Český statistický úřad [ČSÚ] zpřesnil svůj odhad hrubého domácího produktu [HDP] Česka v letošním druhém čtvrtletí. Podle zpřesněného odhadu vzrostl HDP Česka mezičtvrtletně o 1,0 % a meziročně o 8,2 %.
„Původní očekávání vývoje ekonomiky pro druhé čtvrtletí bylo citelně výš, tržní konsensus se pohyboval kolem 2,0 procenta mezikvartálního růstu. Takže jednoprocentní růst je stále spíše zklamáním ve světle ekonomiky, která se probouzela po covidovém uzavření,“ okomentoval aktuální výsledky ekonom Komerční banky [KB] Michal Brožka.
Podle původního odhadu ČSÚ vzrostl HDP Česka ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,6 procenta a meziročně o 7,8 procenta.
Růst českého HDP ve 2. čtvrtletí výrazně zaostal za očekáváním
Zlepšené výsledky zástupci ČSÚ přisoudili zejména vyššímu růstu konečné spotřeby domácností a tvorbě hrubého fixního kapitálu.
„Rozvolnění protiepidemických opatření umožnilo domácnostem více utrácet za služby a zboží zejména dlouhodobé trvanlivosti, a jejich spotřební výdaje tak přispěly k růstu HDP o 2,4procentního bodu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
HDP Česka táhnou výdaje na konečnou spotřebu
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 4,2 procenta a meziročně o 6,0 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly o 6,5 procenta oproti předchozímu čtvrtletí a oproti stejnému čtvrtletí minulého roku vzrostly o 7,4 procenta. Zvýšila se zejména spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby.
„Z hlediska struktury je ovšem otevření ekonomiky jasně patrné. Spotřeba domácností vyskočila vzhůru mnohem rychleji, než jsme odhadovali, a to o 6,5 % mezičtvrtletně a nad očekávání vzrostly i investice do fixního kapitálu,“ doplnil Brožka.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 0,2 procenta a meziročně vzrostly o 3,0 procenta.
„V meziročním srovnání dochází nadále k vysokému růstu výdajů na kolektivní spotřebu, zatímco u výdajů na individuální spotřebu již došlo k poklesu,“ uvedl ČSÚ.
Problémy s klesajícím vývozem a rostoucím dovozem
Vladimír Kermiet z ČSÚ zároveň upozornil, že nižší dynamika růstu vývozu a rostoucí dovoz ve II. čtvrtletí vedly k negativnímu příspěvku zahraniční poptávky o 2,2procentního bodu.
Obdobně hovoří i Michal Brožka: „Co naopak ekonomiku drželo pří zemi, byl zahraniční obchod. Export zboží mezičtvrtletně klesal, zatímco import rostl s tím, jak se zvyšovala domácí poptávka a investice.“
Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšilo o 15,0 miliardy korun na 56,3 miliardy korun. Vývoz zboží a služeb mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 procenta, meziročně pak o 30,6 procenta.
Meziroční růst vývozu byl ovlivněn hlavně obchodem s elektrickými zařízeními, s pryžemi a plasty a vývozem motorových vozidel. Dovoz zboží a služeb mezičtvrtletně vzrostl o 4,9 procenta, meziročně o 31,3 procenta. Na meziročním vývoji dovozu se podílel hlavně růst dovozu základních kovů, elektrických zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl.
Vývoj HPH ve druhém čtvrtletí podrobně
Jak již bylo řečeno, HDP Česka očištěný o cenové vlivy a sezónnost ve II. kvartále vzrostl mezičtvrtletně o 1,0 procento a meziročně o 8,2 procenta. Hrubá přidaná hodnota [HPH] mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 procenta. HPH vzrostla zejména ve skupině odvětví:
- Obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství: +3,5 %
- Zpracovatelském průmyslu: +1,1 %
- Stavebnictví: +0,5 %
Podle ČSÚ se dařilo i většině odvětví služeb. Kromě růstu přidané hodnoty měl vliv na mezičtvrtletní vývoj HDP rovněž vyšší výběr daní z produktů, a to především daně z přidané hodnoty [DPH].
„Z hlediska produkční strany byl zklamáním jen slabší růst průmyslové výroby o 0,4 procenta mezičtvrtletně. Což naznačovala už dříve zveřejněná data. Silnou brzdou ekonomiky a exportu je v tuto chvíli nedostatek výrobních komponent a materiálů. To je z části patrné i na stavebnictví, které vzrostlo pouze o 0,5 procenta,“ doplnil ekonom KB.
Meziročně HPH vzrostla o 8,4 procenta. Růst tvorby HPH nejvíce ovlivnil výkon:
- Průmyslu: +19,9 %
- Obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství: +9,4 %
- Veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče: +4,2 %
Tvorba hrubého fixního kapitálu a HDP Česka
Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 4,2 procenta. Meziročně pak vzrostla o 1,5 procenta. Více se investovalo hlavně do obydlí, nákupu dopravních prostředků a ostatních strojů a zařízení.
Změna stavu zásob činila ve 2. čtvrtletí +58,9 miliardy korun. Rostly především zásoby nedokončené produkce a hotových výrobků průmyslových podniků. Čímž opět významně přispěly k růstu celkové tvorby hrubého kapitálu.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla víc, než se myslelo
Objem mzdových nákladů ve 2. čtvrtletí vzrostl meziročně o 14,2 procenta. V tuzemsku bylo ve 2. čtvrtletí zaměstnáno v průměru 5 345 tisíc osob. Celková zaměstnanost vzrostla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,7 procenta, meziročně vzrostla o 0,3 procenta. Celkem bylo odpracováno o 2,1 procenta hodin více než v předchozím čtvrtletí a meziročně více o 6,6 procenta. Dodejme, že z hlediska cenového vývoje ve 2. čtvrtletí dosáhl meziroční celkový deflátor HDP 4,3 procenta.
–DNA–
