Vláda loni zavedla krizové ošetřovné pro rodiče, kteří zůstali kvůli zavřeným školkám a školám, karanténám a izolacím s dětmi doma. Po odeznění vlny covidu-19 krizové ošetřovné skončilo. Ale covid se vrací.
Podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] šlo loni ze státního rozpočtu, konkrétně z nemocenského pojištění, přes Českou správu sociálního zabezpečení [ČSSZ] na ošetřovné 11,4 miliardy korun. Bylo to o 9,7 miliardy korun více než v roce 2019.
„V roce 2020 výdaje na ošetřovné skokově vzrostly na 11,4 miliardy korun a oproti roku 2019 dosáhly více než šestinásobku. V rámci výdajů na dávky nemocenského pojištění tvořilo ošetřovné doposud čtyři až pět procenta celkových výdajů, ale v roce 2020 představovalo již více než pětinu,“ potvrzuje Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Podle ní dostalo v roce 2019 ošetřovné každý měsíc v průměru 46 tisíc osob. Loni ale tento měsíční průměr, zahrnující i měsíce před mimořádnými opatřeními, vzrostl na téměř 105 tisíc osob. Ve třech čtvrtinách případů byly příjemci ošetřovného ženy.
Pak tu bylo také ošetřovné pro OSVČ
Tím náklady na ošetřovné ale nekončí. Další peníze na ošetřovné živnostníkům vyplácelo formou dotace Ministerstvo průmyslu obchodu [MPO]. Náklady na toto ošetřovné dosáhly podle údajů Ministerstva financí ČR loni 2,3 miliardy korun. Ještě letos v květnu pak činily náklady státního rozpočtu na tento typ ošetřovného 0,5 miliardy korun.
Avšak i tato podpora byla vypnuta a již nefunguje. Osoby samostatně výdělečně činné [OSVČ] v něm přitom dostávaly ošetřovné na dítě do 10 let a starší se zdravotním handicapem. Žádosti přijímalo MPO, jež bylo správce mimořádné dotace, nejpozději do 30. června. Výše příspěvku za každý den omezení činila 400 Kč. Mezi pečovatele úřad rozděloval měsíčně peníze v řádu nižších stovek milionů korun.
Podporu živnostníci čerpali elektronickým podáním žádosti, který odesílali MPO svou datovou schránkou. Vyloučeny nebyly ani žádosti podané e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem a poštou.
Situace hovoří pro otevření debaty o ošetřovném
Stát loni celkem vydal na ošetřovné zaměstnanců a OSVČ 13,7 miliard korun. Důvod byl, že děti zůstávaly doma kvůli uzavřeným školkám a školám či nařízené karanténě nebo izolaci.
I nyní mnoho rodičů řeší situaci a často i opakovaně, kdy kvůli covidu-19 ve škole zůstávají s dětmi doma. Což znamená výpadek v práci či omezení pracovní aktivity a s tím spojený propad příjmů. Loni po dobu platnosti mimořádných vládních opatření přitom činilo 80 procent denního vyměřovacího základu. Teď je to opět standardních 60 procent.
Dítě v karanténě či izolaci mimo školu značí krizové ošetřovné
Rozpočet nemocenského pojištění
Na závěr dodejme, že mimořádné ošetřovné se v době covidu významně promítlo i do bilance nemocenského pojištění. Zatímco příjmy z pojistného na nemocenské pojištění loni podle ČSÚ meziročně klesly o 5,3 procenta na necelých 34 miliardy korun, celkové výdaje na dávky nemocenského pojištění stouply o 42 procent [+16 mld. Kč].
Dosáhly tak více než 55 miliardy korun. Převýšily tak příjmy z pojistného na nemocenské pojištění o 21 miliard korun. Meziročně přitom vzrostly nejvíce právě výdaje na ošetřovné [+9,7 mld. Kč bez ošetřovného pro OSVČ]. Výdaje na nemocenské dávky zaznamenaly nárůst o 6,1 miliardy korun.
–DNA–
