Razantní zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou [ČNB] mění mnoho věcí ve vztahu domácností a firem k úvěrům a vkladům i ke kurzu koruny. Hlavní riziko je, aby ČNB nepoškodila ekonomiku.
Ve čtvrtek [4.11.], kdy ČNB oznámila zvýšení základní úrokové sazby o 1,25 %, posílila koruna z 25,50 na 25,36 za euro. V pátek po vstupu amerických obchodníků posílení koruny ještě akcelerovalo. V pozdních odpoledních hodinách se koruna obchodovala pod úrovní 25,20 CZK/EUR.
„Takto levné bylo euro pro našince naposledy v únoru loňského roku,“ říká hlavní ekonom Komerční banky [KB] Jan Vejmělek.
ČNB znovu razantně zvedla sazby. Analytici tipují až 7% inflaci
Zároveň upozorňuje na „překvapující inflační prognózy ČNB“. Ty počítají s poměrně razantním posílením tuzemské měny. Kurz koruny by měl letos ve čtvrtém čtvrtletí být 25,00 CZK/EUR a v prvním kvartálu příštího roku 24,43 CZK/EUR.
Politiku ČNB kritizují exportéři
Silnější kurz koruny docela jistě ocení ti, kteří dovážejí zboží a služby do Česka a firmy a domácnosti, které je konzumují. Naopak nepotěší exportéry. Podle místopředsedy Asociace exportérů [AE] Otto Daňka rozhodnutí centrální banky poškodí český vývoz a celou českou ekonomiku.
„Inflaci dovezenou z venku, která je způsobena růstem cen komponent a surovin, ani inflaci způsobenou drastickým nárůstem cen všech druhů energií a pohonných hmot, ČNB zvyšováním sazeb nezkrotí,“ řekl.
Kontejner z Číny stojí 441 000 Kč, kontejner do Číny 29 400 Kč
Zároveň upozornil, že inflace, proti níž se snaží ČNB zasáhnout, exportérům od začátku roku zvýšila náklady minimálně o 15 procent. Podle jeho názoru současnou situaci ale nemá ČNB šanci ovlivnit. Což exportéři uvedli již v září po prvním výraznějším zvýšení sazeb ze strany ČNB. Tehdy i varovali centrální banku před tím, aby v momentě, kdy se ukáže, že pouhým zvyšováním sazeb inflaci nezkrotí, nepřistupovala k měnovým intervencím, jimiž by manipulovala s kurzem koruny.
Podle asociace totiž posílení koruny vůči euru například jen o jednu korunu na euru sníží příjmy exportérů téměř o 180 miliard korun za rok. Což má přímé dopady na český hrubý domácí produkt [HDP] a na příjmy státního rozpočtu.
Problémy českého obchodu
Skutečností je, že silnější koruna způsobí další potíže české proexportní ekonomice. Český zahraniční obchod se zbožím přitom skončil podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] v záporných číslech již letos v červnu [meziročně -40,9 mld. Kč].
„Zápornou měsíční obchodní bilanci registrujeme vůbec poprvé v tomto roce. Byla přerušena rekordní posloupnost dvanácti po sobě jdoucích přebytkových bilancí. Za propadem stojí pokulhávající vývoz, který rostl výrazně pomaleji než dovoz,“ vysvětlil tehdy vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.
Potíže Škoda Auto a dalších automobilek signalizují propouštění
A zahraniční obchod pokračoval v propadu i v červenci a srpnu. Přičemž se ukázalo, že za propadem obchodní bilance jsou hlavně potíže automobilového průmyslu, který Česko živí, jak pro FinTag.cz nedávno potvrdil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO].
Politiku ČNB kritizují i podnikatelé
K razantnímu zvýšení úrokových sazeb centrální bankou se vyjádřili i zástupci Hospodářské komory ČR [HK ČR]. Její prezident Vladimír Dlouhý začal zvolna. Nejdříve uvedl, že držení úrokové míry okolo nuly je z ekonomického hlediska dlouhodobě neudržitelné. Pak ale šel rovnou k věci. Podle něj se dají zvyšovat základní úrokové sazby dvěma způsoby – postupně, nebo jednorázovým skokem. A centrální banka si dle něj ke škodě všech bohužel zvolila ten druhý.
„Zvolená varianta bude mít na podnikatele tvrdé dopady, protože musí řešit důsledky pandemie a vládních omezení, napětí na trhu práce i v dodavatelských řetězcích,“ uvedl.
Podobně se vyjádřila místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR [AMSP ČR] Pavla Břečková. Ta na adresu bankovní rady centrální banky řekla: „Nedávají nám šanci se s tím vypořádat. Zpracovatelský řetězec dokáže částečně inflační spouštěče absorbovat, ale potřebuje čas a podmínky. Ani jedno nám nedali.“
Vladimír Dlouhý pak upozornil, že rozhodnutím ČNB dojde ke zdražení úvěrů pro firmy. A to v situaci, kdy mnoho z nich během lockdownů vyčerpalo své finanční rezervy, a nyní potřebuje kapitál. Zastal se exportérů a pojmenoval i navazující problémy.
„Krok ČNB zpomalí tempo růstu ekonomiky. Což bude mít významný dopad na stabilizaci veřejných rozpočtů a postaví novou vládu do situace, kdy nemůže počítat s vyššími příjmy do státního rozpočtu,“ uvedl.
Ve svém stanovisku si „rýpl“ i do guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka a celé ČNB za to, že riziko inflace v minulých letech a měsících označovali za přechodné.
„Proto včerejší razantní krok centrální banky, je-li doprovázen sdělením o možném zvýšení inflace na přelomu roku až o sedm procent, je překvapením,“ řekl.
Babiš + Schillerová = kritika ČNB
Ke čtvrtečnímu zvýšení sazeb centrální bankou se vyjádřil i premiér Andrej Babiš [ANO]. Ten zvýšení úrokové sazby o 1,25procentního bodu na 2,75 procenta označil za naprosto nesmyslné a nepochopitelné.
„Místo toho, aby ČNB podpořila ekonomiku, nechá vydělat bankám a zdražování nezabrání,“ řekl.
Fakt je, že vyšší úrokové sazby značí vyšší zisky pro v tuzemsku etablované zahraniční banky. Například z hypotečních úvěrů, které navzdory zoufalé situace na realitním trhu, zažívají boom. Na druhé straně ale i znamenají zdražení hypoték. Čímž může dojít k poklesu zájmu o ně a ochlazení již tak přehřátého hypotečního a realitního trhu.
Přesto je ale podle Andreje Babiše rozhodnutí ČNB čistá teorie odtržená od praxe. Ten řekl: „ČNB jen zasadí další úder české ekonomice, občanům a všem. Pokud si myslí, že tímto zabrání růstu cen energií, emisních povolenek nebo ropy, jsou úplně mimo mísu.“
Přidala se i ministryně financí Alena Schillerová [ANO], jíž se politika centrální banky jako ministryně financí přímo dotýká. Zvýšení úrokových sazeb jí totiž prodražuje obsluhu státního dluhu [zvyšuje úroky z dluhů], zatímco jen inflace s nízkými sazbami by „její dluhy“ jen snižovala. To ministryně bez problémů v minulostí přiznala. Teď ale i ona poukazuje na riziko ohrožení hospodářského růstu, které plyne z kroku ČNB.
„Je to krok, který určitě nepřispěje k růstu naší ekonomiky, což zvlášť v době křehkého oživení není dobrou zprávou,“ řekla.
„Vidíme, že inflační tlaky mají globální charakter. Ať už jsou to ceny energií, plynu, nedostatek některých komodit nebo logistické problémy. Centrální banka má v této situaci svou restriktivní politikou jen omezené možnosti zvýšenou inflaci fakticky řešit,“ dodala.
A co na to sama centrální banka?
Centrální banka prostřednictvím své mluvčí Markéty Dvořákové Fišerové uvedla, že se k výrokům politiků na svou adresu nebude vyjadřovat. Sám guvernér Jiří Rusnok na tiskové konferenci po oznámení razantního navýšení úrokových sazeb a následně i v médiích zdůraznil, že hlavní rolí centrální banky je udržení cenové stability.
„I za cenu určitého ochlazení ekonomiky jsme připraveni ukotvit inflační očekávání. My tady nejsme od toho, abychom brali ohled na nějakou skupinu, například držitele úvěrů nebo exportéry nebo dovozce. My jsme tady od toho, abychom pečovali o cenovou stabilitu v této zemi. Bez ní ani geniálnější vládní politika nezajistí blahobyt, pokud tady nebude cenová stabilita,“ řekl.
Skutečností je, že mnoho ekonomů centrální banku za její měnovou politiku chválí. Už kvůli tomu, že se rozhodla proti inflaci aktivně zakročit, čímž ochraňuje úspory domácností a neubírá jen na dluzích dlužníkům. Bez jejího zásahu by inflace dle nich byla ještě vyšší.
„Velké centrální banky se dívají na hrozbu inflace jako dočasný fenomén a prozatím na ni nereagují. Světlou výjimkou je Česká národní banka, která začala na zdražování reagovat,“ tvrdí například ekonom skupiny Partners Martin Mašát.
„To je velice důležité. A myslím, že si jen málokdo uvědomuje, jak moc důležité to je,“ řekl ke krokům ČNB v nedávném podcastu FinTag.cz například ředitel investic Amundi Asset Management Petr Šimčák.
Avšak i podle zastánců rozhodnutí ČNB je jisté, že její boj s inflací bude mít zcela jistě dopady do české ekonomiky a vývoje veřejných financí. Což si ostatně uvědomují i zástupci budoucí vlády, jejichž reakce na krok centrální banky byla spíše chladná.
Ponecháme-li stranou populistická prohlášení o tom, že za současnou inflací a krokem ČNB stojí jenom rozhazování vlády Andreje Babiše, což je pravda, ale také jen částečná, tak za zmínku stojí zejména vyjádření Věslava Michalika [STAN], s nímž se počítá jako s budoucím ministrem průmyslu a obchodu. Ten totiž také řekl, že razantní zvýšení sazeb ČNB je dodatečné riziko pro hospodářský růst. Což dle jeho slov bude v kombinaci s dražší obsluhou státního dluhu vytvářet tlak na příjmovou a výdajovou stránku státního rozpočtu.
Daniel Tácha
