Bezpečnostní informační služba [BIS] potvrdila u tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech snahu získávat interní informace ze státní správy. BIS upozornila i na manipulace státních orgánů a legislativy.
Kontrarozvědka to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Za největší hrozbu BIS označila zapojení do chystaného jaderného tendru firmy, u kterých existuje riziko, že by svého postavení zneužívaly k prosazování svých zájmů či zájmů „třetích stran“. Jako další riziko vnímá ovlivňování přípravy tohoto projektu.
„BIS v této souvislosti zaznamenala například snahu získávat interní informace z prostředí české státní správy a subjektů zapojených do přípravy projektu,“ uvedla BIS ve zprávě.
Podle dosluhujícího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [ANO] mohlo jít o snahu potenciálních zhotovitelů nového bloku získávat informace ze státní sféry například o podobě zadávací dokumentace a parametrů tendru. I kvůli varování tajných služeb byly z možnosti účastnit se zakázky vyloučeny firmy z Číny a Ruska.
Bezpečnostní opatření a ovlivňování mediálního prostoru
Havlíček v souvislosti s dostavbou Dukovan uvedl, že věří tomu, že žádné informace neunikly. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle něj už dříve zavedlo mimořádná bezpečnostní opatření. Mezi ně patří například to, že se veškerá jednání s potenciálním dodavatelem, jeho zástupcem nebo jinou zapojenou institucí musí dít výhradně na půdě ministerstva. A musejí u nich být svědci a pořídit se záznam.
Podle tajné služby pokračovaly i aktivity, které měly ovlivnit mediální prostor a osoby s klíčovým vlivem na rozhodování.
„Nejednalo se o cestu běžného lobbingu, ale naopak byla evidentní snaha zakrýt původ informací objevujících se v médiích, k čemuž byly využívány zdánlivě nezávislé osoby,“ uvedla BIS.
Nejen v této souvislosti kontrarozvědka dále informovala, že v Česku dlouhodobě dochází ke snahám manipulovat regulatorní a dohledové orgány státu. Což platí hlavně v energetice, telekomunikacích a zdravotnictví.
Šnobr: Je pod úroveň sledovat energetickou politiku státu i ČEZ
Tuto obavu dle BIS potvrdily kroky některých „regulovaných subjektů“, které se snažily při schvalování důležitých právních norem podsouvat vlastní pozměňovací návrhy v neprospěch České republiky. Firmy se dle kontrarozvědky pokoušely získat nadstandardní kontakty a vazby na představitele regulačních orgánů a státní správy.
BIS se zabývala i prodejem Kovosvitu do Ruska
BIS dále poukázala na prodej „významného českého výrobce strojírenských zařízení ruským investorům“. V tomto případě šlo o prodej společnosti Kovosvit, která vyrábí přesné obráběcí stroje. Firma ze Sezimova Ústí dokáže vyrábět součástky pro automobilový průmysl, ale i do vojenské techniky.
BIS označila transakci za typický příklad toho, kdy stát neměl k dispozici účinný nástroj k zamezení rizikové investice na svém území.
„Přes trvající sankce EU proti Rusku management české společnosti vzápětí po prodeji veřejně oznámil akceptaci ruských zakázek, přičemž nový vlastník pohrozil, že v případě jejich odmítnutí přenese výrobu do Ruska,“ uvedla BIS.
„Vzhledem k tomu, že u řady zařízení z produkce této společnosti jde o mezinárodně kontrolované položky, hrozí při přenesení výroby do Ruska ztráta kontroly ČR nad dalším nakládáním s proliferačně využitelným zbožím,“ dodala tajná služba.
Kovosvit loni prodal podnikatel Michal Strnad ruskému investičnímu fondu Trust Union Fund. Cena transakce nebyla zveřejněna, ale prodávající strana uvedla, že se jí tím de facto vrátila vstupní investice. Noví majitelé podnikají v Rusku a Kovosvitu přinesli do vínku kontrakt v hodnotě téměř 400 milionů korun.
–ČTK/RED–
