Mezinárodní měnový fond zřejmě obnoví pomoc Pákistánu. Celkem má pro zemi vyčleněno šest miliard amerických dolarů [cca 145,4 mld. Kč]. Jejich čerpání v minulosti zastavil kvůli slabé ochotě země k reformám.
Důvod pro obnovení pomoci je stále horšící se ekonomická situace země. Zastaralou ekonomiku decimuje covid-19 a vysoká inflace spojená s devalvací měny. Země má vyčerpané devizové rezervy a takřka polovinu rozpočtu dává na úroky svých dluhů. Problémy jí dlouhodobě způsobují i uprchlíci z válkou rozvráceného Afghánistánu, v němž od srpna úřaduje Tálibán. Podle západních tajných služeb to byl přitom právě Pákistán, který členům Tálibánu v minulosti poskytoval azyl. Což Pákistán odmítá.
Inflace v zemi v říjnu vystoupila na 9,2 procenta. Pakistánská centrální banka již oznámila, že deficit primárního rozpočtu bude vyšší, než se čekalo. Což jen dále prohloubí ekonomické problémy v zemi. Základní úrokovou sazbu banka aktuálně zvýšila na 9,2 procenta. Problém je i vysoké zadlužení země. Výdaje na obsluhu státního dluhu Pákistánu již loni dosáhly 41 procent všech výdajů státního rozpočtu. Pákistán dluží Číně, Iráku, Íránu a Jemenu. A dluží i MMF, Světové bance a Asijské rozvojové bance.
Pomoc ze strany MMF má své podmínky
Znovuotevření finanční pomoci Pákistánu musí ještě schválit Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu [MMF]. Fond stále nedokončil takzvaný šestý přezkum podpůrného programu, který zahájil na začátku roku, a který by zemi umožnil okamžitě čerpat jednu miliardu USD [cca 22,6 mld. Kč]. Nyní už se přitom jedná o pomoci ve výši dalších dvou miliard USD [cca 45,2 mld. Kč].
„Pákistán musí ještě dokončit pět reforem, než bude moci MMF obnovit financování. Patří mezi ně zákon o autonomii centrální banky. Ten by měl zajistit její nezávislost při rozhodování o měnové politice a kontrole inflace, či zrušení daňových výjimek a zvýšení cen energií,“ uvedl pákistánský ministr financí Šaukat Tarín.
Pákistán vstoupil do 39měsíčního programu MMF v červenci roku 2019. Financování se ale začátkem letošního roku zastavilo kvůli problémům ohledně požadovaných reforem. MMF již loni v dubnu poskytl zemi zhruba 1,4 miliardy USD [cca 31,6]. Fond zároveň dlouhodobě upozorňuje, že navzdory obtížným podmínkám země nadále nevykazuje potřebný pokrok v realizaci programu, výjimka je primární rozpočtový deficit.
Podle analytiků v současné době může pomoci Pákistánu zejména odpuštění dluhů skupiny G20 a pokračování právě programu MMF. Pákistánu již byla od států G20 poskytnuta úleva od dluhů výměnou za snižování rozpočtového deficitu.
Pár slov o Pákistánu
Pákistán vznikl jako samostatný muslimský stát rozdělením Britské Indie v roce 1947. Jde o systém s dvoukomorovým parlamentem a silným politickým vlivem armády. Země je bohatá na nerosty a suroviny. Jeho ekonomika ale závisí na dovozu široké palety produktů, včetně zdrojů energie.
Pákistán vyváží produkty s nízkou přidanou hodnotou a nutně dováží spotřební zboží, těžké stroje a technologie. Hlavními vývozními artikly jsou oděvy, textilie, bavlna, obuv, chirurgické nástroje, sportovní náčiní, rýže, cukr a ovoce. V dovozu převládají například mechanické, elektrické a optické přístroje, stroje, železo, ocel, stavební materiály, chemické výrobky a plasty.
Do Česka vyváží Pákistán ještě větší podíl textilních produktů než do celé EU, a saldo obchodní bilance se podle Ministerstva průmyslu a obchodu [MPO] rok co rok kloní ve prospěch Pákistánu. Český export se mezi roky 2011 a 2021 zvýšil o třetinu z 27 milionu eur [689 mld. Kč] na více než 37 milionů eur [cca 940 mld. Kč]. Reaktory, kotle, mechanické přístroje jsou stabilními vývozními položkami. Zatímco vývoz papíru stále klesá, tak postupně roste export dřeva. Železo a ocel byly nejvýznamnějšími českými vývozními položkami v roce 2020.
V důsledku pandemických restrikcí byl loňský růst pákistánské ekonomiky negativní [-1,5 %]. Hrubý domácí produkt [HDP] země nominálně dosáhl 313 miliardy USD [cca 7 bil. Kč]. V HDP na osobu pákistánská ekonomika dosáhla 5 839 USD [cca 131 845 Kč] na obyvatele [dle parity kupní síly]. Celkový veřejný dluh za finanční rok 20/21 představuje 93,9 procenta HDP.
–ČTK/DNA–
