Lídři zemí G20 na svém jednání v italském Římě schválili globální minimální daň, řešili pandemii a změnu klimatu. Spojené státy a Evropská unie se navíc dohodly na řešení vleklého obchodního sporu ohledně amerických cel na ocel a hliník.
Spor zahájil v roce 2018 uvalením cel tehdejší americký prezident Donald Trump. EU reagovala odvetnými cly na americké produkty, jako jsou džíny, bourbon whisky, motocykly a arašídové máslo. Odvetná cla EU na americké produkty se měla zvýšit do konce letošního roku, čemuž se podařilo předejít.
Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že nová dohoda umožní zemím EU vyvážet do Spojených států ročně 3,3 milionu tun oceli bez cla, a to v rámci systému celních kvót. Zároveň zajistí, že z EU nebude možné dovážet do USA žádné výrobky z oceli nebo hliníku, které se předtím do EU dovezly z Číny.
„Tím se vyřešil jeden z největších problémů ve vztahu mezi transatlantickými partnery,“ řekl poradce amerického prezidenta Joe Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
Americká ministryně obchodu Gina Raimondo dále potvrdila, že obě strany ukončí probíhající při ve věci před orgány Světové obchodní organizace [WTO].
Podle dohody vyšší objemy dovozu oceli a hliníků budou podléhat clu. Avšak určité ocelářské produkty, které v minulém roce získaly výjimky z amerických cel, by se mohly dovážet bezcelně nad rámec kvót. Včetně výjimek by tak v příštím roce byl od cla osvobozen dovoz 4,3 milionu tun oceli.
Biden, Merkelová, Scholz a další lídři
Americký prezident Joe Biden se rovněž sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a jejím pravděpodobným nástupcem na post šéfa spolkové vlády Olafem Scholzem. Podle prohlášení zveřejněného na stránkách Bílého domu prezident zdůraznil, že je důležité „zajistit, aby Rusko nemohlo manipulovat dodávkami zemního plynu kvůli nekalým politickým účelům“.
Není bez zajímavosti, že Merkelová vzala Scholze i na setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Borisem Johnsonem, jakkoli ten seděl v malé přilehlé místnosti La Nuvola.
„Je to více než milé gesto od kancléře. Merkelová chce kontinuitu. […] Německo by ale alespoň s určitými přestávkami mělo pokračovat ve svém kurzu na světové scéně. […] A Scholz ví, jak využít své šance, běžně mluví o ´globálních odpovědích´, které člověk musí dát na ´globální problémy´. […] A na rozdíl od Merkelové občas před novináři plynule přechází do angličtiny,“ pochválil svého budoucího premiéra německý bulvární list Bild.
Scholf podle deníku vedl neformální rozhovor s italským premiérem Mario Draghim a kanadským premiérem Justinem Trudeauem.
„Zatímco ostatní ministři financí sedí za svými šéfy spolu s bezejmennými poradci u malých stolků summitu, kancléřka Angela Merkelová svého pravděpodobného nástupce demonstrativně přibírá do osobních jednání na vysoké úrovni s nejvyššími lídry států,“ doplňuje Bild.
Pro zajímavost dodejme, že ten se ve svém aktuálním vydání mimo jiné strefuje do šéfky Evropské centrální banky [ECB] Christine Lagarde. Upozorňuje na to, že si Lagarde potrpí na luxus, měsíčně vydělává 40 000 euro [cca 1,025 mil. Kč], ale její banka nezvedá úrokové sazby, aby bojovala s inflací. Čímž Němcům znehodnocuje jejich úspory. V Německu v této souvislosti již rezignoval šéf tamější Bundesbank a člen rady ECB Jens Weidmann. V článku šéfku ECB bulvární list označuje jako Madam inflace.
Globální daň pro všechny
Významný výsledek jednání zemí G20 je shoda na minimální globální dani. Na té se již počátkem října dohodla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD]. Podle ní nadnárodní korporace mají od roku 2023 platit sazbu ve výši nejméně 15 procent. OECD odhaduje, že díky minimální dani získají státy jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů [zhruba 3,3 bilionu Kč] ročně.
Globální korporátní daň má být minimálně 15 % všude na světě
Změnu daňového systému po čtyřech letech jednání na úrovni OECD schválilo 136 zemí a jurisdikcí včetně České republiky, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu [HDP]. Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí G20 dohodu schválili před dvěma týdny. Nová pravidla mají pomoci v boji proti daňovým rájům. Mnozí proto změnu daňového systému označují za přelomovou.
Proticovidové vakcíny pro chudé země
Dalším z témat jednání zemí G20 byly vakcíny pro chudé země. Premiér hostitelské země Mario Draghi apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín. Propastné rozdíly v podílu očkovaných obyvatel považuje za morálně nepřijatelné. Zatímco ve většině vyspělých zemí je naočkovaných přes 70 procent lidí nebo o něco méně, některé chudé země zvládly naočkovat jen několik procent svých obyvatel.
Cíl Světové zdravotnické organizace [WHO] je, aby do konce tohoto roku bylo plně očkováno 40 procent všech obyvatel planety. O vakcínách na videokonferenci hovořil i ruský prezident Vladimir Putin, který do Itálie osobně nedorazil. Podle něj je třeba, aby země G20 vzájemně uznávaly své covidové vakcíny.
V italské metropoli se prvním dnem konal summit největších světových ekonomik G20, kde se státníci osobně sešli poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru se stala jedním z důležitých témat jednání. Účastníci jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně.
Boj s globálním oteplováním
Šéfové G20 by také na jednání měli uznat existenční hrozbu změn klimatu. Nepřijmou ale zřejmě žádné nové radikální závazky ke zmírnění globálního oteplování. Z návrhu komuniké, do kterého měla možnost nahlédnout agentura Reuters, vyplývá, že státy zřejmě jen mírně zpřísní své předchozí závazky v oblasti klimatu a nestanoví nové cíle. Mnozí z vedoucích představitelů skupiny odletí v neděli ze zasedání v Římě do Glasgow. Tam totiž v pondělí začíná klimatický summit Organizace spojených národů COP26. Ten je považován za důležitý pro řešení hrozby globálního oteplování.
V Římě je o víkendu kvůli summitu zvýšená bezpečnostní pohotovost a k udržení pořádku bylo nasazeno až 6 tisíc policistů a 500 vojáků. Povolena byla dvě protestní shromáždění. Demonstranti jsou ale drženi daleko od centra summitu.
–ČTK/DNA–
