jsou však i jiné zdroje lithia, například ve Finsku, Portugalsku a Srbsku. V nich chce po dohodě s tamními vládami otevřít velké ložisko Jadar nadnárodní těžební gigant Rio Tinto.
Teď je ten správný čas být v Srbsku aktivní, říká Tomáš Kuchta
Ostatně i ložisko Cínovec se nachází na území Česka jen ze dvou třetin, z jedné třetiny leží v německém Sasku. Tamní těžaři měli přitom již zahájit ražbu otvírkových štol.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [za ANO] avšak v Česku díky lithiu na Cínovci a snaze státního ČEZu vybudovat takzvanou Gigafactory na výrobu elektrobaterií vzniká unikátní hodnotový řetězec. To je těžba, zpracování a výroba baterií z baterií.
„Pro úplnost, továrnu chystáme v kapacitě 25 až 55 gigawatt hodin a kapacita lithia na Cínovci by mohla být okolo 30 gigawatt hodin. To znamená, že v podstatě vše by se dalo zpracovat v rámci této Gigafactory,“ říká ministr.
Gigafactory by mohla vyrábět až 800 tisíc baterií do aut ročně
Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO] přitom uvedlo, že v letech 2020 až 2030 by mohlo dojít až k 10tinásobnému nárůstu trhu s bateriemi. Podle odhadu úřadu by nový bateriový průmysl nejen mohl kompenzovat ztráty HDP způsobené eliminací spalovacích motorů, ale mohl by celkové HDP vytvořené automobilových průmyslem dokonce navýšit. Gigafactory zamýšlí vybudovat také Škoda Auto. Obdobnou továrnu staví v Německu americká Tesla.
Zprvu je třeba umět lithium zpracovat
Ještě dříve, než se začnou počítat případné zisky, je třeba vyřešit „nepatrnou maličkost“. To je, jak lithium z Cínovce zpracovat. Podle generálního ředitele společnosti ČEZ Daniela Beneše by to ale zase takový problém být neměl.
„O metodě, kterou použijeme na zpracování lithia, bychom rádi rozhodli v roce 2023 tak, abychom byli schopni začít s výrobou v roce 2025. Aby se nám tento harmonogram potkal s harmonogramem využití lithia při výrobě baterií, hlavně baterií do elektromobilů,“ uvedl.
Dodal, že Gigafactory [za optimistického scénáře] by mohla být hotová v roce 2025. Rozhodnutí o finálním konsorciu by ČEZ měl rád již na konci tohoto roku. Konsorcium by se dle jeho zástupců skládalo z technologického partnera, energetického developera a partnera z automobilového průmyslu. Dodejme, že stát zastoupený MPO podepsal se společností ČEZ memorandum týkající se výstavby Gigafactory letos v červnu.
Kontrolu nad lithiem z Cínovce [znovu] drží stát
Ložisko lithné slídy cinvalditu chce těžit firma Geomet. Ta má přednostní práva na průzkum a využití ložiska na Cínovci. Dodatkem smlouvy v ní před časem získal ČEZ 51% podíl.
„Vstoupili jsme navýšením kapitálu téměř ve výši 30 milionů eur do firmy Geomet, kde měl European Metals Holdings [australská těžařská firma, pozn. red.] stoprocentní účast, a tím jsme splnili náš slib. A pokud si novináři z toho stále dělají srandu, tak doufejme, že teď přestanou. Protože my samozřejmě sliby plníme,“ uvedl v této souvislosti premiér Andrej Babiš [ANO].
Ten převod ložiska na Cínovci minulou vládou privátní firmě označil před minulými sněmovními volbami za loupež století. Stát za 51% podíl v ní teď zaplatil v přepočtu 770 milionů korun, přičemž náklady firmy na průzkum ložiska byly do té doby odhadnuty na 250 milionů korun.
Lokalita Cínovec má přitom obsahovat asi 1,3 milionu tun lithia. Tím je jeho vůbec největším ložiskem v Evropě. Z objemu rudy na české straně by se mohlo vyrobit přibližně 22 500 tun hydroxidu lithného. Což právě odpovídá materiálu na komponenty do 400 000 až 800 000 kusů elektromobilů ročně, v závislosti na technologii a velikosti baterie.
Lithium je měkký a lehký stříbrně bílý kov s nejnižší atomovou hmotností ze všech kovů. Jeho největší zásoby má v současné době Bolívie, kde je v solných pánvích uložena polovina známých zásob lithia na Zemi.
Vyhlídky jsou nadějné, tvrdí ČEZ
Podle zástupců společnosti ČEZ výsledek aktuální druhé fáze bude klíčový jak pro získání závěrů z poloprovozních zkoušek metalurgických procesů, tak pro vypracování takzvané definitivní studie proveditelnosti. V té se vyhodnotí možnosti a stanoví metody otvírky, přípravy a dobývání tohoto ložiska. Rozhodnutí o zahájení těžby bude záviset právě na výsledcích druhé fáze. Daniel Beneš vidí budoucí vývoj optimisticky.
„Výsledky našich zkoumání, které jsme konzultovali s domácími i zahraničními odborníky, ukazují, že pro nás projekt může být ziskový. Projekt je potenciálně velmi zajímavou příležitostí pro naši společnost Severočeské doly, která je největší hornickou společností v Česku. Postupy otestované v laboratoři si ale nejdřív musíme vyzkoušet v pilotních provozech,“ říká.
Podle ČEZ připravovaný důlní závod společnosti Geomet by mohl spustit těžbu v roce 2025. Dodejme, že na ložisku Cínovec se od 14. století těžila především cínová ruda. Od druhé poloviny 19. století byl předmětem těžby také wolframit. Nejbohatší ruda wolframu, který se začal používat v hutnictví při výrobě ušlechtilých ocelí. Do konce devadesátých let byla na ložisku Cínovec těžena cín-wolframová ruda. Lithium z rudniny bylo v podstatě odpad a končilo na výsypce. Důvod byl velmi jednoduchý, pro lithium v té době nebylo téměř žádné uplatnění. Až rozmach mobilních technologií koncem minulého století vedl ke zvýšenému zájmu právě o lithium.
–DNA–
