Země střední a východní Evropy patří mezi nejatraktivnější investiční oblasti na světě, tvrdí zástupci Iniciativy Trojmoří. A proto založili na varšavské burze nový akciový index – CEEplus Index.
„Od nového indexu si slibujme velké věci,“ říká první viceprezident polské státní banky kotované na Bank Gospodarstwa Krajowego [BKG] Pawela Nierad. Podle něj země Iniciativy Trojmoří v posledních desetiletích následovaly stejnou cestu jako svého času asijští tygři.
„Máme silný lidský i územní potenciál, který v kombinaci s dalšími investicemi povede k pokračujícímu hospodářskému růstu. Eliminuje rozdíly mezi námi a západní částí evropského kontinentu,“ řekl.
Iniciativa Trojmoří a nový CEEplus index
Iniciativa Trojmoří [Three Seas Initiative – 3SI] zahrnuje dvanáct členských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko a Rumunsko. V zemích Trojmoří žije 112 milionů obyvatel na celkové ploše 1 218 975 km².
Nový akciový CEEplus Index zahrnuje sto největších společností kotovaných na burzách v Bratislavě, Bukurešti, Lublani, Praze, Varšavě a v Záhřebu. Z českých firem v něm jsou například ČEZ, Philip Morris ČR, O2 ČR, Moneta Money Bank a Komerční banka. Převládají na něm ale hlavně polské firmy.
„Index CEEplus WSE je nástroj používaný iniciativou Tří moří ke zprůhlednění a zatraktivnění regionu mezi investory. Zodpovědnost za výpočet a publikování indexu nese polská burza,“ říká Peter Niklewicz, zástupce Varšavské burzy cenných papírů [WSE] v Londýně.
Odkazuje přitom na nedávnou mezinárodní konferenci „Regionální index. Globální výzva. Regionální šampioni“, při níž byl nový index představen. Z ní vyplynulo, že investoři vnímají země, jejichž firmy index zahrnuje, jako perspektivní. Shoda přitom panovala i na tom, že v nich jsou nutné investice zejména do infrastrukturních projektů. Upřesněme, že předseda Výboru pro dohled nad CEEplus Index je Jiří Opletal z Burzovního výboru pro kotaci pražské burzy.
Co na to říkají zástupci burz
Zástupci malých burz v Bratislavě, Vídni, Praze, Sofii, Bukurešti, Budapešti, Lublani a Záhřebu, kteří se podíleli na vytvoření nového indexu, si od něj slibují velké věci. V první řadě jde o přilákání mezinárodního kapitálu a posílení modernizace v regionu. A nejen to. Marek Dietl, prezident varšavské burzy, na zmíněné konferenci zdůraznil, že současná spolupráce znamená vyslyšení hlasu menších burz v Evropě. Podobně to vidí i šéf vídeňské burzy Christoph Boschan.
„Jsme potěšeni, že se shodneme na zásadních otázkách a že jsme o nich v evropských institucích schopni mluvit jednohlasně. Máme svoje vlastní specifika, a proto bychom byli mnohem více zasaženi návrhy Evropské komise než země západní Evropy,“ uvedl.
A stranou nezůstal ani šéf české Burzy cenných papírů Praha [BCPP] Petr Koblic. Podle něj stojí za úvahu vytvoření společného týmu, který by koordinoval práci burz Iniciativy Trojmoří a prezentoval jejich stanovisko na mezinárodním fóru.
„Naší ambicí je vytvořit unii kapitálových trhů, spíše než se snažit o úplnou integraci. Nejsme Spojené státy evropské. Máme různorodý právní systém a máme individuální licence. Postoj menších burz by se ale měl brát také v úvahu a společnou akcí můžeme dosáhnout víc,“ řekl.
To potvrzuje státní podsekretář polského ministerstva zahraničních věcí Pawel Jablonski. Podle něj je škoda, že jakkoli země Iniciativy Trojmoří zahrnují jednu třetinu rozlohy a jednu čtvrtinu co do počtu obyvatel Evropské unie, představují jen asi deset procent kapitálového trhu.
S novým indexem se pojí podílový fond
Podle Petera Niklewicze z polské burzy nemá smysl stát stranou. Například polský kapitálový trh dle jeho slov patří mezi pětadvacet nejrozvinutějších na světě. Proto je třeba ho propagovat, stejně jako úspěšné firmy v celém regionu států Trojmoří. Klíčovou roli v celé věci pak podle něj hraje i největší polská pojišťovna Powszechny Zaklad Ubezpieczen [PZU].
„Zejména díky ní a spolupráci ostatních burz v regionu jsme mohli nabídnout inovativní investiční produkt, jako je CEEplus. A to samé platí i pro investiční podílový fond polské pojišťovny TFI PZU SA,“ vysvětlil.
V obdobném duchu se vyjádřil prezident fondu TFI PZU SA Robert Kubin: „Chceme spravovat mezinárodní partnery. Máme na to kvalitní index i dobrou značku. Úspěch našeho fondu odráží naše, ale i ambice burz v našem regionu. Naše země jsou perfektním cílem pro investory z celého světa.“
Trojmoří není jen o investicích, i když hlavně o nich
Iniciativa Trojmoří navazuje na meziválečné polské plány takzvaného Mezimoří. Jeho moderní verze byla založena v roce 2015 polským prezidentem Andrzejem Dudou a chorvatskou prezidentkou Kolindou Grabarovou-Kitarovićovou. První summit iniciativy se konal v Dubrovníku v srpnu 2016. Na něm byla přijata deklarace o spolupráci v ekonomických záležitostech, zejména v energetické, dopravní a komunikační infrastruktuře. Mezi hosty byli zástupci USA a Číny. Obě země jsou aktivní, jak v regionu Trojmoří, tak ostatních zemích. Což v případě Číny platí například i pro Srbsko.
Teď je ten správný čas být v Srbsku aktivní, říká Tomáš Kuchta
Druhého summitu ve Varšavě v červenci 2017 se zúčastnil jako host americký prezident Donald Trump. Třetí summit se konal v září 2018 v Bukurešti. Účastníci schválili seznam prioritních propojovacích projektů ve třech klíčových oblastech – doprava, energetika a digitální technologie. Summitu se zúčastnili jako hosté předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, německý ministr zahraničí Heiko Maas a americký ministr energetiky Rick Perry. Na dalším summitu ve Slovinsku byl vytvořen Investiční fond Trojmoří a postupně se do něj zapojila většina zemí s výjimkou Česka, Slovenska a Rakouska.
V únoru 2020 americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že USA poskytnou investičnímu fondu Trojmoří miliardu dolarů. Summitu 2021 v bulharské Sofii se účastnil už i vicepremiér Karel Havlíček [za ANO], který na něm deklaroval, že Česká republika je připravena vstoupit do Investičního fondu Trojmoří a financovat z něj výstavbu důležité infrastruktury.
Michal Achremenko