Bankovní rada České národní banky [ČNB] na svém dnešním [30.9.] jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 75 bazických bodů na 1,5 %. Nově stanovená úroková sazba je platná od 1. října 2021.
Bankovní rada ČNB dále zvýšila lombardní sazby na 2,50 procenta a diskontní sazby na 0,50 procenta. Banka tak reaguje na rychle rostoucí inflaci v Česku. Ta v srpnu dosáhla 4,1 procenta. Což je její nejrychlejší tempo růstu od listopadu roku 2008.
„Do konce roku inflace s největší pravděpodobností příliš klesat nebude a v meziročních hodnotách může podle naší analýzy atakovat úroveň pěti procent,“ uvedl analytik investiční platformy Portu Vratislav Zámiš.
V obdobné výši tipují inflaci i další analytici. Rozhodnutí ČNB zvýšit základní úrokovou sazbu o 0,75 b. bodů je i tak razantní. Trh očekával zvýšení o 0,50 b. bodů.
„To [zvýšení sazeb o 0,75 b. b., pozn. red.] je krok, který centrální banka od ledna 1998, kdy začala cílovat inflaci, ještě nikdy neudělala. Sazby totiž vždy zvyšovala postupně a nikdy ne více než o čtvrt procentního bodu,“ komentoval dnešní rozhodnutí ČNB analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Otázka je, zda bankovní rada ČNB netahá za kratší konec
Někteří ekonomové se pak vyslovili v tom smyslu, že bankovní rada ČNB nemá šanci inflaci srazit. Ta totiž roste ve všech zemích Evropské unie, ale i v USA a Asii.
„Ten efekt, který hledají, a to zpomalit ekonomiku, předejít nárůstu cen, nebude fungovat. Protože inflace nám nenarostla proto, že by nám HDP rostl o šest procent, ale proto, že není třeba překližka, a tak ji všichni přeplácejí,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy někdejší šéf Komerční banky Radovan Vávra.
V něm dodal, že až za dva roky překližka bude, tak budou všechny banky, které sazby nezvedly, za své rozhodnutí pochváleny. To proto, že zvýšením sazeb nesnížily výkon ekonomiky a zároveň nezdražily úvěry.
Většina ekonomů si ale snahy ČNB bojovat s inflací cení. Například ředitel investic společnosti Amundi Asset Management Petr Šimčák v nedávném podcastu FinTag.cz uvedl: „To je velice důležité. A myslím, že si jen málokdo uvědomuje, jak moc důležité to je.“
V něm i vysvětlil, že dnes už bohužel neplatí to, co platilo v minulosti. Totiž, že v době zvýšené inflace, zhruba nad tři procenta, vždy stačilo, aby člověk uložil peníze na peněžním trhu, nebo třeba v bance a úrok mu pokryl nejen inflaci, ale i mu něco zbylo.
„Důvod je, že těch peněz v oběhu je skutečně hodně. Takže klesá i jejich hodnota,“ vysvětlil s tím, že inflace pomáhá dlužníkům z dluhů.
A nejenom státům, ale i domácnostem, které si dnes mohou sjednat hypotéku za nižší úrok, než je inflace.
Proti zvýšení sazeb je ministryně Schillerová i premiér
V této souvislosti pak nelze nezmínit stanovisko ministryně financí Aleny Schillerové [za ANO], která se v minulých dnech ostře vyslovila proti zvyšování základních úrokových sazeb právě s ohledem na prodražující se obsluhu státního dluhu.
Dnešní rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokové sazby negativně zhodnotil i premiér Andrej Babiš [ANO]: „Schovávat se za růst cen a myslet si, že my jsme schopni růst světových cen změnit, je iluzorní představa. Mohou naše firmy za to, že ceny ve světě rostou v desítkách procent meziročně? Copak jsme my schopni tuto tržní situaci změnit?“ uvedl Babiš pro ČTK.
Podle něj krok ČNB poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Cenový vzestup, který se do Česka přenáší z pohybu cen na světových trzích, naopak rozhodnutí ČNB nezmírní.
Pro úplnost také ale uveďme, že to byl v minulých týdnech právě premiér, kdo se několikrát veřejně vyslovil, že problém rychle rostoucí inflace je odpovědností právě ČNB. A ta ho dle jeho slov má také řešit.
Jaký bude další vývoj
Aktuální inflace v Česku je na dvojnásobku inflačního cíle ČNB [2 %]. Jádrová inflace vystoupala na historicky nejvyšších 4,8 procenta. Analytici přitom očekávají růst inflace i v příštím roce. Do značné míry se na tom podepíše zdražení cen energií. Významný proinflační tlak je i v Česku dlouhodobý růst mezd a platů.
Bez zajímavosti v tomto ohledu není stanovisko českých exportérů, kteří varovali před tím, aby se ČNB snažila bojovat s inflací prostřednictvím posilováním kurzu koruny.
Dodejme, že úrokové sazby ČNB zvýšila již v červnu a srpnu v souhrnu o půl procentního bodu. Inflace však za tu dobu vzrostla o celý procentní bod. Reálné úrokové sazby tak byly dosud paradoxně nižší než na začátku roku.
Vyšší úrokové sazby nyní zdraží hypotéky, mírně ale vzrostou u vkladů. Lepších úroků si ale všimnou jen střadatelé, kteří budou ochotni se zavázat alespoň k nějaké časové fixaci.
–DNA–
