Výplata pozůstalostní penze z penzijního spoření se státní podporou není vždy jistá. Podmínky její výplaty se liší u „starého“ penzijního připojištění a u nového doplňkového penzijního spoření.
Takzvané oprávněné osoby k pozůstalostní penzi si sjednávají účastníci penzijního spoření se státním příspěvkem již při uzavírání samotné smlouvy. Podmínky jejího čerpání včetně nároku na připsanou státní podporu se u penzijního připojištění [PP] v transformovaném fondu a v účastnickém fondu doplňkového penzijního spoření [DPS] významně odlišují.
„U penzijního připojištění je podmínka spoření alespoň 36 měsíců a uvedení oprávněné osoby do smlouvy. U doplňkového penzijního spoření musí být splněna podmínka minimálně pět let spoření a dosažení věku 60 let účastníka,“ potvrzuje finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
A další podmínky platí pro výplatu pozůstalostní penze včetně připsaného příspěvku od státu. Podle Davida Kučery jde o to, že pokud u penzijního připojištění není ve smlouvě výslovně uvedena oprávněná osoba, pak se pozůstalostní penze řeší až v dědickém řízení. Zásadní přitom je, že už ale bez přiznané státní podpory, která směřuje zpět na účet Ministerstva financí ČR [MF ČR].
Jak je to u doplňkového penzijního spoření
Jiný postup se pak uplatňuje u výplaty naspořených peněz v doplňkovém penzijním spoření. U něj nemusí být sice oprávněná osoba uvedena ve smlouvě, ale nárok na připsanou státní podporu určí to, zda účastníkovi vznikl nárok na čerpání penze ještě za jeho života. Když nevznikl, pozůstalý připsanou státní podporu po zemřelém nedostává.
„Vždy ale zůstávají pozůstalým naspořené finanční prostředky, včetně všech výnosů,“ ubezpečuje z výše uvedené skutečnosti mnohdy překvapené účastníky penzijních fondů v doplňkovém penzijním spoření David Kučera.
Nicméně i dodává, že pozůstalá osoba musí i počítat s 15% daní z výnosů. Stejně tak zdanění podléhají i případné příspěvky poskytnuté od zaměstnavatele účastníka spoření. Zároveň připomíná, že ve smlouvě si může účastník penzijního spoření uvést i více osob oprávněných k čerpání jeho pozůstalosti.
„Pak ale musí ještě určit, jaký procentuální podíl bude náležet každé z nich,“ říká s tím, že pokud zemřelý ve smlouvě přesně nevyjmenuje oprávněné osoby, pak přechází celá naspořená částka do dědického řízení.
Přesnou výši pozůstalostní penze určí penzijní plán
Konkrétní výši případné pozůstalostní penze a dobu, po kterou bude pozůstalým vyplácena, vypočítá penzijní společnost podle uzavřeného penzijního plánu a v závislosti na již vyplacené částce.
Základem je tak podle odborníků si vždy ještě před uzavřením smlouvy dobře rozmyslet, které osoby k pozůstalosti určím a jakým dílem. A zároveň s touto skutečností jmenované osoby také seznámit. Předejde se tím totiž dohadům a neshodám, které jednání o vyrovnání pozůstalosti často provází.
Předdůchod z penzijního spoření
S pozůstalostní penzí z penzijního spoření a její výplatou v pozůstalosti souvisí i možnost čerpání takzvaného předdůchodu. Ten mohou za určitých podmínek dostat účastníci doplňkového penzijního spoření. Nikoli tedy lidé, kteří si spoří v transformovaných fondech starého penzijního připojištění.
Předdůchod z doplňkového penzijního spoření mají možnost čerpat lidé až pět let před dosažením věku pro starobní důchod od státu. Předdůchod neponižuje výši starobního důchodu. Doba strávená v předdůchodu se totiž zahrnuje do vyloučené doby, která neovlivňuje výpočet výše starobního důchodu od státu. Další výhoda je, že při čerpání předdůchodu se nezdaňují ani případné příspěvky od zaměstnavatele 15% daní z příjmu.
Předdůchod z penzijního spoření lze čerpat již pět let před penzí
Po celou dobu předdůchodu [nejvýše pět let, pozn. red.] přitom za jeho příjemce hradí povinné zdravotní pojištění stát. Předdůchod přitom není překážka pro uzavření pracovní smlouvy, ať už na hlavní nebo zkrácený pracovní poměr. Z toho je zřejmé, že i lidé v předdůchodu mají nárok na státní podporu v nezaměstnanosti a nemocenské dávky. Stejně tak mohou lidé v předdůchodu podnikat nebo provozovat jakoukoli živnost.
Jako nevýhodu předdůchodu mohou lidé vnímat to, že jej musí čerpat minimálně dva roky, vždy pak pouze po měsíčních částkách. Nikoli tedy jednorázově. Důvod je, že penzijní spoření je státem podporovaný produkt, jenž cílí na zajištění se na stáří.
Překážkou ve schválení předdůchodu může být nízká naspořená částka, která pro dvouletý předdůchod činí v roce 2021 částku 249 199 korun, u pětiletého pak 622 998 korun. Zájemci o předdůchod s nižší naspořenou částkou mohou tuto povinnost vyřešit jednorázovým vkladem do DPS. Pozor ale, vždy před samotným podáním žádosti o něj.
–VRN–
