Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] činil růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně 1,4 procenta a meziročně 2,8 procenta. Nejvíce si polepšil obchod a služby.
Naopak pokles hlásí zpracovatelský průmysl, který je zasažen nedostatkem komponent a materiálu. Což se podle zástupců ČSÚ promítlo jak do růstu české ekonomiky po očištění o sezónní vlivy, tak zahraničního obchodu ČR.
„Velká část nedokončené produkce skončila v zásobách, což se naplno promítlo do negativního salda zahraničního obchodu,“ upřesnil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Podle analytiků finanční trh očekával v průměru mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu [HDP] o 1,8 procenta, a je tak dnešním výsledkem naopak mírně zklamán.
„Pásmo tržních odhadů bylo však tentokrát neobvykle široké, což jen odráží zvýšenou mírou nejistoty,“ uvedl ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Upozornil, že růst ekonomiky v letošním 3. čtvrtletí oproti letošnímu druhému čtvrtletí zpomalil z 8,1 procenta na 2,8 procenta.
„Ve srovnání s předkrizovým obdobím, konkrétně s třetím čtvrtletím roku 2019, pak byla úroveň ekonomické aktivity nižší o 2,9 procenta,“ dodal.
Růst české ekonomiky táhla spotřeba domácností a vlády
Podle ČSÚ k růstu HDP přispěla pozitivně výhradně domácí poptávka, zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Rostly rovněž výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí.
„Růst ekonomiky tak pravděpodobně podpořila především domácí poptávka tažená spotřebou domácností a investicemi,“ potvrdil ekonom KB.
Naopak pokles nastal ve vývozu zboží. To ČSÚ vysvětlil útlumem zahraniční poptávky. Podle ekonomů a zástupců firem je na vině i neschopnost českého průmyslu zachytit současnou konjunkturu a poptávku uspokojit. Důvodem jsou nedostatek materiálu, komponent a také pracovníků.
Hrubá přidaná hodnota a problémy automobilek
Růst hrubé přidané hodnoty [HPH] byl podle ČSÚ nejvíce ovlivněn vývojem ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se také stavebnictví a většině odvětví služeb. Negativní vliv na mezičtvrtletní vývoj HPH měl zpracovatelský průmysl.
„Na výkon české ekonomiky ve 3. čtvrtletí působily problémy v automobilovém průmyslu. Ty jsou spojeny s celosvětovým nedostatkem základních materiálů a vstupů do výroby. Jejich nabídku nadále omezují překážky spojené s pandemií,“ uvedl ekonom.
Potíže Škoda Auto a dalších automobilek signalizují propouštění
Zopakoval, že výrobcům automobilů chybí hlavně čipy. Mnoho z nich tak muselo ve třetím čtvrtletí přistoupit k omezení nebo úplnému přerušení výroby. Podle něj tento negativní vliv zřejmě přetrvá po velkou část čtvrtého kvartálu.
„V důsledku horšího výhledu pro druhou polovinu roku vlivem problémů v automobilovém průmyslu jsme významně snížili náš odhad celoročního růstu ekonomiky z 4,2 procenta na 1,9 procenta,“ uvedl Martin Gürtler s tím, že dnešní předběžný odhad ČSÚ dává naději, že by se růst české ekonomiky letos přece jen mohl udržet nad dvěma procenty.
Obdobně současnou situaci hodnotí i prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák: „Pro letošní rok jsme odhadovali, že HDP poroste přes tři procenta. […] Nyní se můžeme spíše bavit o tom, že by bylo hezké, kdyby se podařilo dosáhnout alespoň na růst kolem dvou procent. Přičemž i to je s velkým otazníkem.“
–DNA–
