Zvednuté závory na železničním přejezdu v Česku ještě neznamenají, že tudy neprojede vlak. Dokládá to běžná praxe třeba v obci Heřmaničky na Benešovsku. Podle zaměstnanců Správy železnic [SŽ] je ale vše v pořádku.
Na jednom z železničních přejezdů v obci Heřmaničky na Voticku, na kterém se řidiči i chodci obvykle orientují podle zavřených či otevřených závor, projíždějí desítky vlaků za hodinu. A to i přes to, že jsou červenobílá břevna zdvižena.
Zároveň platí, že přejezd běžně využívají i obcí projíždějící auta. Situaci nepřidává ani fakt, že železniční přejezd je obrostlý zelení a ze strany od Benešova přijíždí vlaky na přejezd ze zatáčky. Což brání ve výhledu jak strojvedoucím, tak řidíčům.
„Je pravda, že jsem měl dnes, jak se říká, namále. Moc nechybělo, vlak mi projel těsně za zády, sotva jsem projel,“ říká řidič dodávky, který se dnes na přejezdu v Heřmaničkách jen těsně vyhnul srážce s vlakem.
Anebo další příklad: Řidič osobního auta v panice před blížícím se vlakem zastaví mezi závorami, o kterých se domnívá, že se musí každou chvíli zavřít. Snaží se z auta uniknout, což je časté řešení lidí v této situaci. Situace v Heřmaničkách končí naštěstí zastavením vlaku těsně před vozem.
Otevřené závory a vlak na kolejích je prý v pořádku
Personál nedaleké výpravní budovy spadající pod Správu železnic pak pro FinTag.cz uvedl, že zdvižené závory spolu s projíždějícími vlaky a auty zároveň jsou ale v naprostém pořádku. A není se tedy čemu divit.
„Je tam porucha přejezdu, a takto je to v pořádku,“ uvedl v dopoledních hodinách sloužící zaměstnanec z výpravní budovy v Heřmaničkách.
Vysvětlil, že když je porucha na přejezdu, tak tam vlaky jezdí pomalu, maximálně deset kilometrů za hodinu. A aby nedošlo ke srážce s autem, houkají. A to prý stačí.
„Vy jste řidič a víte, jak se chovat na přejezdu. To znamená se rozhlédnout a poslouchat, zda nejede a nehouká vlak,“ upřesnil rozzlobeně.
Obyvatelé obce jsou ze současné situace rozpačití. Dodávají, že s místními přejezdy jsou problémy dlouhodobě. Pamětníci vzpomínají i na jednu z nejhorších tragédií v obci vůbec, k níž došlo právě na tomto železničním přejezdu.
Do oprav nádraží SŽ letos dá 1,75 miliardy Kč. Vylepší i toalety
Srazil se na něm vlak s autobusem a zemřelo několik cestujících. Není to přitom ani rok, kdy se na navazujícím přejezdu, docela bez šraněk, vlak střetl s osobním vozidlem a usmrtil jeho řidičku.
Najdou se ale i tací, kterým současný stav připadá normální.
„A to je nějaká novinka. Tam je to takhle neustále,“ říká jeden z místních občanů.
Nehod na přejezdech je v Česku přespříliš
Nehody na železničních přejezdech v Česku patří při hustotě železničních tratí k častým mimořádným událostem. Ročně na tuzemských přejezdech dojde k přibližně 160 střetnutím, zemře mnoho lidí. V Kamenném újezdu na přejezdu zahynula celá rodina – rodiče a dvě děti. Vždy jde i o mimořádnou událost, která zastaví veškerou železniční dopravu na trati. Zpoždění vlaků hodinu, dvě z těchto důvodů není ničím výjimečným.
Zabezpečení nezabezpečených přejezdů spočívá například v doplnění výstražných světel, kamerových systémů. Dále i instalaci závorových břeven a v technologii kompozitových břeven s LED diodami. Praxe je ale taková, že stále mnoho přejezdů je u nás odkázaných na břevna, která jsou zhotovena z nahrubo otesaných kmenů stromů natřených červeno-bílou barvou. Jako je to třeba v obci Heřmaničky, kterou denně na trati Praha – České Budějovice projíždějí desítky i stovky osobních a nákladních vlaků.
Investice Správy železnic do zabezpečení takovýchto přejezdů se přitom pohybují kolem 1,5 miliardy korun ročně. Otázka je, zda to ale stačí. Na českých železnicích je totiž bezmála 7 790 takovýchto křížení tratí se silničními komunikacemi, a to s různým stupněm zabezpečení proti srážce.
Veronika Táchová
