Průměrná finanční zátěž českých domácností spojená s náklady na opatření proti covidu-19 letos vychází na 17 tisíc korun ročně. Oproti loňsku stoupla o čtyři tisíce korun. Loni činila 13 tisíc korun.
Vyplývá to z průzkumu společnosti MindBridge Consulting pro společnost Partners. Podle výsledků průzkumu zvýšené výdaje či omezení příjmů kvůli covidu-19 letos pocítilo 60 procent českých domácností. Z toho snížené příjmy pocítily tři třetiny Čechů.
„Lockdowny od začátku roku do srpna jim ponížily příjem v průměru o 35 948 korun. Loni to bylo 24 116 korun. Výdaje pak pandemie zvýšila necelé polovině [49 %] Čechů. V průměru se jednalo o 8 602 korun,“ říká finanční poradkyně Partners a lektorka projektu Den finanční gramotnosti Pavlína Vysloužilová.
Podle ní na situaci kolem covidu finančně nejméně tratí senioři, kteří pobírají státní penzi. Ti jsou, jak vyplývá z průzkumu, nejvíce stabilizovanou skupinou populace.
Zde dodejme, že od letošního ledna se penze zvedly v průměru o 839 korun. Loni vláda prosadila přidání seniorům v průměru o 900 korun, v prosinci navíc dostali jednorázový příspěvek 5 tisíc korun čistého. V příštím roce dojde k dalšímu navýšení důchodů, v průměru o 300 korun nad valorizační rámec. Celkem se tedy penze zvýší v průměru o 805 korun, minimálně pak o více než 600 korun.
Přístup českých domácností je většinou odpovědný
Z průzkumu MindBridge Consulting dále vyplynulo, že Češi reagují na pokles příjmů nebo vyšší výdaje celkem odpovědně. V praxi to znamená, že až 75 procent domácností řešilo finanční výkyvy z úspor. Případně se uskrovnily.
„Pouze 16 procent domácnosti propad příjmů řešilo půjčkou v rodině nebo bankovním úvěrem,“ upřesnila Vysloužilová.
V tomto ohledu je zajímavé, že mnozí lidé jsou navzdory současným potížím schopni vytvářet ještě finanční rezervy. Problém však je, že většina z nich [77 %] ukládá peníze na běžné účty v bance. Jejich úspory tak každý měsíc válcuje rychle rostoucí inflace.
„V bankách je stále dost peněz, takže nepotřebují žádné dodatečné vklady. Do zvyšování úrokových sazeb u běžných či spořicích účtů je tak nic nežene. Na rozdíl od úvěrů, zvláště těch hypotečních, kde už k růstu sazeb došlo,“ říká finanční poradkyně.
Podle průzkumu jen 26 procent respondentů využívá volné peníze na zvelebování domácnosti a zhruba 19 procent je investuje pravidelně či nepravidelně do podílových fondů. Do nich pak nejvíce investují lidé ve věku 51 až 60 let. Investice do kryptoměn upřednostňují mladší ročníky, nejčastěji lidé ve věku 18 až 30 let [6 %].
Mírní se obavy ze ztráty zaměstnání
Bez zajímavosti nejsou ani budoucí očekávání českých domácností. Celkem 18 procent Čechů je pesimistických a očekávají další ekonomické zhoršení. Naopak 26 procent domácností věří ve zlepšení, a to již v příštím roce. Polovina pak vnímá situaci neutrálně. Tedy, nečeká ani zlepšení, ani zhoršení.
„Pozitivní zpráva může být, že v porovnání s měřením loni v srpnu poklesla celková míra obav ze ztráty zaměstnání. A to ze 36 procent na 28 procent, přičemž ´velké obavy´ poklesly z devíti procent na šest procent,“ říká Pavlína Vysloužilová.
Češi přitom obecně očekávají další vlnu covidu-19 již nyní na podzim. Až 61 procent Čechů předvídá další nástup infekce s vyšší než 50% pravděpodobností.
–RED–
