Počty lidí na nemocenské v Česku letos strmě vzrostly. V prvním pololetí 2021 jich bylo 1,399 milionu. To je meziročně o třetinu více. Pojištěncům se na nemocenské vyplatilo 18,4 miliardy Kč.
Případy pracovních neschopností v Česku podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] přibývají každým rokem. Letošní první pololetí ale bylo co do čerpání nemocenských dávek extrémní. Úřady v něm přijaly celkem 1,399 milionu případů pracovní neschopnosti. To je o 329 tisíc více než za první pololetí roku 2020. Pracovních neschopností kvůli nemoci bylo v letošním prvním pololetí 1,3 milionu.
„Do počtu případů pro nemoc jsou kromě nemocí jako takových započteny i karantény. A sice karantény osoby, která splňuje nárok na dávku nemocenské, podá žádost a ta je ze strany ošetřujícího lékaře či hygienické stanice uznána,“ vysvětluje ČSÚ.
Celkem 23 tisíc neschopenek vystavili lékaři pro pracovní úraz. A to po poklesu v 1. pololetí 2020, kdy došlo ke 20,5 tis. pracovních úrazů vyžadujících pracovní neschopnost. Ubylo smrtelných pracovních úrazů. Vyžádaly si 39 obětí, tedy o osm méně než v 1. pololetí loňského roku. Meziročně vzrostl podle ČSÚ také počet mimopracovních úrazů, kvůli nimž byla vydána neschopenka, a to ze 73 tisíc na letošních 76 tisíc.
Lidí na nemocenské každoročně přibývá
Počet neschopenek vydaných mužům letos vzrostl oproti 1. pololetí 2019 o 54 procent [247 tis.]. Zatímco neschopenek určeným ženám o třetinu [178 tis.]. Poprvé za uplynulých deset let tak bylo nahlášeno více případů u mužů [701 tis.] než u žen [699 tis.]. Přitom v minulosti býval pololetní počet neschopenek u žen o 50 i více tisíc vyšší než u mužů.
Počty lidí na nemocenské ovlivnila podle dat ČSÚ v letošním prvním pololetí pandemie covidu. Především pak nařízená karanténa po rizikovém kontaktu s pozitivní osobou.
„Za první pololetí letošního roku bylo nahlášeno 1,3 milionu případů pracovní neschopnosti pro nemoc. Více než třetinu z nich tvořily neschopenky vydané z důvodu karantény či izolace,“ uvedla Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Dodala, že ve srovnání s první polovinou roku 2019, tedy s obdobím před vypuknutím pandemie, u nás vzrostl počet pracovních neschopností pro nemoc dokonce o více než 400 tisíc. Nicméně spolu s pandemií mělo na nárůst počtu případů pracovní neschopnosti v posledních dvou letech vliv i zrušení karenční doby. Ta u nás nefunguje od 1. července 2019, kdy zaměstnanec dostává náhradu mzdy od prvního dne pracovní neschopnosti. Do té doby na ni měl nárok až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti.
Výdaje za nemocenské dávky rostou v miliardách korun
Nemocensky pojištění pracovníci na neschopence v první polovině letošního roku strávili celkem 51 milionů dní. Průměrná doba trvání neschopnosti se tak meziročně zkrátila. Zatímco v 1. pololetí 2020 činila 44,3 dne, v 1. pololetí tohoto roku 36,3 dne. Podle dat ČSÚ tak jde o nejkratší průměrnou délku za posledních deset let. Ženy strávily v pracovní neschopnosti v průměru na 1 neschopenku 38,6 dne, muži 34,1 dne.
Izolačku dostanou i živnostníci, ale jen ti nemocensky pojištění
Rostoucí počty lidí v pracovní neschopnosti mají negativní dopady do sociálního pojištění a rozpočtů zaměstnavatelů. Ti nemocenskou svým zaměstnancům vyplácí v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti. Pojištěncům se za letošní první půlrok na nemocenských dávkách vyplatilo celkem 18,4 miliardy korun.
„V posledních třech letech dochází k poměrně výraznému nárůstu výdajů za nemocenské. Proti 1. polovině roku 2019 se výdaje za letošní první pololetí zvýšily o 4,6 mld. Kč, tedy o třetinu,“ uzavírá Alena Hykyšová z ČSÚ.
Veronika Táchová
