Francouzský prezident Emmanuel Macron chce jednat s americkým prezidentem Joe Bidenem o zrušení zakázky Austrálie nakoupit od Francie jaderné ponorky za v přepočtu bezmála bilion korun. Proč právě s americkým prezidentem?
Spojené státy, Británie a Austrálie podepsaly v půlce září smlouvu o novém bezpečnostním paktu Aukus. Aliancí chtějí posílit svou sílu v Indo-Pacifiku. Smlouva ale obsahuje závazky sdílet pokročilé technologie a dodavatelské řetězce, včetně těch potřebných k výrobě ponorek na jaderný pohon. To znamená, že padá zakázka Austrálie na nákup dvanácti ponorek od francouzské firmy Naval Group za v přepočtu cca 850 miliard korun. Dohoda Aukus totiž mimo jiné ruší australskou smlouvu s francouzskou společností na ponorky třídy Attack.
Indo-Pacifik se rozděluje do tří oblastí:
- Západní Indo-Pacifik zahrnuje západní a střední část Indického oceánu, včetně východního pobřeží Afriky, Rudé moře, Adenský záliv, Perský záliv, Arabské moře, Bengálský záliv a Andamanské moře.
- Centrální Indo-Pacifik zahrnuje několik moří a průlivů spojujících Indický a Tichý oceán, včetně moří obklopujících Indonéské souostroví s výjimkou severozápadního pobřeží Sumatry. Je to Jihočínské moře, Filipínské moře, severní pobřeží Austrálie. Dále jsou to moře obklopující Novou Guineu, západní a centrální Mikronésii, Novou Kaledonii, Šalomounovy ostrovy, Vanuatu, Fidži a Tongu.
- Východní Indo-Pacifik obklopuje většinou vulkánové ostrovy centrálního Tichého oceánu. Rozprostírá se od Marshallových ostrovů přes centrální a jihovýchodní Polynésii k Velikonočnímu ostrovu a Havaji.
Problém však je, že jde o smlouvu, kterou podepsal australský premiér Malcolm Turnbull s francouzskou firmou Naval Group [do roku 2017 známou jako DCNS] již v roce 2016. A to v objemu 90 miliard USD. Smlouva zavazovala francouzský podnik dodat Austrálii novou generaci ponorek Attack, jež měla nahradit současnou třídu Collins. Dvanáct z těchto ponorek mělo být částečně postaveno v Austrálii a ve Francii. K čemuž však prozatím nedošlo, protože projekt provázela mnohá zpoždění a překročení nákladů. Letos v únoru tak došlo ke znovuotevření smlouvy ve výši 40 miliard USD.
Je to nůž do zad, tvrdí Francie
Skandál vyvolalo i společné prohlášení amerického prezidenta Joa Bidena a britského premiéra Borise Johnsona vydaného 16. září. V něm uvedli, že se zavazují ke společné ambici podporovat Austrálii při získávání jaderných ponorek pro Australské královské námořnictvo. A zároveň přislíbili pomoc při jejich zprovoznění v co nejdříve dosažitelném termínu.
Reakce Francie přišla téměř okamžitě. Šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian rozhodnutí označil za „brutální“. A vyjádřil názor, že odpovídá spíše Donaldu Trumpovi než Joe Bidenovi.
„Opravdu nám vrazili kudlu do zad. Toto jednostranné, brutální, nepředvídatelné rozhodnutí se velmi podobá těm, jaká činil Trump,“ řekl ministr Francie serveru Info.
Upozornil na to, že Paříž bude po Canbeře požadovat kompenzace. Ve společném prohlášení s ministryní obrany Florence Parlyovou pak uvedl: „Americké rozhodnutí odstavit evropského spojence a partnera, jako je Francie, od strukturálního partnerství s Austrálií v době, kdy čelíme bezprecedentním výzvám v indo-pacifickém regionu… ukazuje nedostatek soudržnosti, který Francie může jen vzít na vědomí a může ho litovat.“
Aukus neodsuzuje pouze Francie, ale i Čína
Bezpečnostní alianci Aukus odsoudila také Čína. Podle mluvčího čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien USA, Británie a Austrálie zásadně narušuje mír a stabilitu v regionu.
„Stupňuje závod ve zbrojení a poškozuje mezinárodní snahy o nešíření jaderných zbraní,“ uvedl s tím, že Peking bude další kroky aliance pečlivě sledovat.
Mluvčí čínské ambasády Liou Pcheng-jü pak dodal: „Státy by neměly stavět výlučné bloky zaměřené proti třetím stranám nebo poškozující jejich zájmy. Zejména by se měly zbavit své mentality z dob studené války a ideologických předsudků.“
Tvrzení Číny a zejména slova o studené válce odmítly jak USA, tak britský ministr obrany Ben Wallace. Ten už ale zároveň také musel zrušit domluvené jednání s francouzskou ministryní obrany. To proto, že ho francouzská strana odložila na „pozdější dobu“.
Vyjádřil se i Johnson, dle něj nejde o ponorky
Nově se k celé záležitosti vyjádřil britský ministerský předseda Boris Johnson, který při letu do New Yorku ubezpečil francouzského prezidenta Macrona, že nový pakt není namířen proti Francii.
„Naše láska k Francii je nevyvratitelná,“ uvedl s tím, že cíl není vzbuzovat u ostatních obavy, zejména pak ne u našich francouzských přátel.
„Aliance Aukus nemá v žádném případě mít vítěze a poražené. Úmyslem nebylo nikoho vyloučit,“ dodal Johnson.
Prezident Macron již přesto oznámil, že o věci bude jednat s Joe Bidenem.
–RED/ČTK–
