Evropská komise [EK] ve své aktuální ekonomické prognóze pracuje s termínem expanze. Letošní růst HDP ale má být dle EK nejnižší v Německu. Je to přitom právě Německo, které platí za motor hospodářství EU.
V letošním roce EK odhaduje růst celounijní ekonomiky o pět procent. Růst ekonomiky v eurozóně by měl být shodný s růstem v celé unii. Avšak již v roce v roce 2023 má podle EK klesnout na 2,4 procenta. Důvody k optimismu EK spatřuje v podpoře investic ze strany EU v unijních zemích a rostoucí spotřebě domácností.
Růst HDP dle EK v celé EU
- 2021: +5 %
- 2022: +4,5 %
- 2023: +2,5 %
EK zmiňuje ale i rizika. Těmi jsou rychle rostoucí ceny energií a přetrvávající problémy v subdodavatelských řetězcích. Oba faktory podle výkonného místopředsedy pro hospodářství EK Valdise Dombrovskise již zasahují domácnosti i podniky.
„Musíme pozorně sledovat vývoj inflace a v případě potřeby upravit naše politiky,“ tvrdí Dombrovskis.
Němci a Češi na tom budou „nejhůře“
EK dále zdůrazňuje, že vývoj jednotlivých členských ekonomik se bude významně lišit. Pro Česko odhaduje letos ze všech ekonomik EU druhý nejnižší růst, a to o tři procenta.
Růst HDP České republiky dle EK
- HDP 2021: 3 %
- HDP 2022: 4,4 %
- HDP 2023: 3,2 %
Pomaleji, konkrétně o 2,7 procenta, pak podle EK poroste sousední Německo. Všechny ostatní ekonomiky zemí EU mají růst rychleji než Německo a i druhé Česko. Příliš dobře na tom není z hlediska růstu ani Slovensko. EK u něj očekává růst ve výši 3,8 procenta.
„Důvod je právě silná průmyslová orientace těchto ekonomik,“ vysvětluje důvod analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
EK ale i tak nevidí situaci vůbec černě. Například růst HDP Irska má být letos 14,6 procenta, Chorvatsko pak podle EK poroste o 8,1 procenta, Estonsko o devět procent.
Argumentuje tím, že meziroční tempo růstu HDP za celou unii v letošním druhém čtvrtletí bylo rekordní [+14 %]. Nutno dodat, že rekordní růst odpovídá rekordnímu unijnímu propadu HDP v loňském roce. Tak jako tak se unijní ekonomika podle EK již ve třetím letošním čtvrtletí vrátila na předpandemickou úroveň výstupů a přešla z fáze oživení do fáze expanze.
Růst HDP: Jaké jsou klady a rizika
Komise v souvislosti s ekonomickým růstem upozorňuje na aktuální [národní plány obnovy, pozn. red.] přínos evropského dotačního Nástroje pro oživení a odolnost. Ten bude hrát roli i v následujících letech.
„Veřejné investice by s podporou NextGenerationEU měly dosáhnout nejvyšší úrovně za více než deset let,“ potvrzuje komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni.
Přesto podle něj hospodářskou činnost v EU mohou výrazně zkomplikovat tři hlavní rizika.
„Je to výrazný nárůst počtu případů onemocnění covid, obzvláště v oblastech s relativně nízkou proočkovaností. Dále je to zrychlující inflace způsobená zejména prudkým zvýšením cen energií a narušení dodavatelských řetězců. To vše způsobují problémy v řadě zejména výrobních odvětví,“ potvrzuje Gentiloni s tím, že výše uvedená rizika mohou tvrdě dopadnout na vzývanou spotřebu a investice v unijních zemích.
Inflace na desetiletém maximu
EK ve svém odhadu potvrdila, že aktuální inflace pokořila všechny její minulé prognózy.
„Meziroční inflace v eurozóně stoupla ze záporné hodnoty -0,3 procenta v posledním čtvrtletí roku 2020 na 2,8 procenta ve třetím čtvrtletí roku 2021. Říjnová míra činila 4,1 procenta. Takto vysoká hodnota byla od roku 1997, kdy se údaje o inflaci v eurozóně začaly zveřejňovat, zaznamenána teprve podruhé,“ stojí v prognóze EU.
Inflace v celé EU by měla podle EK letos dosáhnout v průměru 2,6 procenta, v roce 2022 pak 2,5 procenta a v roce 2023 ji EK odhaduje na 1,6 procenta.
Inflace dle EK v České republice
- Průměrná inflace 2021: 3,3 % [bez imputovaného nájemného, pozn. red.]
- Průměrná inflace 2022: 3,4 % [bez imputovaného nájemného, pozn. red.]
O něco lepší situace by pak měla být v zemích eurozóny. Zde EK předpokládá letošní průměrnou inflaci ve výši 2,4 procenta. Příští rok pak ve výši 2,2 procenta, v roce 2023 ve výši 1,4 procenta. Pro její snižování argumentuje postupným zlevňováním cen energií.
Trh práce se má dále zlepšovat
Ve druhém čtvrtletí letošního roku vytvořila ekonomika EU přibližně 1,5 milionu nových pracovních míst.
„Mnoho pracovníků ukončilo účast v systémech pro udržení pracovních míst a míra nezaměstnanosti se snížila. Celkový počet zaměstnanců v EU však stále byl o procento nižší než před pandemií,“ konstatuje prognóza EK.
Nezaměstnanost v EU podle EK
- 2021: 7,1 %
- 2022: 6,7 %
- 2021: 6,5 %
Na druhé straně z průzkumů EK zaměřených na podniky vyplývá, že v některých oblastech začínají pracovní síly chybět, zejména pak v odvětvích s nejvýraznějším nárůstem činnosti. Čím déle bude tento nedostatek přetrvávat, tím vyšší je riziko, že bude tlumit hospodářskou aktivitu a přispívat k inflaci prostřednictvím mzdových tlaků.
Nezaměstnanost v eurozóně podle EK
- 2021: 7,9 %
- 2022: 7,5 %
- 2023: 7,3 %
Upřesněme, že srpnová míra nezaměstnanosti v EU činila 6,8 procenta a jen těsně převyšovala míru z konce roku 2019. Údaje zveřejněné po uzávěrce prognózy EK pak ukázaly, že v září nastal další mírný pokles.
EK: Nižší schodky, než se očekávalo
Podle EK lepší vyhlídky růstu naznačují, že schodky v roce 2021 budou nižší, než se očekávalo na jaře. Souhrnný schodek v EU, který v roce 2020 dosáhl 6,9 procenta HDP, by se měl letos nepatrně snížit na 6,6 procenta HDP.
Co predikuje aktuální prognóza EK u ekonomiky ČR
- Deficit veřejných financí 2021: 7 % HDP
- Vládní dluh 2021: 42,4 % HDP
- Vládní dluh do roku 2023: až 46,3 % HDP
Komise znovu prosazuje návrat k jednotné unijní fiskální politice
Souhrnný poměr dluhu k HDP, který dosáhl v EU zhruba 92 % [v eurozóně 99 %], by se měl letos víceméně stabilizovat a v roce 2022 začít klesat. V roce 2023 by pak měl činit 89 procenta HDP [v eurozóně 97 %].
–DNA–
