V penzijních fondech si spoří každý druhý Čech. Co se týče dětí, tak penzijní fond už mají sjednána čtyři procenta z nich. Spoření na penzi tak má v Česku každý cca 24. nezletilý. Což není – podle zástupců fondů – mnoho.
Podle statistik má aktuálně spoření na penzi sjednáno na 4,5 milionu Čechů. V letošním druhém čtvrtletí pak mělo podle Asociace penzijních společností ČR [APS ČR] svými rodiči sjednáno spoření na penzi 90 078 nezletilých. Což bylo o 4 908 více než v prvním čtvrtletí.
Na celkovém počtu všech smluv o penzijním spoření jsou to necelá dvě procenta. Oproti celkovému počtu dětí v Česku je to pak přesně 4,22 procenta. Doplňkové penzijní spoření [DPS] přitom možnost spoření u dětí umožňuje již od svého vzniku v roce 2013.
„Možnost spořit na penzi dětem již od narození je tu poměrně krátce a jen málo se o ní ví. Není tedy divu, že o ni zatím není příliš zájem. Je to ale chyba, protože spolu se vzděláním je to určitě jeden z největších vkladů, které můžeme našim potomkům do života dát,“ tvrdí ředitel obchodu z KB Penzijní společnosti Lubomír Koňák.
S odvoláním na aktuální průzkum KB dodává, že rodiče dětem v průměru spoří 500 korun měsíčně. Stát jim tak přidává 130 korun měsíčně ve formě státního příspěvku.
Pro penzijní fond pro děti pak argumentuje následujícím příkladem: Při pravidelné měsíčním vkladu 1 000 Kč by děti mohly mít v době své plnoletosti již našetřeno téměř půl milionu korun. Při odchodu do penze by se tato částka mohla vyšplhat až k šesti milionům.
Vyplatí se penzijní spoření u dětí? To je otázka…
Na rozdíl od starého penzijního připojištění DPS umožňuje volbu investiční strategie. Při její správné volbě tak lze dosáhnout na dlouhém časovém horizontu solidního zhodnocení zainvestovaných peněz. To může činit při volbě agresivnější investiční strategie v průměru sedm až osm procent ročně. Například loni zhodnotily dynamické penzijní fondy majetek investorů v průměru o 19 procent. Je třeba ale počítat se slabšími roky, anebo i roky, kdy budou penzijní fondy [s agresivnějšími strategiemi] ve ztrátě.
Jedním z hlavních argumentů, proč spořit dětem na penzi v penzijních fondech, jsou obavy z toho, že stát do budoucna lidem nezajistí takzvaně důstojnou penzi. Důležitou roli v tom hraje dlouhodobá absence penzijní reformy v Česku, která by vnesla jasno do podmínek, co a jak dostane člověk, až půjde do důchodu. A hlavně, jak se má na budoucí penzi finančně připravit v době svého produktivního věku. V případě penzijní reformy totiž nejde o to, co a kolik komu dá stát, ale jaké podmínky vytvoří, aby se lidé mohli sami zařídit. To znamená, aby nezůstali v penzi bez finančních prostředků.
Jsou tu ale i další argumenty pro penzijní fondy. Například regulované náklady na jejich správu a možnost čerpat státní příspěvek. V případě dětí zde platí to samé, co u dospělých. Příspěvek od státu může být až 2 760 korun za rok, a to už při úložce alespoň jednoho tisíce korun měsíčně.
Penzijní fond pro děti: třetina k výběru už v 18ti
„Pokud by rodiče dítěti ukládali 1 000 korun měsíčně již od narození, v 18 letech bude mít naspořeno téměř půl milionu korun. A z nich necelých 50 tisíc korun bude činit státní příspěvek. Jednu třetinu vlastních prostředků si přitom může vybrat a použít ji třeba jako základ na bydlení nebo studium,“ vrací se ke svému příkladu Lubomír Koňák.
Samozřejmě, že nezodpovězenou otázkou pak zůstává, kdy vlastně půjde do penze a co si za oněch šest milionů korun koupí. Na druhé straně je pravda, že příspěvky do penzijních fondů lze v čase ponižovat a zvyšovat bez sankcí.
Naopak limitem penzijních fondů jsou možnosti výběru. V tomto ohledu jsou výhodnější klasické podílové fondy. Z nich lze totiž peníze vybrat kdykoli a bez sankcí.
Předdůchod z penzijního spoření lze čerpat již pět let před penzí
Stále platí, že penzijní fondy by měly být vůbec první spořicí produkt každého, kdo si začne s finančními produkty jako takovými. V případě DPS získává daňové zvýhodnění, státní příspěvek a čerpat může i příspěvek od zaměstnavatele.
–DNA–
