Stavební spoření stále patří mezi nejvyužívanější způsoby, jak šetřit dětem do budoucna. Od jeho uvedení na trh, tedy od roku 1993, dětem ve stavebku šetřilo 68 procent rodičů či prarodičů.
Vyplývá to z říjnového průzkumu Asociace českých stavebních spořitelen [AČSS]. Podle něj na start do života rodiče nebo prarodiče vybavili téměř 70 procent Čechů, kterým je dnes 18 až 45 let.
„Na 44 procent z nich dostalo do vínku úspory do 100 tisíc korun, třetina pak až 200 tisíc korun,“ říká tajemník AČSS Jiří Šedivý.
Podle něj přitom každý druhý Čech pokračuje ve spoření prostřednictvím stavebka i po dosažení plnoletosti. Ať už v tom, které mu založili rodiče [27 %], nebo si později založí nové stavební spoření a spoří na něm od „nuly“. Našetřené peníze pak nejčastěji použije na financování nebo rekonstrukci svého prvního samostatného bydlení.
K čemu slouží peníze ve stavebku
Peníze ze stavebního spoření mohou posloužit stejně tak dobře na úhradu pronájmu, rekonstrukci stávajícího bydlení, nebo jako základ pro žádost o sjednání hypotéky. Ta totiž vyžaduje finanční spoluúčast, kde se právě peníze ze stavebního spoření často hodí.
„Průzkum potvrdil, že nejčastěji využíváme úspory ze stavebka k financování bytových potřeb. Pouze zanedbatelné procento Čechů použilo tyto úspory k něčemu jinému, například k financování studia nebo k nákupu automobilu,“ upřesňuje Šedivý.
Upozorňuje na zajímavý trend, kdy mnoho mladých lidí našetřené peníze dál zhodnocuje. Ať už prostřednictvím pokračujícího stavebka [26 % respondentů], nebo jiného spořicího či investičního produktu [13 % respondentů]. I v těchto případech ale nakonec úspory většina využije k financování bydlení. Takových je 60 procent.
Stavebko jako mezigenerační produkt
Podle AČSS se pozitivní zkušenost se stavebkem předává z generaci na generaci. Což dokládá, že téměř čtvrtina dospělých Čechů ve věku do 45 let nyní spoří prostřednictvím stavebka i svým vlastním dětem. Dalších 30 procent z nich to plánuje. Další čtvrtina dotazovaných uvedla, že si na stavebko ukládá peníze sama pro sebe.
„Stavební spoření je dlouhodobě jedním z nejvyužívanějších spořicích nástrojů. Je to logické. Stavebko vychází ve všech parametrech jako ideální varianta dlouhodobého spoření, a to díky optimálnímu mixu doby spoření, výše úročení, státní podpory či obchodních akcí jednotlivých stavebních spořitelen,“ tvrdí Šedivý s tím, že stavební spořitelny nabízejí i klasické hypoteční úvěry.
Na druhé straně ani stavební spoření není tou nejvýhodnější spořicí volbou za všech okolností. Podle odborníků na delším než šestiletém časovém horizontu, tak dlouho lze totiž spořit v jednom stavebku, se více vyplatí investice do podílových fondů. Ty při správně zvolené investiční strategii dokáží přinést větší zhodnocení peněz. To proto, že i ze státního příspěvku velkou měrou při dlouhodobějším spoření ubere část inflace.
Opakování je matka moudrosti
Stavební spoření nabízí efektivní zhodnocení kolem tří procent ročně. Efektivní zhodnocení znamená zhodnocení po připočtení úroku a státní podpory – a zároveň po odečtení poplatků stavebních spořitelen. Ty činí většinou cca 300 korun ročně „za vedení účtu“. Spořitelny si přitom při uzavření smlouvy většinou strhnou procento z cílové částky. V tomto ohledu se pak vyplatí sledovat marketingové akce spořitelen, kdy nabízejí uzavření smlouvy bez poplatku nebo za zvýhodněnou cenu.
Výhoda stavebního spoření spočívá v možnosti načerpat z něj úvěr. V případě, že se nejedná o úvěr na rekonstrukci, ale na pořízení bydlení, je třeba vědět, že ten vychází vždy podstatně dráž než hypotéka. To v případě, že jde o překlenovací úvěr, který je vůbec nejčastější, který spořitelny poskytují. To je dáno jiným typem úročení než u hypotéky. Jiný fakt, jak už bylo řečeno, je to, že hypotéky nabízejí i stavební spořitelny.
Dále je třeba upozornit, že peníze ve stavebku jsou vázané. Předčasný výběr znamená ztrátu státní podpory. Ta u stavebního spoření činí deset procent z roční úložky, maximálně však z částky 20 tisíc korun. Pro nejvyšší možný státní příspěvek ve výši dvou tisíc korun je třeba měsíčně ukládat alespoň 1 700 korun. Anebo poslat stavební spořitelně v jedné částce každý rok 20 400 korun.
–DNA–
