Pozor na kvazifondy s korporátními dluhopisy, varuje AKAT ČR

Obchod s prašivými korporátními dluhopisy v Česku dál vzkvétá. A to navzdory několika krachům emitentů těchto dluhopisů. Teď Asociace pro kapitálový trh ČR nyní varuje už i před dluhopisovými kvazifondy.

Podle odhadů čeští investoři v minulých letech dali miliardy korun do takzvaných prašivých rizikových korporátních dluhopisů. Ty nejsou obchodovány na burze, a pokud firma zkrachuje, investor ze své investice nemusí vidět ani korunu. Novinka je, že tyto dluhopisy začaly být na trhu distribuovány již i prostřednictvím jakoby podílových fondů.

„K horečce takzvaných prašivých dluhopisů se přidávají poslední dobou i subjekty dle § 15 Zákona o investičních společnostech a investičních fondech, takzvané kvazifondy,“ upozornila Asociace pro kapitálový trh ČR [AKAT ČR].

Dluhopisy netransparentních firem jsou více než jen rizikové

Tyto kvazifondy podle asociace nepodléhají prakticky žádné regulaci a jsou velmi rizikové. Snaží se působit seriózně, a tak používají stejné názvosloví jako regulované subjekty. Místo názvu „investiční fond“ používají například Asset Management fond, Private Hedge Fund, minifond, Management company, alternativní investiční správce apod.

Podle zástupců AKAT ČR problémy přetrvávají i se zneužíváním jména České národní banky [ČNB], která schvaluje takzvaný prospekt dluhopisu. Ta ho ale schvaluje jen po formální stránce. Což nijak nesouvisí s tím, zda se jedná o finančně zdravou a seriózní firmu. ČNB neposuzuje kvalitu dluhopisu, schopnost emitenta dostát závazkům a slibovanému výnosu.

Dlouhodobý problém prohlubují kvazifondy

V případě burzovně neobchodovatelných dluhopisů platí, že ve chvíli, kdy firma zkrachuje, investor nemusí získat zpět ani korunu ze své investice. Jeho dluhopis se stane bezcenný papír. Může utrpět i 100% ztrátu.

„Mezi nepoučeným retailem je nadále několik miliard korporátních dluhopisů ´prašivého´ charakteru. Tedy dluhopisů firem, jejichž historie je krátká či jejichž obchodní model je rizikový, popřípadě netransparentní,“ říká předseda AKAT ČR Martin Řezáč.

Upozorňuje, že tyto dluhopisy zákon umožňuje investorům nabízet i neregulovaným subjektům. To ve spojení s krachy firem, které takto získávaly peníze, posiluje reputační riziko pro všechny investiční společnosti na tuzemském trhu.

854 věřitelů chce po zkrachovalé skupině EMTC 1,8 mld. Kč

Legislativa je pak dle jeho názoru nastavena více ve prospěch emitentů rizikových dluhopisů, ale méně už pro investory. A to navzdory tvrdé regulaci solidních transparentních investičních subjektů.

„Politikou levných peněz a vyráběním další likvidity se nafukují bubliny na trhu aktiv. Investoři se pak v zoufalé honbě za absolutním pozitivním výnosem posouvají do tříd aktiv, kterým příliš nerozumí,” vysvětluje.

Ve snaze porazit inflaci se tak podle něj mnozí nechají nachytat právě na „garantovaný výnos“ nejrůznějších neburzovně obchodovaných dluhopisů, včetně těch pofiderních.

Na trhu je třeba lepší vymahatelnost pravidel

Výkonná ředitelka AKAT ČR Jana Brodani upozorňuje, že kvazifondy propagují skutečnost, že jsou v seznamu ČNB, jako kdyby se jednalo o získaní licence.

„Jedná se ale o pouhý zápis do registru bez jakéhokoliv posuzování Českou národní bankou,” vysvětluje.

Investorem, který na nabídku takovýchto investic slyší, je pak dle jejích slov typicky zástupce vzdělané střední třídy s vyššími úsporami, ať už se jedná o lékaře, advokáty nebo podnikatele. Na problém takzvaných prašivých dluhopisů odborníci přitom upozorňují již léta. Avšak marně. Nyní problém nově eskalují takzvané kvazifondy.

Vláda rozšířila podmínky pro emise firemních dluhopisů

Podle Brodani AKAT ČR již před rokem navrhla několik úprav. Zejména by mělo být investorům jasné, že nejednají s entitou, která podléhá regulaci a dohledu ČNB. A je i třeba, aby jim byly poskytnuty alespoň základní informace o jejich fungování. Klíčové dle jejích slov je, zda odpovědnost za současný stav převezme jak Ministerstvo financí ČR [MF ČR], tak i ČNB z pohledu vynucování nastavených pravidel.

–DNA–