Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] vydala v červenci hodnotící zprávu ekonomiky Maďarska. V ní zmiňuje úspěchy i nedostatky. Je až s podivem, jak jsou mnohdy shodné se situací v Česku.
Tak například: Jakkoli některé sociální dopady pandemie budou mít jen dočasný charakter, jiné budou dlouhodobější, včetně růstu výskytu domácího násilí a důsledků distanční výuky na úroveň vzdělání žáků.
Věnujme se ale ekonomice. Maďarsko před pandemií v letech 2016 až 2019 podobně jako Česko zažívalo silnou konjunkturu. Mělo vůbec nejnižší míru nezaměstnanosti za posledních 30 let. Lidem se zvedaly reálné příjmy. To však skončilo s příchodem pandemie koronaviru.
Podle OECD dopady pandemie ale nejsou a ani nebudou pro maďarskou ekonomiku fatální. To proto, že maďarská vláda, která při první vlně pandemie, zavedla plošná opatření, následně volila specifičtější a cílenější restrikce. Tím se vyhnula podvázání výkonu ekonomiky. Což se jí vrátilo ve chvíli, kdy došlo k oživení zahraniční poptávky.
„Také pohotový očkovací program přispívá k rychlému oživení, které se projevilo od poloviny tohoto roku,“ uvádí OECD ve své zprávě.
Zároveň ale dodává, že tempo a síla ozdravení maďarské ekonomiky je stále nejisté. Stejně jako v jiných zemích může ekonomiku opět ohrozit další vlna pandemie.
„Nové mutace mohou zahltit zdravotnický sektor a vést k dalším restrikcím a snížení domácí poptávky,“ upřesnila OECD, z jejíž zprávy přináší FinTag.cz stručný výtah.
Vysvědčení vlády Maďarska a budoucí vývoj
Vláda během pandemie podporovala zaměstnanost a příjmy. Osvědčilo se zejména nové schéma zkrácených pracovních úvazků. To bylo hlavní opatření proti zvyšování míry nezaměstnanosti. Vláda podnikatele dále podpořila odložením splátek úvěrů, snížením úrokových sazeb, nižšími sazbami sociálního pojištění a dotacemi. To se projevilo v historicky nejnižším počtu bankrotů. Zde OECD ale varuje před nárůstem nesplácení podnikových a soukromých úvěrů. Riziko z toho vyplývá hlavně pro bankovní sektor.
Podpora ze strany fiskální a měnové politiky. Rozpočtový deficit Maďarska loni vzrostl na pět procent hrubého domácího produktu [HDP]. Tím došlo k dalšímu prohloubení již tak vysokého zadlužení země. Podle OECD ekonomické ozdravení a ukončení mnoha podpůrných opatření by již letos mělo snížit deficit o půl procentního bodu. K růstu HDP podle organizace přispívá a přispívat bude podpora z evropských fondů ve výši 3,5 procenta HDP ročně. OECD dále „chválí“ maďarskou centrální banku za zvyšování úroků, jakkoli hrozbu posilující inflace považuje za trvalou.
Zdanění práce je stále vysoké, brání růstu. Přetrvávající vysoké zdanění v zemi podle OECD nemotivuje pracovní sílu k hledání nového či lépe placeného zaměstnání. Naopak majetkové zdanění je v zemi relativně nízké a daňový základ snižují mnohé výjimky. Nastavení daně z přidané hodnoty [DPH] má podle OECD vysokou základní sazbou a opět mnoho výjimek. Vyrovnání daňového systému pomocí nižších a jednotnějších sazeb a rozšíření daňového základu a nižší závislost na zdaňování práce by podle OECD oživilo trh práce.
Minimální mzda prudce roste. Růst minimální mzdy je důležitý zdroj zvýšení příjmů nejchudších obyvatel. Ale rychlý růst ve srovnání s ostatními mzdami omezuje získání práce nekvalifikovanými a dlouhodobě nezaměstnanými lidmi v chudých regionech. Ti nejsou motivováni hledat si práci.
Kvalita trhu práce a vzdělávací systém
Pružný pracovní trh by urychlil ekonomické oživení. Aktuálně zaměstnanost stoupá a míra nezaměstnanosti klesá. Problém ale působí stárnutí populace, jež vede k ubývání pracovní síly. Vzdělávací systém není nastavený na nedostatek pracovní síly. Produkuje nadbytek absolventů oborů, o něž není na trhu zájem. Mnoho absolventů univerzitních humanitních a sociálních věd má problém získat pracovního místa ve svém oboru. Polovina absolventů a učňů nachází uplatnění v jiných oborech, než na které se připravovali. Inženýrů a IT specialistů je stálý nedostatek.
Rekvalifikace neodpovídá potřebám trhu práce. V zemi je dostupná rekvalifikace na tradiční řemesla [profese], zatímco trh práce poptává vyšší kvalifikaci. Absolventi učňovských oborů nemají možnost k získání vyšší kvalifikace. Problémem zůstává nízká počítačová gramotnost.
Kariéru žen by usnadnilo více jeslí a školek. Podíl pracujících žen se blíží podílu pracujících mužů, ale rozdíl ve výši mezd se zvyšuje s jejich věkem. To je způsobeno dlouhou rodičovskou dovolenou, kterou většina žen využívá v celé délce. Ženy také vykonávají více neplacené práce v domácnostech a v péči o děti než muži.
Mobilita pracovní síly Maďarska
Mobilitu na trhu práce omezuje nepružný trh s bydlením. Většina Maďarů bydlí v domech soukromých vlastníků a podpora bydlení se soustřeďuje na získání vlastního bytu. Zde nabídka zaostává za poptávkou. Trh soukromých nájmů ovládají krátkodobé nájemní smlouvy a chybí předpisy na vytvoření rovnováhy mezi zájmem pronajímatele a nájemce.
Geografickou mobilitu brzdí nedostatečná dopravní infrastruktura. Financování údržby silnic druhé a třetí třídy v zemi je nedostatečné. To se odráží ve špatné kvalitě místních silnic. Stejně tak je nedostatečně financováno spojení lokálními vlaky a autobusy. Stoupají tak náklady obyvatelstva na cestování za prací z vesnic do blízkých měst, která nabízejí pracovní příležitosti. To zabraňuje hledání lepšího zaměstnání. Související efekt je zvýšené riziko nehod na nevyhovujících silnicích. Mobilita pracovní síly je omezována i nutností držení různých licencí a certifikátů.
Jak si stojí maďarské firmy a zahraniční firmy v Maďarsku
Dlouhodobý růst produktivity je slabý. Podle OECD dynamické investice v zemi vedly hlavně k cyklickému růstu produktivity. Její průměrný růst byl ale v minulé dekádě slabý. Stále tak existuje značný rozdíl mezi kapitálově bohatými společnostmi se zahraničním vlastníkem a podkapitalizovanými domácími firmami. Zatímco zahraniční firmy jsou aktivní na světových trzích, maďarské firmy se zaměřují na domácí trh. Také se málo zapojují do mezinárodních dodavatelských řetězců.
Počty nových a zanikajících firem jsou relativně nízké. Trh se slabou konkurencí umožňuje málo produktivním firmám zachovávat si disproporčně velký podíl na trhu. To zpomaluje celkový růst produktivity.
Regulační rámec pro konkurenční prostředí je málo efektivní. Orgány, které sledují férovost konkurenčního boje, nejsou dostatečně aktivní. Projevuje se to netransparentními veřejnými zakázkami. A to přes značný počet nesrovnalostí hlášených Evropskou komisí. Problém je i nedostatečné financování veřejných institucí, které brání zaměstnávat specializované odborníky. Výše uvedené přitom platí i pro zakázky strategického významu.
Státní intervence v síťových odvětvích jsou rozsáhlé. V energetickém sektoru převládají státem vlastněné kvazimonopoly. V telekomunikačním sektoru nedávné přidělení sítě 5G dále oslabilo konkurenční prostředí.
Korupce, digitalizace a udržitelnost
Formální antikorupční rámec byl v posledních letech posílen. Zjevná korupce v zemi zůstává stálým problémem. Důvěra v instituce není silná. Efektivní antikorupční akce by pomohla zajistit lepší využití veřejných zdrojů, uvádí OECD.
Digitalizace je nedostatečná. Zavádění digitálních technologií v menších firmách a veřejném sektoru za ostatními zeměmi zaostává. Problém jsou vysoké ceny mobilního internetového připojení. Vysokorychlostní pásmo je podnikateli využíváno mnohem méně než jinde. Zaostávání digitalizace ztěžuje zavádění nových technologií a integraci do národních a mezinárodních dodavatelských řetězců. V zavádění digitálních technologií by měl hrát důležitou roli veřejný sektor, tu ale nehraje.
Lepší politika udržitelnosti by prospěla růstu. Péče o životní prostředí byla v roce 2020 uspokojivá z hlediska omezování emisí. Malý pokrok byl zaznamenán v omezení emisí malých částeček a nadměrné produkci komunálního odpadu. Environmentální politika je založena na regulaci a dotacích. Některé ceny energií jsou regulovány tak, aby byly dosažitelné, ale často jsou pod výší výrobních nákladů. To vede k nerovnoměrnému podílu nákladů a náročnějšímu snižování emisí.
Michal Achremenko
