Americká centrální banka [FED] patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Dle některých analytiků tak FED přiznal obavy z inflace, dle jiných jen mírní inflační očekávání.
FED oznámil možné zvyšování úroků v příštím roce ve středu [22.9.] po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Agentura AP uvedla, že banka mění své rozhodnutí z letošního června, kdy hovořila o pozdějším zvedání úroků. Někteří analytici to přitom interpretují jako známku toho, že FED znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky. Jiní naopak hovoří o tom, že FED chce jen mírnit současná inflační očekávání.
Sám šéf centrální banky Jerome W. Powell [na fotografii, pozn. red.] na konci minulého měsíce hovořil o inflaci jako o přechodném stavu.
Nynější růst inflace je přechodný, říká šéf FED Jerome H. Powell
Skutečností je, že meziměsíční růst spotřebitelských cen v srpnu v USA zpomalil na 0,3 procenta z červencových 0,5 procenta. Bez zahrnutí kolísavých cen potravin a energií činil růst 0,1 procenta, což je nejméně za šest měsíců.
„Údaje signalizují, že inflace už možná dosáhla svého vrcholu, ačkoli by se v důsledku potíží v dodavatelských řetězcích mohla ještě po určitou dobu držet na vysoké úrovni,“ uvedlo ve své zprávě americké ministerstvo práce.
Na druhé straně v červenci spotřebitelské ceny v USA vzrostly oproti předchozímu roku o 3,6 procenta. Což byl nejvýraznější nárůst od roku 1991.
Omezení nákupu dluhopisů
Američtí centrální bankéři po svém zasedání dále uvedli, že bude-li se ekonomice dařit, omezí nákup dluhopisů na finančních trzích již letos. Což koresponduje s jejich dřívějšími proklamacemi. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů již na příštím zasedání v listopadu.
Plány FEDu tak odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se tím podpořilo půjčování a utrácení.
Dobrou kondici americké ekonomiky potvrzují také ekonomové. Upozorňují ale na rizika. Růst amerického hrubého domácího produktu [HDP] v poslední době zpomalil. A důvodů je více. Je to nárůst počtu nově nakažených koronavirem a nedostatek pracovních sil i výpadky v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. To brzdí výrobu i spotřebu.
Co si o tom myslí v Německu
Analytik německého institutu ZEW Mannheim Friedrich Heinemann má za to, že FED bude ve svých krocích ve skutečnosti pomalejší, než avizuje. Podle něj omezí nákup dluhopisů až v příštím roce. A až teprve pak bude následovat opatrné zvýšení sazeb. To tipuje ale až na rok 2023.
„Není to v současné době příliš vysoká míra inflace, která vede FED k jeho stanoviskům, ale spíše rostoucí střednědobá inflační očekávání. A ta jsou rozhodující, aby FED zvládl v následujících letech úspěšně normalizovat svou měnovou politiku,“ říká.
Upozorňuje přitom na další faktory. Zejména pak politický konflikt v Kongresu o další navyšování zadlužování USA.
„Pokud by americká fiskální politika nebyla schopna udržet současnou expanzi, pak bude muset politikům znovu pomoci měnová politika americké centrální banky,“ dodává s tím, že to nepůjde jinak, než snížením sazeb a dalším kvantitativním uvolňováním.
FED vs. ECB
Na závěr dodejme, že americký FED podle analytiků reaguje na vývoj ekonomiky dlouhodobě cíleněji než Evropská centrální banka [ECB]. Ta drží úroky na nule nebo v záporných hodnotách už od finanční krize v roce 2008. A obdobně velkorysá je také v oblasti kvantitativního uvolňování.
„Zatímco americký FED dokázal v následujících letech po finanční krizi normalizovat úrokové sazby, ECB to nezvládla. V Evropě se tak staly nulové, a dokonce i záporné sazby normálem,“ uvedl v nedávném podcastu FinTag.cz ředitel investic Amundi Asset Management Petr Šimčák.
„A teď jsme znovu ve fázi, kdy centrální banky zase extrémně vypomohly ekonomice a finančním trhům. Ale už nejen centrální banky, ale i jednotlivé státy, čímž vyhnaly ceny investičních aktiv, které už tak byly ceněny vysoko kvůli nízké inflaci a úrokovým sazbám, znovu nahoru,“ říká v podcastu s tím, že s inflací ve zvýšené míře lze počítat nejen letos, ale i v příštím roce.
Dodejme, že někteří z ekonomů považují politiku ECB za velký hazard.
„On je totiž velký rozdíl mezi deštěm, slejvákem a povodní. Ten problém s tím slejvákem, který z hlediska likvidity nyní ze strany ECB znovu zažíváme, totiž spočívá v tom, že se ten slejvák může velmi rychle změnit v povodeň, která vše zničí,“ uvedla například již před třemi roky na konferenci Bankovnictví II hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
–ČTK/DNA–
