Německá farmaceutická firma BioNTech chce v polovině příštího roku postavit vůbec první továrnu na výrobu mRNA vakcín v Africe. Očkovací látky proti covidu-19 a dalším nemocem jsou totiž v Africe nedostatkové zboží.
Cíl firmy je vyrábět na africkém kontinentu stovky milionů vakcín ročně. Počáteční kapacita továrny BioNTech má být 50 milionů dávek ročně. Výroba mRNA vakcín bude nejspíš soustředěna ve Rwandě. BioNTech o tom již uzavřel memorandum se zástupci Africké unie. Ve hře ale i zůstává další výroba v Senegalu. To proto, že Senegal stejně jako Rwanda již spolupracuje s německou firmou v rámci dohody podporované Evropskou komisí [EK] o výrobě zkušebních vakcín proti tuberkulóze a malárii.
„Rád bych poděkoval všem za důvěru při zřízení prvního závodu na výrobu mRNA vakcín v Africké unii. Společně budeme pracovat na rozvoji regionální výrobní sítě, která má podpořit přístup k vakcínám vyrobených v Africe pro Afriku,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel BioNTech Ugur Sahin.
Dodal, že cíl firmy je v Africe vytvořit dostatečné výrobní kapacity vakcín, a hlavně pak zlepšit tamní lékařskou péči. To potvrdili i zástupci zemí Africké unie, kteří dlouhodobě usilují o přilákání zahraničních investorů v oblasti výroby vakcín. Společnost BioNTech a její partnerská firma Pfizer přitom již v červenci představily plán výstavby závodu v Kapském Městě v Jihoafrické republice. Ten se má zaměřit na závěrečnou fázi výrobního procesu očkovacích látek. To v africké praxi nejčastěji značí „naplň a zabal“.
V Africe chtějí expandovat i další firmy
BioNTech a Pfizer však nejsou jedinými firmami, které usilují o výrobu vakcín v Africe. Americká firma Moderna, která má taktéž schválný preparát proti covidu-19 v USA a Evropě, již oznámila investici do nového afrického závodu ve výši 500 milionů USD [cca 11 mld. Kč]. V něm plánuje vyrábět až půl miliardy vakcín ročně.
A tím to nekončí. Americká firma Johnson & Johnson již ohlásila spojenectví s jihoafrickou farmaceutickou firmou Aspen na produkci covidových vakcín ve zmiňované fázi „naplň a zabal“. A stejně jako BioNTech i ona jedná s vládou v Senegalu o nové továrně. V ní chce do konce příštího roku vyrábět až 25 milionů dávek.
Johnson & Johnson má přitom v Africe velice dobrou pozici. Svou jednorázovou vakcínu Janssen do Afriky dodávala již v dobách, kdy Pfizer, BioNTech, Moderna a AstraZeneca zavážely vakcínami movitější země. S Africkou unií navíc zástupci firmy Johnson & Johnson podepsali smlouvu na dodávku 400 milionů dávek vakcíny proti covidu. A to v době, kdy se v rámci COVAX snažila WHO neúspěšně dostat do Afriky vakcínu AstraZeneca.
To znamená, že bez vakcíny Janssen by Afrika v pandemii zůstala docela bez očkování. Což by bylo pro Africkou unii kruté rozčarování, protože byla v minulosti zvyklá, že jí v boji s infekčními chorobami bohaté státy pomáhají. V případě covidu-19 však nastala docela jiná situace. Onemocnění se šířilo i v bohatých zemích, které tak rychle ztratily zájem tak jako v minulosti pomáhat africkým státům, aby onemocnění udržely za svými hranicemi.
Aktuální cíl Africké unie a afrického Centra pro kontrolu nemocí a prevence je, aby se do roku 2040 na kontinentu vyrábělo 60 procent potřebných vakcín. Úsilí ale komplikuje fakt, že velké farmaceutické firmy odolávají výzvám Global South [označení pro země Latinské Ameriky, Asie, Afriky a Oceánie, pozn. red.] na spolupráci. Žádná farma firma, která chce být aktivní v Africe, tak nesvolila k podpisu smlouvy o sdílení výrobních postupů.
Afrika zůstala až na poslední koleji
I přes všechny proklamace světových lídrů Afrika loni a letos zůstala v boji proti covidu z hlediska zajištění vakcín bez podpory. Solidárnost bohatých zemí s ní skončila ve chvíli, kdy Donald Trump otevřeně přiznal, že na prvním místě budou v zajištění vakcín Spojené státy. Tehdy se od Afriky odvrátily i země Evropské unie.
Nedostatek vakcín pro africký kontinent začal být akutní ve chvíli, kdy Indie zastavila v programu COVAX [Covid-19 Vaccines Global Acces] dodávky do Afriky AstraZeneca. Šlo o vakcíny vyráběné v licenci v Indii. Na druhé straně to byla právě Indie, kterou pandemie silně postihla. To byl i důvod, proč vakcíny pro Afriku přesměrovala na svůj vnitřní trh.
Výsledek je, že očkovacích látek proti covidu je v Africe stálý nedostatek. Stejně jako ventilačních přístrojů a kyslíku. A to přesto, že na tento problém dlouhodobě upozorňují zástupci Organizace spojených národů [OSN], WHO i afričtí politici.
Situace byla jen mírně lepší ve chvíli, kdy v bohatých zemích opadl zájem o očkování. Pořízeným vakcínám v jejich skladech tak začal hrozit konec expirace. Pak začaly posílat prostřednictvím programu COVAX miliony vakcín proti covidu-19 do afrických zemí.
Nejde jen o vakcíny, jde i o jehly
Afrika se přitom potýká nejen s nedostatek očkovacích látek, ale i injekčních jehel. Africké země přitom dostávají vakcíny s krátkou expirační dobou, nemají-li jehly, aby je mohly ihned vyočkovat, mohou je vyhodit. To potvrdil i africký úřad WHO.
„Začátkem roku 2022 začne do Afriky proudit ve velkém vakcíny, ale nedostatek jehel očkování ochromí. Je třeba zajistit jehly,“ uvedla ředitelka úřadu Matshidiso Moetiová.
Dodejme, že v Africe s jejími cca 1,3 miliardy obyvatel je plně imunizováno 77 milionů lidí. To je šest procent populace. Na kontinentu se nakazilo od začátku epidemie 8,5 milionu lidí a na covid-19 zemřelo 217 000 Afričanů.
Daniel Tácha
