Podle předběžného odhadu německého statistického úřadu inflace měřená indexem spotřebitelských cen letos v srpnu stoupla na 3,9 %. To je nejvíce za posledních 28 let, kdy inflace v Německu v prosinci roku 1993 dosáhla 4,3 %.
Rekordní nárůst inflace Německo zaznamenalo již letos v červenci. Spolkový statistický úřad ve své dnešní zprávě uvedl, že nárůst míry inflace v Německu má nespočet důvodů, včetně nízkých cen v roce 2020.
„Zejména předchozí dočasné snížení sazeb DPH a pokles cen ropných produktů budou mít na nynější celkovou inflaci stále větší vliv do konce roku 2021,“ uvedl úřad.
Srpen 2021: Index spotřebitelských cen [odhad]
- +3,9 % ve stejném měsíci předchozího roku
- 0,0 % za předchozí měsíc
Srpen 2021: HICP – Harmonizovaný index spotřebitelských cen [odhad]
- +3,4 % ve stejném měsíci předchozího roku
- +0,1 % za předchozí měsíc
[Pozn. red.: Rozdíl mezi oběma hodnotami je dán jednak tím, že v HICP není obsaženo hypotetické nájemné placené vlastníky bytů a domů, ale konkrétně letos i technickými důvody, v důsledku pandemie, týkajícími se rozdílů v aktualizaci vah jednotlivých položek vcházejících do výpočtu.]
Spolkový statistický úřad dodal, že roli hraje i letos nově zavedené stanovení cen za znečišťování CO2, růst cen energií a samozřejmě i dopady pandemie. Konečné výsledky za srpen 2021 budou zveřejněny 10. září 2021.
Inflace v Německu poroste až do konce roku
„Inflační tlaky budou v Německu velmi vysoké nejméně do konce roku,“ okomentoval aktuální výsledek vedoucí oddělení Korporační daně a veřejné finance Centra pro evropský ekonomický výzkum ZEW – Leibniz v Mannheimu Friedrich Heinemann.
Podle něj zklidnění spotřebitelských cen v zemi přijde až s lednem 2022, kdy statistiky přestanou zohledňovat změny v DPH. Tu Německo na začátku pandemie covidu-19 v loňském roce snížilo, aby ji letos opět zvýšilo.
„Ale ani poté není návrat k mírné inflaci pod dvě procenta nijak jistý. Inflační procesy nyní pohánějí i inflační očekávání. A pokud důvěra ve stabilizaci spotřebitelských cen klesá, vede to k tlaku na vyšší mzdy. A projevuje se to i růstem vybraných služeb a zboží,“ uvedl Heinemann.
Podle něj Evropskou centrální banku [ECB] nyní čekají těžké měsíce. Dle jeho slov jsou silně zadlužené jihoevropské země, aby zůstaly solventní, nuceny spoléhat na další nákupy dluhopisů a nulové úrokové sazby.
„Na druhé straně eurozóna naléhavě potřebuje signály od ECB, že bere inflační riziko vážně a dodržuje slib stability,“ dodal s tím, že doba nízkých úrokových sazeb s extrémně expanzivní měnovou politikou již nesmí být ústředním poselstvím komunikace Rady guvernérů ECB.
Německá inflace je dlouhodobě nad cílem ECB
Inflace v Německu se v srpnu dostala výrazněji nad cílovou úroveň ECB. Ta přitom v červenci zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na dvě procenta. Zároveň ale deklaruje, že v jejím zájmu je podporovat rostoucí inflaci.
ECB již dříve upozornila, že očekává ke konci roku další zvýšení inflace. To však podle ní bude jen dočasné, nebude na něj proto třeba reagovat úpravou měnové politiky. Na červencovém zasedání Rady guvernérů ECB ponechala hlavní úrokovou sazbu na nula procent. Beze změny pak dále nakupuje aktiva na finančních trzích.
Míra inflace v eurozóně v červenci v meziročním srovnání zrychlila na 2,2 procenta z červnových 1,9 procenta. Byla tak nejvýše od října 2018. V celé EU míra inflace stoupla na 2,5 procenta z červnových 2,2 procenta. Podle rychlého odhadu Eurostatu míra inflace v eurozóně v srpnu dosáhla tří procent a dostala se nejvýše za téměř deset let.
–DNA–
