Bankovní rada České národní banky [ČNB] dnes [4.11.] zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 1,25procentního bodu na 2,75 procenta. Analytici čekají inflaci v následujících měsících už ve výši sedmi procent.
Bankovní rada současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 1,75 procenta a lombardní sazby na 3,75 procenta. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 5. listopadu 2021.
Dnešní rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb je nejrazantnější od roku 1997. Analytici přitom očekávali, že banka zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 p.b. až jedno procento. O tom, že banka sazby kvůli rostoucí inflaci zvýší, ale nikdo nepochyboval.
„Myslím, že s cílem vyslat signál k ukotvení inflačních očekávání to doporučení [měnové sekce pro listopad] může být více než 75procentního bodu. Sekce měnová, která připravila novou prognózu, možná naznačí potřebu zvýšit sazby o celý procentní bod, pokud ČNB chce ukotvit inflační očekávání,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro agenturu Reuters viceguvernér Tomáš Nidetzký.
Bankovní rada ČNB překvapila razancí, s níž zvýšila repo sazbu
Na posledním měnovém jednání na konci září rada zvýšila úrokové sazby o 0,75procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 1,5 procenta.
Analytici očekávají růst inflace na 6 až 7 procent
Meziroční růst inflace v Česku v září atakoval hranici pěti procent [4,9 %]. A podle analytiků bude i nadále stoupat.
„Protože do inflace ještě naplno neprobublaly ceny energií, benzinu, můžeme čekat další růst inflačních čísel. A číslo sedm procent nebude daleko,“ domnívá se investiční stratég skupiny Partners Martin Mašát.
To potvrzuje i hlavní ekonom České spořitelny [ČS] David Navrátil: „Do toho si přidejte blížící se výrazné zdražení potravin. Globální vývoj cen naznačuje riziko zvýšení cen potravin o 8-10 % meziročně v následujících měsících.“
Vývoj cen potravin v Česku v porovnání s indexem cen potravin MMF
[Zdroj MMF, ČS]
To by podle něj zvýšilo příspěvek potravin do inflace o 1 až 1,5procentního bodu. Přičemž přes potraviny je vnímání inflace nejsilnější, protože je to segment spotřebního koše, který lidé nakupují každý den.
„Inflace se tak lehce dostane nad šest procent a klidně se může vydat nad sedm procent v následujících měsících,“ dodává.
Rozhodnutí ČNB pohne i s korunou
Dnešní rozhodnutí centrální banky ovlivní i kurz koruny. Ta dnes vůči euru posílila [z 25,50 Kč/EUR až na 25,36 Kč/EUR. K euru tak zpevnila o 16 haléřů. Přidala i vůči dolaru. Již v minulosti očekávání zvyšování sazeb a jejich skutečné zvýšení bránilo oslabení koruny, tedy vzniku dalšího proinflačního faktoru.
Ke zvyšování úrokových sazeb v minulosti přistoupila také maďarská centrální banka a včera i polská centrální banka. Ta zvedla klíčovou úrokovou sazbu na 1,25 procenta z předchozí úrovně 0,50 procenta. To pomohlo polskému zlotému k posílení na 4,57 PLN/EUR, jakkoli se brzy vrátil na 4,59 PLN/EUR.
Vůči rychle rostoucí inflaci v zemích EU zůstává netečná zejména Evropská centrální banka [ECB]. Její šéfka Christina Lagardeová včera [3.11.] uvedla, že je velmi nepravděpodobné, že ECB v příštím roce zvýší úrokové sazby. Bankéřka za to sklízí kritiku hlavně v Německu.
Tam například už i bulvární deník Bild upozornil na to, že rostoucí inflace a netečnost ECB ničí Němcům jejich úspory. Zatímco si Lagardeová žije v luxusu, jak uvedl Bild. Upřesněme, že v souvislosti rezignoval šéf německé Bundesbank a člen rady ECB Jens Weidmann.
–DNA–
