Evropská komise [EK] by se měla již příští rok vrátit k pravidelnému hodnocení hospodářské kondice unijních zemí a znovu jim začít vydávat makroekonomická doporučení.
Shodli se na tom při společném jednání [9.11.] ministři financí členských států. Ti probírali pokrizové oživení evropské ekonomiky. Vůbec poprvé debatovali i o tom, zda a jak reformovat rozpočtová a dluhová pravidla EU. K jejich dodržování se měla sedmadvacítka podle původních plánů EK vrátit v roce 2023. Unijní ministři ale jednotně podpořili záměr komise, aby se Brusel k tomuto pravidelnému cyklu začal navracet již příští rok.
„Významnou novinkou je, že budeme hodnotit v rámci kapitol věnovaných jednotlivým zemím také to, jak v praxi realizují své plány obnovy,“ řekl po jednání novinářům místopředseda komise Valdis Dombrovskis.
Strategie, na jejichž základě státy po letošním předfinancování začnou příští rok čerpat hlavní část svých podílů na mimořádném fondu obnovy, mají mnoho podmínek. Komise navíc může zemím přísun peněz zastavit, pokud je nebudou dodržovat.
Společná pravidla u veřejných financí narušil covid-19
Evropská komise znovu zahájila se státy EU konzultace o rozpočtových a dluhových pravidel bloku již letos 19. října. Na jejich základě chce aktualizovat společnou fiskální politiku. Problém je, že mnoho zemí tato pravidla není schopna plnit. I podle unijní exekutivy by se měly proto zjednodušit. A měly by se i lépe přizpůsobit zejména potřebám masivních investic do klimaticky šetrného hospodářství.
Unijní země se po dluhové krizi z konce prvního desetiletí dohodly na současné podobě takzvaného Paktu stability a růstu, podle něhož by neměl veřejný dluh překročit 60 procent hrubého domácího produktu [HDP]. Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. EK loni v březnu ale kvůli podpoře ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila.
0,5% konsolidace veřejných financí ročně je málo, varuje NRR
Komise chce nyní získat podněty států a nevládních organizací, jak přísné stropy by měly platit. Konzultace, do nichž se vedle úřadů a organizací mohou zapojit i občané, budou mít podobu veřejných setkání, workshopů a internetové ankety. Trvat mají do konce roku. Komise pak chce na jejich základě připravit v prvním čtvrtletí příštího roku manuál společné fiskální politiky. Podle něj pak budou moci členské státy řídit svou fiskální politiku pro následující období.
Na podobě jednotných pravidel nepanuje shoda
I přes odsouhlasení návratu k tématu pravidel pro fiskální politiku unijními ministry zahraničí, zástupci unijních vlád dávají najevo různý pohled na budoucnost fiskálního paktu. Právě ten má, jak již bylo řečeno, po odeznění krize opět začít určovat pravidla rozpočtů a dluhů členských zemí.
Zejména Francie a jihoevropské země mluví o tom, že by mělo být opětovné vymáhání závazků spojeno s jejich zmírněním. Jejich zásadní argument zní, že současné požadavky na krocení dluhů většina zemí nesplňuje. A dále, že příliš tvrdá pravidla by mohly přibrzdit oživení ekonomik.
Naproti tomu skupina zemí včetně Nizozemska, Rakouska, skandinávských států a Česka vyzývá k zachování těchto pravidel. Svůj požadavek opírají o odhad, podle něhož dluh EU vzroste za dva roky z předloňských 79 procent HDP na předpokládaných letošních 94 procent HDP a jeho další růst je třeba rázně přibrzdit.
„Je nezbytné pokračovat v diskusích a pokusit se najít společnou pozici,“ prohlásil po jednání ministrů financí slovinský ministr financí Andrej Šircelj, jako zástupce aktuálně předsedající země Evropské unii.
–ČTK/RED–
