Španělští hudebníci požadují, aby úřady uznaly poruchy sluchu za nemoc z povolání. Nejčastěji poruchami prý trpí hudebníci, kteří začínali svou kariéru v 80. a 90. letech minulého století.
Tehdy často koncertovali v nevyhovujících podmínkách a svůj sluch chránili nedostatečně. Informoval o tom deník El País.
„Umělci a technici jsou dlouho vystaveni vysoké úrovni hluku, což způsobuje postupné zhoršování sluchu,“ uvedl předseda sdružení španělských hudebních techniků Paco López.
Potíže se sluchem neřeší zdaleka jen španělští hudebníci. V minulosti o nich mluvili také bývalý kytarista kapely Oasis Noel Gallagher, James Hetfield ze skupiny Metallica nebo zpěváci Eric Clapton a Ozzy Osbourne.
Podle šéfa svazu profesionálních hudebníků Guillema Arneda by španělský stát měl muzikantům poskytnout finanční kompenzaci. Arnedo chce splnění svých požadavků dosáhnout při vyjednávání se zástupci vlády o novém zákonu o uměleckých profesích.
Roberto Gaňán trpí šelestem v uších
Jedním z hudebníků, kteří trpí poruchami sluchu, je kytarista a člen mezinárodně známé kapely Ska-P Roberto Gaňán. Padesátiletý hudebník už několik let trpí šelestem v uších, takzvaným tinnitem Popisuje ho jako hučení tisíce cvrčků. To mu způsobuje poruchy spánku a stres.
„Klukům z kapely jsem řekl – ti cvrčci mě zabíjejí,“ řekl Gaňán, který se snažil nemoc léčit na vyhlášené klinice v Düsseldorfu.
Veškeré pokusy ale byly zatím marné. Podle lékařů v současnosti neexistuje léčba za použití léků či chirurgického zásahu, která by dokázala tuto poruchu odstranit. Řešení je psychologického rázu – člověk se musí naučit hučení v uších nevnímat.
„Pokaždé, když mě někdo požádá o radu, jak se stát hudebníkem z povolání, odpovídám – chraň si uši,“ říká Victor Cabezuelo, člen kapely Rufus T. Firefly.
Hudebníci poukazují na to, že na začátku kariéry často hrají v malých a nevyhovujících prostorech. Navíc málokterý mladý muzikant pomýšlí na ochranu svého sluchu. Věc začnou řešit, až když nastane problém, což je často pozdě. Pak je totiž někdy jediným řešením přestat úplně hrát a koncertovat.
Nemoc z povolání v Česku
Podle české legislativy se nemoc z povolání uznává za přesně vymezených podmínek.
„Pro naplnění pojmu nemoci z povolání musí být splněny podmínky uvedené v Seznamu nemocí z povolání,“ uvádí na svých stránkách Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR].
Nemoc z povolání zprvu na doporučení ošetřujícího lékaře posuzuje a uznává lékař z oboru pracovního lékařství. Oprávnění k tomu získávají od MZ ČR. Podmínky nároku pak navíc prověřují další státní orgány. Žádost k prošetření nemoci z povolání podává ošetřující lékař. Oprávněn je k tomu i sám zaměstnavatel, pokud na ni má podezření. Podnět k posouzení může podat také sama osoba při podezření, že jí v práci vznikla nemoc z povolání.
„Žádost o posouzení možné nemoci z povolání lze podat i zpětně,“ upozorňuje MZ ČR.
Nemoc z povolání a odškodné
Odškodnění za uznanou nemoc z povolání vyplatí zaměstnanci pojišťovna, se kterou má jeho zaměstnavatel povinně sjednáno pojištění odpovědnosti. Z pojistného plnění se pak poškozenému zaměstnanci dorovnává rozdíl mezi předchozím příjmem a vyplácenou nemocenskou dávkou.
Stejně jako snížení platu při přeřazení na jinou pracovní pozici či při uznání invalidního důchodu jakéhokoli stupně. Součástí odškodnění za nemoc z povolání je vyrovnání za ztížené společenské postavení a bolestné, to se vyplácí jednorázově. Zaměstnanec s uznanou nemocí z povolání může žádat o proplacení nákladů spojených s léčbou nemoci.
Poskytnutá náhrada za snížený příjem kvůli nemoci z povolání podléhá dani z příjmů. Oproti tomu bolestné nebo vyrovnání za ztížené společenské uplatnění se nedaní.
—
V poslední době se nemoc z povolání řešila zejména kvůli onemocnění covidem-19. Jako nemoc z povolání tuto nemoc úřady loni uznaly 150 nakaženým, zejména zdravotníkům. Byť podle dat Ústav zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] šlo v případě covidu-19 o pravděpodobnou pracovní nákazu v minimálně 64 587 případech [9 % ze 732 202 nakažených osob].
–ČTK/VRN–
