Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] oznámila shodu u jednotné daně pro nadnárodní korporace. Globální korporátní daň má činit minimálně 15 procent po celém světě.
Dohoda dle zprávy OECD zajistí, aby velké podniky odváděly minimálně 15% korporátní daň všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. Týká se tak i globálních IT gigantů. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů [cca 3,3 bil Kč] ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.
„Náš mezinárodní daňový systém bude díky dnešní dohodě spravedlivější a bude lépe fungovat,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann.
„Je to dalekosáhlá dohoda, která zajišťuje, že náš mezinárodní daňový systém bude dobře plnit svůj účel v digitalizované a globalizované světové ekonomice,“ dodal.
15% korporátní daň odsouhlasilo 136 zemí, jejichž ekonomiky představují 90 procent globálního hrubého domácího produktu [HDP]. Dohoda se vyjednávala čtyři roky, naposledy se nechalo přesvědčit Irsko, Maďarsko a Estonsko. Ze 140 zemí zapojených do vyjednávání, k dohodě zatím nepřistoupila Keňa, Nigérie, Pákistán a Srí Lanka.
Jednu korporátní daň přivítali v USA i Evropě
Pozitivně na dohodu o 15% globální korporátní dani reagoval americký prezident Joe Biden. Ten její vznik podporoval.
„Američtí pracovníci a daňoví poplatníci po desetiletí dopláceli na daňový systém, který odměňoval nadnárodní korporace za to, že pracovní místa a zisky přesouvaly do zahraničí,“ řekl Biden.
Globalizace se vymkla kontrole, říká americký ministr obchodu
„Tento útěk za nižšími daněmi nepoškodil jen americké pracující, ale v hospodářské soutěži znevýhodnil i mnoho našich spojenců,“ dodal.
K dohodě se vyjádřil také německý ministr financí a horký kandidát na německého kancléře Olaf Scholz: „Dnes jsme učinili další důležitý krok k větší daňové spravedlnosti.“
Dosažení daňové dohody přivítala i předsedkyně Evropské komise [EK] Ursula von der Leyenová. Podle ní jde o historický okamžik.
„Je to velký krok vpřed při vytváření spravedlivějšího daňového systému. Požadavek, aby velké společnosti platily správný objem daní, není jen otázkou veřejných financí. Je především otázkou základní spravedlnosti,“ prohlásila.
Platnost dohody o korporátní dani
Organizace OECD uvedla, že dohodu předloží 13. října ve Washingtonu ministrům financí zemí skupiny G20 a poté by ji měli koncem měsíce v Římě schválit lídři zemí G20.
Někteří signatáři nicméně pochybují, že systém bude zaveden do roku 2023. Za nereálné toto datum považuje švýcarské ministerstvo financí, které žádá vyšší zohlednění zájmů malých ekonomik.
15% daň pro velké firmy bude až příští rok. Možná i přespříští
Země, které dohodu podpoří, by ji měly do svých právních řádů zanést už příští rok, aby mohla začít platit od roku 2023. Některé zúčastněné strany, jako již zmíněné Švýcarsko, to považují za extrémně krátkou dobu.
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire uvedl, že Paříž využije svého předsednictví Evropské unie v prvním pololetí roku 2022 k tomu, aby dohodu převedla do právních předpisů v celé sedmadvacítce.
Otazník podle agentury Reuters visí nad postojem Spojených států, který částečně závisí na vyjednávání v Kongresu o domácí daňové reformě.
Daňové ráje tu budou i nadále
Pochyby nad vymahatelnosti dohody OECD o jednotné korporátní daně již vyjádřila organizace Oxfam, podle níž daňové ráje nezmizí.
„Co se týče daní, ďábel se skrývá v detailech, například v husté síti výjimek,“ uvedla Susana Ruizová, která se v Oxfam soustředí na daňovou problematiku.
Své k dohodě přitom jistě i řeknou globální firmy. Jako první se nechal slyšet viceprezident společnosti Facebook Nick Clegg.
„Uvědomujeme si, že by to [pro nás] mohlo znamenat placení vyšších daní, a to na různých místech,“ řekl s tím, že firma je ale i tak ráda, že se rýsuje mezinárodní konsenzus. Podle jeho slov Facebook již dlouho volá po reformě globálních daňových pravidel.
–ČTK/RED–
