Český statistický úřad [ČSÚ] zpřesnil odhad českého hrubého domácího produktu [HDP] za letošní II. čtvrtletí. Ekonomika meziročně vzrostla o 8,1 %, čtvrtletně o 1 %. Jde již o třetí údaj, který ČSÚ v této věci poskytl.
Předchozí odhad ČSÚ uváděl, že ekonomika meziročně vzrostla o 8,2 procenta. Mezičtvrtletní výsledek ve výši 1 % úřad ponechal beze změny.
„Za oživením ekonomiky stálo především rychlé rozvolnění protiepidemických restrikcí, které se projevilo ve výrazném mezičtvrtletním nárůstu spotřeby domácností o 6,4 procenta,“ uvedl analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Dodal, že obnovenou chuť spotřebitelů utrácet podpořil i pokračující svižný růst jejich disponibilních příjmů. Ten ve druhém čtvrtletí dosahoval meziročního tempa 8,1 procenta.
„Došlo i k rozpuštění části úspor nahromaděných v předchozích měsících,“ upřesnil.
ČSÚ: Příjmy a spotřeba domácností
To potvrdil i ČSÚ, který uvedl, že příjmy i spotřeba domácností ve druhém čtvrtletí výrazně stouply. Reálné příjmy obyvatelstva pak vzrostly proti předchozímu čtvrtletí o 3,9 procenta.
„To je nevyšší mezičtvrtletní růst v historii měření. Rozvolnění protiepidemických opatření vedlo k mezičtvrtletnímu růstu spotřebních výdajů na obyvatele o 4,8 procenta,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
I přes vysoké tempo růstů spotřebních výdajů ale dle jeho slov i tak dosáhla míra úspor domácností vysokých hodnot.
To potvrzuje i Martin Gürtler: „Sezonně očištěná míra úspor domácností sice mírně klesla z 24,8 procenta na 21,6 procenta, přesto však oproti předkrizovým úrovním [kolem 10 %] zůstává i nadále zvýšená a může tak podpořit růst soukromé spotřeby v dalších měsících.“
Podle ČSÚ průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v druhém čtvrtletí 38 890 korun. Oproti předchozímu čtvrtletí tak reálně stoupl o 3,9 procenta a meziročně o 10,1 procenta.
Ekonomická aktivita ve II. čtvrtletí
Z aktuálních dat vyplývá, že ekonomická aktivita se ve druhém čtvrtletí dostala již téměř tam, kde se nacházela před vypuknutím pandemie covid-19. Podle analytiků dosáhla 95 procent své úrovně ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019. Podílely se na tom i fixní investice. Ty vzrostly mezičtvrtletně o 4,2 procenta.
„Přispěly k tomu investice firem i státu, když v obou případech jejich mezičtvrtletní nárůst činil zhruba čtyři procenta. Mimo uvolněných restrikcí na vyšší investiční aktivitu v soukromém sektoru působil rovněž optimističtější výhled ekonomiky pro další čtvrtletí. Ten byl významně ovlivněn rostoucí mírou proočkovanosti populace,“ upřesnil Martin Gürtler.
Vliv mohl mít podle něj i přetrvávající nedostatek pracovních sil, který vytváří stále větší tlak na automatizaci výroby.
Budoucí vývoj je nejistý
Růst ekonomiky by měl podle analytiků pokračovat také ve zbytku roku. Riziko ale jsou již delší dobu trvající problémy v průmyslu. Zejména pak v automobilovém průmyslu, kde dochází k snížení objemu produkce i odstávkám ve výrobě kvůli chybějícím komponentům. Problém je i vyšší dovoz do Česka než vývoz z Česka.
„Stejně jako ve druhém čtvrtletí tak pravděpodobně i ve zbytku roku budou nízké vývozy hlavní bariérou růstu tuzemské ekonomiky. V naší poslední prognóze jsme očekávali zvýšení HDP za celý letošní rok o 4,2 procenta. Aktuálně to však spíše vypadá na růst poblíž tří procent,“ upozornil Martin Gürtler.
–RED–
