Státní rozpočet skončil na konci srpna deficitem 298,1 miliardy korun. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 302,1 miliardy korun.
Oproti červenci se deficit státního rozpočtu prohloubil o 18,7 miliardy korun. Celkové příjmy vzrostly meziročně o 1,8 procenta a výdaje o 7,3 procenta. Meziročního propad hospodaření státního rozpočtu za dvě třetiny letošního roku tak dosáhlo již 67,8 miliardy korun. Informovalo o tom Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Saldo státního rozpočtu za leden až srpen [mld. Kč]
| St. rozpočet srpen | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
| Saldo celkem | 81,2 | 15,6 | 14,8 | -15,4 | -230,3 | -298,1 |
| Saldo bez vlivu EU/FM | -10 | -3,1 | -5,4 | -15,9 | -234 | -302,1 |
[Zdroj: MF ČR]
MF ČR přesto upozornilo, že v srpnu opět došlo k výrazně nižšímu propadu salda, než tomu bylo v prvních pěti měsících letošního roku.
„Podobně jako v květnu a červnu hospodařil státní rozpočet v průběhu srpna s nižším deficitem než loni,“ uvedl úřad.
Měsíční [nekumulované] saldo státního rozpočtu [v mld. Kč]
| leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | |
| 2020 | -8 | -19,4 | -17,3 | -49 | -63,7 | -37,8 | -9,8 | -25,2 |
| 2021 | -31,5 | -54,6 | -39,1 | -66,8 | -63 | -10,1 | -14,3 | -18,7 |
[Zdroj: MF ČR]
Zpomalení tempa propadu státní kasy potvrdil i ekonom Komerční banky [KB] František Táborský: „Meziměsíční prohloubení deficitu dosáhlo pouze 18,7 mld. Kč, zatímco průměrné tempo za první polovinu roku bylo kolem 55 mld. Kč měsíčně. Na lepším vývojem oproti plánu státního rozpočtu se shodně podílejí vyšší příjmy i nižší výdaje.“
Příjmy státního rozpočtu vzrostly o 16,7 miliardy
Přesto příjmy státního rozpočtu na konci srpna meziročně mírně zpomalily. Tempo růstu bylo 1,8 % [+16,7 mld. Kč].
„Daňové příjmy bez pojistného ještě na konci července meziročně rostly o 0,7 procenta. Jejich aktuální pokles o 2,3 procenta výrazně ovlivnila opatření, která v loňském roce posunula splatnosti některých daní a která vedla k mimořádnému inkasu v srpnu 2020,“ upřesnilo MF ČR.
Deficit státního rozpočtu v červenci stoupl o 15 miliard korun
Dále pokračoval meziroční propad daně z příjmů fyzických osob placené plátci [-35,8 %, -29,5 mld. Kč]. Což je dáno vlivem zejména snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka. Naopak pozitivní vliv měl dopad výplat odměn zaměstnancům ve zdravotnictví a sociálních službách v průběhu druhého čtvrtletí 2021
„Celkově však stát doposud inkasoval o 17,1 miliardy korun více, než na začátku roku předpokládal. Naopak na nedaňových příjmech ztrácí 5,1 miliardy korun,“ upřesnil Táborský.
Na straně příjmů nejvíce přispělo inkaso pojistného na sociální zabezpečení [+11,3 % / +39,7 mld. Kč]. Inkaso daně z příjmů právnických osob [+40,8 %, +22,5 mld. Kč], podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky [+1,6 mld. Kč], se v meziročním srovnání projevila opatření ke zmírnění dopadů restrikcí. Dle úřadu se jedná se především o plošné zrušení červnové zálohy v roce 2020, které snížilo srovnávací základnu.
Deficit státního rozpočtu byl ke konci června přes 265 mld. Kč
„Inkaso daně z příjmu právnických osob již po započítání pololetní zálohy dosáhlo objemu plánovaného pro celý letošní rok. Lepší vývoj oproti plánu je vidět i na dani z příjmu fyzických osob a pojistném,“ okomentoval aktuální výsledek František Táborský.
Podle něj se pod plánovaným rozpočtem stále pohybují nepřímé daně v čele se spotřební daní. Inkaso spotřebních daní kleslo o 6,4 procenta [-6,3 mld. Kč]. Inkaso daně z přidané hodnoty vzrostlo o 2,0 procenta [+3,6 mld. Kč].
Výdaje státního rozpočtu
Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 7,3 procenta [+84,5 mld. Kč] byl, jak přiznalo MF ČR, i nadále určující vývoj běžných výdajů [+8,9 %, +94,7 mld. Kč]. Avšak kapitálové výdaje meziročně klesly o 10,8 procenta [-10,2 mld. Kč].
Deficit státního rozpočtu dosáhl na konci května 255 miliard
Na objemově nejvýznamnějších sociální dávkách [+13,1 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+17,9 mld. Kč]. Do jejich výše se promítá valorizace o 5,8 procenta. Z dávek nemocenského pojištění [-3,6 mld. Kč] rostlo hlavně nemocenské [+1,1 mld. Kč] a peněžitá pomoc v mateřství [+0,5 mld. Kč]. Naopak klesají výdaje na ošetřovné [-5,2 mld. Kč] To je ovlivněno vysokou základnou předchozího roku.
„Z ostatních dávek se zvýšily výsluhový příspěvek [+0,5 mld. Kč] a příspěvek na živobytí [+0,2 mld. Kč]. Naopak již čtvrtý měsíc v řadě mírně klesá výplata podpor v nezaměstnanosti,“ uvedlo MF ČR.
Transfery podnikatelským a nepodnikatelským subjektům
Transfery podnikatelským a nepodnikatelským subjektům v posledních měsících klesají, ale investice drží stabilní tempo. Dosud bylo vydáno necelých 85 miliardy z plánovaných 182 miliard korun. To je meziročně méně o 10,2 miliardy korun, ale stále druhý nejlepší srpnový výsledek, uvedlo MF ČR.
Podle úřadu letošní investiční výdaje prozatím nejvíce ovlivnily nepravidelné transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury [SFDI]. Ty jsou letos meziročně nižší o 5,2 miliardy korun. Další faktor jsou nižší investice územních rozpočtů, na něž bylo letos od ledna do srpna vydáno o dvě miliardy méně.
„Vlastní investiční výdaje meziročně vzrostly o čtyři miliardy korun. Důvodem jsou vyšší vlastní příjmy především z mýtného, které zatím snížily nárok na transfer ze státního rozpočtu,“ uvedl úřad.
Deficitní hospodaření státu nelze přičítat jen vlivu pandemie
Upřesněme, že úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu se ke konci srpna zvýšily o 7,4 miliardy korun. Také dodejme, že zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o dvě třetiny proti stavu k 1. lednu 2020 vedlo k meziročnímu růstu o 24,6 miliardy korun. Transfer ze státního rozpočtu tak pokrývá okolo 35 procent výdajů na veřejnou zdravotní péči.
–RED–
