Předseda Rady guvernérů amerického Federálního rezervního systému [FED] Jerome H. Powell dnes [27.8.] vystoupil na sympoziu „Makroekonomická politika v nerovnoměrné ekonomice“.
Sympozium uspořádala Federální rezervní banka Kansas City v Jackson Hole [stát Wyoming]. S ostře sledovaným projevem Powell vystoupil den poté, kdy americké ministerstvo obchodu zpřesnilo vývoj americké ekonomiky za druhé čtvrtletí. Hrubý domácí produkt [HDP] USA podle úřadu stoupl o 6,6 %, zatímco v prvním čtvrtletí rostl o 6,3 %.
Jerome H. Powell se ve svém projevu dotkl také další aktuální zprávy. A to červencového zpomalení meziměsíčního růstu spotřeby domácností v USA na 0,3 % z červnových 1,1 %. Což ukázalo na pokles výdajů za zboží, které dosud kompenzovaly pokles výdajů za služby. Spotřebitelské výdaje se na HDP USA dle analytiků podílejí více než dvěma třetinami.
Co řekl Powell v Jackson Hole
Jerome H. Powell zahájil svůj projev poděkováním všem, kteří udržují americkou ekonomiku v chodu navzdory již 17 měsíců trvající pandemii covidu-19. Vzpomněl i na ty, kteří kvůli covidu-19 přišli o život. Zároveň uvedl, že rychlá a energická politická podpora ekonomiky v těžkých časech podržela tamní hospodářství, jakkoli vedla k nerovnoměrnému oživení. To charakterizoval jako historicky anomální. Domácnosti v době pandemie totiž masivně přesunuly svoje útraty ze služeb do průmyslového zboží.
„Rostoucí poptávka po zboží a síla a rychlost znovuotevření ekonomiky přitom vedly k nedostatku na straně nabídky a úzkým hrdlům v jejím uspokojování. […] Výsledek byla zvýšená inflace zejména u zboží dlouhodobé spotřeby,“ uvedl.
To znamená zboží, jehož ceny podle něj za poslední čtvrtstoletí příliš nerostly. Naopak klesaly, a to v průměru o 1,9 procenta ročně.
„Vzhledem k tomu, že poptávka převyšuje nabídku postiženou pandemií, jsou rostoucí ceny tohoto zboží hlavním faktorem, který zvedá inflaci vysoko nad náš 2% cíl,“ vysvětlil.
Inflace, jak ji vidí Jerome H. Powell
Dle Powella za současnou inflací stojí hlavně rychlé znovuotevření ekonomiky. Uznal skutečnost, že inflace, která v USA například v červnu dosáhla 5,4 % [max. od srpna 2008], je významně nad 2% cílem FED. Podniky tak hlásí tlak na růst cen stejně jako mezd.
Deficit USA díky poklesu výdajů a růstu příjmů brutálně klesl
Podle jeho slov inflace na těchto úrovních je samozřejmě důvod k obavám. Ty dle něj zmírňují faktory, které naznačují, že vyšší inflace se pravděpodobně ukáže jako dočasná.
„Vysoká inflace je zatím z velké části výsledek relativně úzké skupiny zboží a služeb. Skupinou, která byla přímo zasažena pandemií a znovuotevřením ekonomiky,“ uvedl.
Podle Powella se spotřebitelské ceny za zboží dlouhodobé spotřeby za posledních 12 měsíců na jádrové inflaci podílely zhruba jedním procentním bodem. Jmenoval i ceny energií, které přidaly k celkové inflaci dalších 0,8% bodu a dle jeho názoru je nyní čeká pokles. Poukázal dále na ceny služeb [hotely, letenky], které klesly a nyní jsou na úrovní před pandemií.
Také uvedl, že u některého ze zboží a služeb ceny raketově vzrostly. Avšak tyto ceny se dle jeho názoru nebudou přelévat do celkové inflace dlouhodobě. Zde jako příklad uvedl prodejní ceny ojetých automobilů, které ale dle jeho názoru po prudkém růstu začaly postupně klesat.
Podle něj navíc platí, že recept na uspokojení poptávky tam, kde chybí nabídka, dokáže funkční tržní ekonomika vždy velice rychle najít. Ve svém projevu se zaměřil také na růst mezd. Což je podle něj obecně vítaný jev. Zároveň dodal, že pokud by mzdy rostly v nesouladu s růstem produktivity práce a inflací, ukazovalo by to na riziko pro zákazníky, jež by mzdy zaplatili. Podle něj je ale v tomto ohledu situace „pod kontrolou“.
Inflace a vývoj mezd
Powell ve své řeči ocenil flexibilní americký pracovní trh, který se rychle vzpamatovává z hlubokého nárůstu nezaměstnanosti. Přesto upozornil, že aktuální ekonomické problémy stále silně doléhají na pracovníky s nízkými příjmy. To platí dle jeho slov hlavně pro Afroameričany a Hispánce v sektoru služeb. Na příkladu propadu služeb ukázal na zmiňované nerovnoměrné oživení ekonomiky.
„Když udeřila pandemie, restaurace zaznamenaly pokles o 45 procent, letecká doprava o 95 procent a návštěva u zubařů o 65 procent. I dnes, kdy se celkové výdaje na hrubý domácí produkt a spotřebu více než plně obnovily, výdaje na služby zůstávají cca sedm procent pod trendem,“ uvedl na příkladu.
Upozornil i na to, že míra nezaměstnanosti v červenci v USA klesla na post-pandemické minimum 5,4 procenta z červnových 5,9 procenta. Čímž se dostala na nejnižší úroveň za 16 měsíců. V daném měsíci se vytvořilo 943 000 nových pracovních míst. Což představuje největší měsíční přírůstek za téměř rok. V posledních třech měsících dle něj pracovní trh zaznamenává nárůst nových pracovních míst zejména ve službách.
„Tempo celkového náboru je rychlejší než kdykoli před pandemií. Úrovně otevírání a ukončování pracovních poměrů jsou rekordně vysoké. Zaměstnavatelé uvádějí, že nemohou obsazovat pracovní místa dostatečně rychle, aby uspokojili poptávku,“ řekl.
To je podle něj příznivá zpráva pro všechny uchazeče o zaměstnání. Cíl americké centrální banky i nadále zůstává „maximální zaměstnanost“.
Co se dále čeká od FED
Šéf FED ve svém projevu naznačil další kroky měnové politiky. Podle jeho slov by již letos mohlo dojít k jejímu zpřísňování. Cílování inflace ve výši dvou procent a úrokové sazby na nulových úrovních by se ale jen tak měnit neměly. Zvlášť, když inflační tlaky jsou dle jeho názoru jen přechodné.
„Období od roku 1950 do začátku 80. let poskytuje dvě důležitá ponaučení pro zvládání rizik a nejistot, kterým dnes čelíme. Začátek 50. let 20. století učil centrální bankéře, aby se nepokoušeli kompenzovat dočasné fluktuace inflace,“ uvedl.
Podle něj přitom hlavní vliv měnové politiky na inflaci může nastat po ročním nebo i delším zpoždění. Řekl, že pokud centrální banka zpřísní politiku v reakci na faktory, které se ukáží jako dočasné, hlavní dopady se pravděpodobně dostaví poté, co tato potřeba pomine.
„Špatně načasovaný politický krok zbytečně zpomalí zaměstnanost a ekonomickou aktivitu. Zároveň zatlačí inflaci níže, než je žádoucí,“ uvedl s tím, že v současnosti by takový postup mohl být zvlášť škodlivý.
Přesto dodal, že pokud by se vyšší inflace stala skutečně vážný problém, FED by určitě reagoval a použil nástroje, aby inflaci udržel na svém 2% cíli.
Powell naznačil omezování nákupu dluhopisů
Důležité pak bylo jeho vyjádření o nákupu aktiv ze strany FED: „Na nedávném červencovém zasedání Federálního výboru pro volný trh [FOMC] jsem byl, stejně jako většina účastníků, toho názoru, že pokud se ekonomika vyvíjí dle očekávání, mohlo by být vhodné začít letos snižovat tempo nákupů aktiv.“
Což by mohlo reálně znamenat, že americká centrální banka už v letošním čtvrtém čtvrtletí oznámí snížení tempa nákupů cenných papírů. To nyní činí 120 miliard dolarů [cca 2,6 bil. Kč] měsíčně. Powell ale dodal, že i když nákupy aktiv skončí či budou omezeny, držba dlouhodobějších cenných papírů ze strany FED bude nadále dostatečná záruka podpory pozitivního vývoje americké ekonomiky.
–DNA–
