Za růst inflace může i velkorysé zvyšování mezd v některých částech veřejného sektoru. Lze tak hovořit o inflační mzdové spirále. Na jednání bankovní rady ČNB to uvedl její guvernér Jiří Rusnok.
Česká národní banka [ČNB] zveřejnila záznam z jednání bankovní rady z 30. září. Ze zápisu vyplývá shoda členů bankovní rady na souběhu zahraničních i domácích proinflačních tlaků. Ta vedla pak ke zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 bazických bodů na 1,5 procenta.
Bankovní rada ČNB překvapila razancí, s níž zvýšila repo sazbu
Guvernér ČNB Jiří Rusnok v souvislosti s rychle rostoucí inflací upozornil na velkorysé zvyšování mezd v některých částech veřejného sektoru. Podle jeho názoru tak lze již delší dobu hovořit o mzdové spirále, která je částečně inflační.
Spolu s Vojtěchem Bendou se dále shodl na tom, že „konstrukční rychlost“ české ekonomiky již není tak vysoká jako v minulé dekádě. A tak se nelze spoléhat, že s přehřátým trhem práce, vyčerpaným fondem pracovní síly a mimořádně nízkou nezaměstnaností dosáhne růstu okolo čtyř či pěti procent bez zjevných inflačních tlaků.
Debata o možnosti ČNB zkrotit inflaci
Za současného stavu většina členů bankovní rady považovala za optimální reakci zvýšení úrokových sazeb o 0,75 bazických bodů. Proti tomu se ale vymezil Oldřich Dědek. Podle něj zdrojem aktuálního inflačního šoku jsou na prvním místě brutální vnější nákladové tlaky. K nim se pak dle jeho slov přidává vliv rychle rostoucích cen nemovitostí a prudké zdražování stavebních materiálů. Což se obojí promítá v položce spotřebního koše imputované nájemné.
„Žádný z těchto faktorů však měnová politika nemůže ovlivnit, respektive mohla by jejich vliv ztlumit jen za cenu vysokých nákladů,“ uvádí podle zápisu z jednání ČNB.
Inflace v srpnu je 4,1 %. Ceny meziměsíčně poskočily o 0,7 %
Z tohoto důvodu byl i skeptický ve schopnosti ovlivnit současným razantním růstem úrokových sazeb nastupující kolo mzdových vyjednávání. Zároveň upozornil na zdražení úvěrů kvůli vyšším sazbám. Což se projeví dražším provozním financováním podniků a dražším financováním vládního dluhu.
„Rozevíráním úrokového diferenciálu se rovněž vytváří větší prostor pro kurzovou nestabilitu,“ upozornil.
Za optimální reakci na růst inflace Oldřich Dědek uvedl především komunikaci používanou hlavními centrálními bankami, že se jedná o přechodné šoky.
Podobný názor a pochyby o tom, že zvýšení úrokových sazeb pomůže zkrotit inflaci vyjádřil také Aleš Michl. Podle jeho názoru nejde dopředu odhadovat vývoj ekonomiky tak, jak jsme byli doposud zvyklí.
„Pro ukotvenost inflačních očekávání je potřeba především vysvětlovat, že dočasně zvýšená inflace je způsobena nákladovým šokem, který odezní, až se po uzavírkách vrátí obchodní vztahy mezi dodavateli a odběrateli k normálu,“ představuje Michlův názor zápis ČNB.
Většina členů bankovní rady však měla jiný názor. Proto po projednání situační zprávy rada ČNB zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 75 bazických bodů na 1,50 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů: Rusnok, Mora, Nidetzký, Benda a Holub. Pouze Dědek a Michl hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.
Konsolidace veřejných financí není na obzoru
Bankovní rada krátce diskutovala o součinnosti měnové a fiskální politiky. Vojtěch Benda řekl, že expanzivní fiskální politika v období očekávaného růstu HDP přes čtyři procenta v příštím roce nemá opodstatnění. Tomáš Holub zmínil, že žádná zásadní fiskální konsolidace zatím není na obzoru a její případné představení novou vládou zřejmě ovlivní až makroekonomický vývoj v roce 2023.
–DNA–
